Zářivková svítidla v interiéru (část 2)
| Zářivková svítidla v interiéru (část 2) Ing. arch. Luboš Sekal, Regulace osvětlení V kanceláři je prvním aspektem, který by neměl chybět, regulace intenzity osvětlení. Dříve jedinou regulací bylo rozdělení svítidel do dvou až tří okruhů s možností vypínání určitého počtu svítidel. Dnes svítidla s elektronickými předřadníky umožňují plynulé stmívání osvětlení – buď manuálně (nebo dálkově) – regulací ve vypínači, nebo automaticky, kdy regulaci intenzity ovládá přes čidla inteligentní řídicí systém. Vedle zajištění stálé optimální hladiny osvětlení hraje svou roli i úspora elektrické energie. V tuto chvíli se nebudu věnovat propracovaným systémům simulujícím přírodní osvětlení změnou intenzity, barvy i směru dopadu světla – tato problematika již byla zmíněna v předchozích dílech týkajících se stropních svítidel. Obr. 1. Targetti – Plane, rozměry 413 × 1 180 × 33,5 mm, 2× 28 a 54 W, cena 22 985 Kč s DPH
Pokračuji-li ve srovnávání s bydlením, rozdílnost je výrazná. V kanceláři stále jaksi automaticky uvažujeme osvětlení zářivkovými svítidly v pravidelném půdorysném rozmístění. Chápu-li ale kancelář nejen jako „výrobnu„, ale rovněž jako obytný prostor, lze vedle plošného základního osvětlení zářivkovými svítidly dodatkovým osvětlením akcentovat např. zajímavé interiérové konstrukce, barevné stěny, výtvarná díla na stěnách, květiny, zeleň apod. Doplňkové osvětlení mohou tvořit směrová svítidla osazená jinými zdroji – např. žárovkami. Toto ale nelze aplikovat vždy. Velmi záleží na tom, pro jakého klienta se prostředí vytváří, jaká činnost se zde odehrává. Někde stejné prostředí působí inspirativně, jinde může být rušivé. Na jedné straně mohu vytvářet spíše tvůrčí ateliér charakteru designového centra, reklamní agentury apod., na druhé straně školní učebna vyžaduje přiměřenost, klid, vyrovnanost. Obr. 2. Artemide – RA systém, design: Norman Foster, skladebný systém s mnoha kombinacemi, včetně přídavných reflektorů nebo monitorů, základní rozměry: šířka 400 nebo 600 mm, čtyři délky modulů 1 480 až 2 380 mm, tloušťka 104 mm, základní cena modulu 4× 35 W, přímo nepřímé osvětlení – 72 514 Kč bez DPH, základní cena modulu 4× 28 W, přímé osvětlení – 48 073 Kč bez DPH
Lokální přesvětlení U standardně používaného osvětlení, které je tvořeno řadami svítidel (zapuštěných nebo přisazených), často s optikou s vysoce leštěnou mřížkou, může vzniknout nežádoucí efekt. Je to v případě, kdy tyto světelné řady svítidel přiléhají půdorysně příliš blízko k obvodové stěně. Na této stěně vzniká z dopadajícího svítidla přesvětlený, ostře ohraničený kužel, resp. kruhová výseč – zde je pak nežádoucí velký kontrast jasů mezi neosvětleným stropem a neosvětlenou částí stěny a touto přesvětlenou částí stěny. Eliminace uvedeného jevu spočívá v půdorysném posunu – oddálení svítidel od stěny. To ale není možné v menších místnostech, popř. místnostech s nižším stropem – byla by porušena rovnoměrnost osvětlení celé plochy místnosti. V tom případě se nabízí změna optiky svítidel – na svítidla se širokým úhlem světelného svazku, nebo lze použít podvěšená svítidla s přímou a nepřímou či jen nepřímou složkou světelného toku.  Finanční aspekt Nelze nezmínit finanční aspekt osvětlovací soustavy. Mnou několikrát zmíněná svítidla, která jsou zavěšena pod rovinu stropu, svítidla, která jsou stmívatelná – tudíž vybavena elektronikou, která mají propracovanou např. mikroprizmatickou optiku (obr. 1, další příklady byly uvedeny v [1] na obr. 2 až 4), jsou obvykle cenově výše položena než běžná, zapuštěná podhledová svítidla. Ruku v ruce s technickými parametry jde i design svítidla. Rozdíly v ceně jsou až řádové. Rovněž při převážně nepřímém osvětlování je zapotřebí zohlednit nutnost většího světelného výkonu, a tedy i elektrického příkonu – asi o 30 %. Není však třeba používat jen náročné osvětlovací soustavy osazené svítidly splňujícími nejnáročnější světelnětechnické a hlavně designové požadavky. Velmi záleží na celkové architektonické koncepci prostoru. Lze použít i laciná, standardní zářivková svítidla (zde mám na mysli jednozdrojová svítidla s rozptylným krytem – jejich klasické použití je např. pod horními skříňkami kuchyňských linek nebo v podružných a