Výstavní prostory firmy ETNA – Světlo je duší architektury
Výstavní prostory firmy ETNA – Světlo je duší architektury Patnáctého května tohoto roku ve večerních hodinách byla slavnostně otevřena druhá, tentokrát multifunkční část vzorkovny firmy Etna s. r. o. V sídle společnosti, zrekonstruovaném historickém objektu na rohu Mečislavovy a Mojmírovy ulice v Praze 4, byl za účasti hostů z řad architektů, obchodních partnerů, přátel firmy a zástupce italského výrobce svítidel firmy iGuzzini zahájen provoz této části vernisáží výstavy fotografií „dvorního“ fotografa firmy Petra Janžury. (Pozn.: O otevření první části vzorkovny jsme informovali na str. 44 v č. 4/2006.) Využila jsem přítomnosti fotografa Petra Janžury, autora první výstavy konané v těchto prostorách, a požádala ho, aby mi o své profesi něco řekl. Jak jste se dostal k fotografování? Z Vaší výstavy je patrné, že kromě krajiny fotografujete dobře i architekturu. Pro mě je to protiváha i jednota s krajinou, přírodou, kterou obdivuji a která v sobě nese také výrazné znaky stvořené ho. Navíc nás všude obklopuje. Stavby jsou také nejčastějším pozůstatkem naší historie. Vážím si míst, kde pobývali hlubocí lidé. A navíc nikam neutíkají, tedy kromě světla, které je zkrášluje. Co pro Vás znamená světlo? Při fotografování osvětlení jsem pochopil, že světla stačí i trochu, tím myslím, že ho nemusí být jak za pravého poledne. Je však nutné, aby bylo dobře navržené. Každý prostor má svůj význam a své určení. A světlo jej zásadně vymezuje. Světlo považuji za duši prostoru. Jinak by to bylo pouze mrtvé kamení nebo hromada cihel. Za velmi důležitou považuji barvu světla. Ta určuje, zda působí prostor útulně a nebo naopak důstojně a vznešeně. Stále mně naskakuje analogie s krajinou. Denní proměny světla jsou fantastickou podívanou, která mě nikdy neomrzí. Když s sebou náhodou nemám fotoaparát, fotím si ji alespoň do srdce. Ze všeho nejvíce miluji podvečery. Bláznivý shon utichá a světlo se barví do teplých tónů. Je nádherné, když třeba v lese klesající slunce dopadne pod listy na kmen stromu nebo dohasínající nebe obarví skleněnou fasádu kovovou modří. Když se vrátím k architektuře a zejména k interiéru, hledám takové vyvážení světla, které zamýšlel architekt nebo projektant a které nejlépe vystihne prostor. Ale s tím jsou přece spojené potíže? Jak lze věrně zachytit právě barvu světla? Když jsem používal diapozitivy, znamenalo to náročné filtrování, zejména když se mísilo světlo různých světelných zdrojů. Snad bych uvedl příklad, kdy citlivá vrstva filmu nebo v současné době čip dané světlo zaznamená automaticky, bez zásahu fotografa. Když jde o standardní, např. denní světlo, je výsledek dobrý. Situace se mění, jestliže se v interiéru prolnou různé druhy světla. Je to možné řešit automatickým vyvážením bílé barvy. To ale také není ono. Pro skutečně dobrý výsledek je nutné použít kvalitní software (a dobrý monitor), přidat zkušenosti a cit pro světlo. Děkuji za rozhovor a přeji „dobré světlo“. Příjemné prostředí vytvořené vzornými hostiteli, zaměstnanci firmy Etna, a dobré jídlo a pití vybízely k relaxaci a diskusi. Hosté se rozcházeli velmi pomalu. Ti, kteří se sem nedostali a měli by zájem si vzorkovnu prohlédnout, jsou firmou srdečně zváni. Ing. Jana Kotková Pozn. red.: Výstava fotografií Petra Janžury skončila 30 .6. 2007. Znovu bude uvedena v Praze v roce 2008 (o prostoru se nyní jedná). Obr. 1. Diskuse (zprava fotograf Petr Janžura, Ing. Petr Žák z firmy Etna a Luciano Verdenelli, zástupce iGuzzini) Celý příspěvek lze ve formátu PDF stáhnout zde | |