Vzpomínka na Ing. Jiřího Horáka

Dne 22. ledna 2010 zemřel po dlouhé nemoci náš spolupracovník Ing. Jiří Horák, který celý svůj produktivní život věnoval světelné technice. Jeho odchod byl předčasný, vždyť mu bylo pouhých 53 let; o to víc byl nečekaný, i přesto, že poslední měsíce se u něj projevovaly určité zdravotní problémy. Moc jsme si přáli, aby tyto potíže překonal, a všichni jsme věřili, že se Jirka brzy vrátí zpět do malého kolektivu společnosti S Lamp. Bohužel se tak nestalo, zákeřná nemoc byla silnější, a my jsme tak přišli o zdatného odborníka, ale především o výborného kolegu a kamaráda, který se vedle svých pracovních povinností vzorně staral i o svou maminku.

 

Ing. Horák po absolvování Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického nastoupil do Tesly Holešovice, která byla jediným výrobcem světelných zdrojů v tehdejším Československu, a tomuto oboru zůstal věrný až do konce svého života. Pracoval v technickém úseku Tesly, později Teslampu, ve výzkumně-vývojovém odboru, který se zabýval problematikou vysokotlakých sodíkových výbojek. Zde se pod vedením významného odborníka Ing. Sofky, otce československých sodíkových výbojek, podílel na vývoji nových typů těchto moderních světelných zdrojů a na technické přípravě jejich sériové výroby. Avšak významnou byla i jeho činnost zaměřená na prosazení těchto výbojek do osvětlovací praxe. Byl v trvalém styku s největšími zákazníky a jejich připomínky a zkušenosti s použitím v reálných podmínkách tak mohly být zpětně uplatněny a promítnuty do jejich výroby. Šlo doslova o mravenčí práci, která možná nebyla tolik vidět, ale byla velmi důležitá z pohledu výrobce i uživatele a pomáhala zvyšovat důvěru zákazníka v domácí produkci. Ing. Horák tak významně napomáhal širokému uplatnění sodíkových výbojek na trhu a nemalou měrou přispěl k tomu, že podíl těchto moderních zdrojů v Československu byl v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi naprosto srovnatelný, a mezi zeměmi střední a východní Evropy dokonce nejvyšší. Své technické znalosti z oboru uplatňoval i po přechodu do obchodního úseku Tesly. Pokračoval v kontaktech se zákazníky a sbíral cenné informace o případných problémech, které se u každé novinky nutně projevují. Zavedení vysokotlakých sodíkových výbojek do osvětlovací praxe v ČSR přineslo významné a nezanedbatelné energetické úspory našemu hospodářství; Ing. Horák má na nich svůj podíl.

 

Svou odbornou zdatnost, a to jak v teoretické oblasti a v oblasti výpočetní techniky, tak i přímo ve výrobních profesích uplatnil i po ukončení činnosti Tesly Holešovice a po přechodu do malé firmy S Lamp Panenské Břežany, kam nastoupil ihned po jejím vzniku v roce 2003. Nová firma vyvíjela a vyráběla speciální výbojové zdroje – výkonné halogenidové výbojky pro všeobecné osvětlení a speciální výbojky pro další aplikace v technologických procesech v nejrůznějších průmyslových oborech. Zde uplatnil i svoji manuální zručnost. V malé firmě byla potřebná zastupitelnost na jednotlivých výrobních pracovištích, a tak kromě oživování jednotlivých výrobních zařízení po elektrické stránce bravurně zvládal výrobní operace, zejména na zařízeních, na nichž se zpracovává křemenné sklo. Pracovat na sklářském soustruhu nebo na stroji, kde se zatavují katody do hořáku výbojky, se za neuvěřitelně krátkou dobu naučil tak, jako by to dělal celé roky.

 

Rád bych vyzdvihl i jeho činnost v rámci odborných organizací, zejména ve Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení, kde se dlouhodobě aktivně podílel na organizování pravidelných seminářů a konferencí v celé ČR, a v ČNK CIE, kde pomáhal předchozímu předsedovi komitétu s některými administrativními a organizačními záležitostmi.

 

Světlo, které jsi, Jirko, pomocí našich výbojek pomáhal šířit tady na zemi, ať Ti svítí i na světelnětechnickém nebi. Vzpomínáme.

 

Ing. Jiří Horák patřil v roce 1991 mezi zakládající členy Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení. V tomto roce byli členy SRVO společnosti TESLA Holešovice, Elektropodnik, Metasport, Osvetlenie Bratislava a osoby Kotek, Nosek, Horák, Křivý, Šimon, Vytlačil, Lang, Mucha, Lánský, Polan, Líbal, Voráček, Lagin, Veselý, Tichý, A.Muchová, Loprais, Modlinger, Prokůpková, Dvořák, Nikl, Košťál, Bursíková.

 

Dne 16.června 1993 byl Jirka zvolen tajemníkem místo Ing. Křivého a současně přijal i funkci hospodáře, kterou vykonával až do poloviny roku 2002, kdy mi ji předal.

 

V roce 1993 byla ustavena redakční rada Zpravodaje SRVO, šéfredaktorem se stal Ing. Luxa, členy Ing. Kotek, Ing. Horák, M. Benda a M. Tichý, jako lektor byl zvolen Ing. Polan. Mimo tyto činnosti byl Jirka ještě správcem původních webových stránek SRVO.

 

Jirka Horák patřil mezi obětavé členy, byl dobrým kamarádem, vyzařovala z něho pohoda a je škoda, že naši Společnost opustil tak brzo.

 

Na závěr je třeba ještě dodat, že Jirka nežil jen prací pro světelnou techniku. Vedl také zájmové vzdělávací kroužky pro děti a mládež, v nichž začínajícím elektrotechnikům trpělivě vysvětloval základy elektrotechniky. Své mladší kamarády s sebou brával na výlety do přírody, kde je učil umění, jak přežít ve ztížených podmínkách. Boj s přírodními živly zvládal hravě, boj s nemocí bohužel nevyhrál.