obslužných místnostech; je třeba ale uvést, že součástí svítidla bývá i zdroj – zářivka, ta je jen v běžném provedení, podle aplikace doporučuji nahradit zdrojem s lepšími parametry podání barev). Tato obyčejná svítidla s cenou obvykle do tisíce korun lze instalovat do míst skrytých přímému pohledu – poskytují tak nepřímé světlo (obr. 7, [1]). Svítidla mohou být umístěna v tvarovaném podhledu, za nábytkem, v nikách nábytku apod. Proto je třeba uvážit celkový přínos ve všech souvislostech. Jen technické připomenutí: při umístění v nábytku je třeba zohlednit odvod odpadního tepla. Charakter světelného toku Při návrhu typu svítidla je třeba znát charakteristiku vyzařování světelného toku. Optika některých svítidel s přímým vyzařováním (do dolního poloprostoru) má záměrně tzv. vějířovité rozložení světelného toku, kdy největší osvětlenost není pod svítidlem, ale světelný tok je rozprostřen více do stran od podélné osy svítidla. Rozdíl osvětlenosti je patrný pouhým okem. Takové řešení není vhodné k osvětlení pracovního stolu, kdy svítidlo je přímo nad ním. Naopak zmíněné osvětlení je vhodné např. v zasedací místnosti s podélně umístěným jednacím stolem a jedním svítidlem (nebo řadou) nad podélnou osou stolu.  Obr. 6. Artemide – EOS System, šířka 302 mm, tloušťka vlny 30 mm, délka 2× 28 W a 2× 54 W – 1 184 mm, 2× 35 W – 1 484 mm, základní cena modulu 2× 54 W – 15 409 Kč bez DPH Některé systémy umožňují volbu různých optik – tím se mění charakteristika osvětlení. Lze použít i kombinaci několika svítidel s různými zdroji. Tehdy se ze svítidla stává výrazný interiérový prvek – vložený světelný strop (obr. 2). Zde bych se pozastavil – svítidlo, lze-li tento systém takto zjednodušeně nazvat, má skutečně více charakter vloženého světelného artefaktu, který výrazně ovládne prostor, ani ne tak svou robustností – soustava je vcelku subtilní, nýbrž celkovým uspořádáním s možností soustředění mnoha prvků do jednoho, dokonale zpracovaného celku (obr. 3). Soulad s celkovým řešením interiéru Vlastní zářivková svítidla už zdaleka nemají jen osvětlovací funkci, ale jako více či méně výrazný prvek jsou součástí designu interiéru. Lze zvolit minimalistické řešení, kdy svítidlo se téměř začne uplatňovat teprve po jeho rozsvícení (obr. 4, obr. 5). Opakem může být výrazněji, „měkčeji„ tvarované svítidlo (obr. 6), které se stává dominujícím interiérovým prvkem a je jakýmsi prostorovým artefaktem (obr. 7). Tvar svítidla může podpořit design nábytku (obr. 8). Obr. 9. Delta Light – Tubular, vyobrazené provedení – 390 × 1 230 mm, tloušťka 45 mm, 2× 54 W, 15 121 Kč bez DPH, další verze 390 × 1 530 mm, 630 × 630 mm
Někdy je při plošném osvětlení kanceláří vhodné a žádoucí, aby svítidlo neoslňovalo, aby světelný zdroj byl skryt přímému pohledu, jindy se naopak pozorovatelný světelný zdroj stává součástí designu svítidla (obr. 9). Jeho použití je vhodné tam, kde by pouze rozptýlené světlo bez akcentu jasu působilo příliš nudně. Rozšíření takto koncipovaných svítidel se vztahuje k příchodu lineárních zářivek o menším průměru: 16 mm (oproti standardním 26 mm – platí pro nejběžnější výkonové řady), kdy se jejich vzhled blíží neonové trubici. Jestliže jsem dosud zmiňoval využití světla v jeho základní podobě – bílé barvě – s odlišnostmi odstínů bílé, je nyní třeba zmínit i ty případy, kdy vhodně zvolenou barvou stínidla lze zářivkové svítidlo použít i tam, kde by člověk a priori volil např. spíše zavěšené žárovkové svítidlo s plechovým stínidlem – obr. 10. Jiný příklad je na obr. 11. Zde skupina svítidel dotváří individuálně poskládanou sedačku – lavici od firmy Vitra.  Využívání systému osvětlení Ještě mi dovolte jednu poznámku – když už projektant, architekt ve spolupráci se světelnými techniky a ve shodě s požadavky a záměry investora vytvoří zajímavou a funkční osvětlovací soustavu, je třeba, aby se uživatelé (často řadový zaměstnanec, který o záměru svého vedení ani nemusí být zpraven) naučili v těchto prostorách žít a všechny možnosti využívat – cílem je spokojenější (a výkonnější) pracovník – důležité hledisko zaměstnavatele, nebo – jinými slovy – příjemné, zdravé prostředí pro efektivní práci, ale i pro relaxaci, omezující únavu s předcházením zdravotním újmám. Literatura: | |||||||||
