časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 6/2021 vyšlo tiskem
29. 11. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Aktuality
Poslední zasedání redakční rady časopisu Světlo?
Ing. Jiří Novotný šéfredaktorem časopisu Světlo od jeho založení

Z odborného tisku
Nový datový formát pro popis svítidel

Výstava Karel IV. – císař z Boží milosti

|


Výstava Karel IV. – císař z Boží milosti

Ing. Michal Kozák, Ing. Petr Žák, Ph.D., ETNA s. r. o.

Výstavu Karel IV. – císař z Boží milosti, společný projekt Správy Pražského hradu a The Metropolitan Museum of Art v New Yorku, lze zařadit mezi nejvýznamnější kulturní projekty tohoto desetiletí. Význam výstavy je podtržen i odpovídajícím institucionálním zázemím. Pražský hrad získal světové renomé výstavním projektem o Rudolfovi II., Metropolitní muzeum je jednou z nejprestižnějších institucí svého druhu na světě. Cílem výstavy bylo připomenout českou státnost, historii Českých zemí a Pražského hradu a zpřístupnit široké veřejnosti unikátní sbírku českého i světového umění. Poprvé v moderní historii se podařilo shromáždit nejvzácnější umělecká díla a památky českého původu a zrekonstruovat pestrou mozaiku umělecké tvorby lucemburské Prahy. V Metropolitním muzeu se konala výstava na podzim loňského roku. Byla to první takto rozsáhlá prezentace české výtvarné kultury, která se uskutečnila nejen na půdě Metropolitního muzea, ale na americkém kontinentě vůbec. V Obrazárně Pražského hradu výstava probíhala od 16. února do 21. května a bylo na ní možné celkem zhlédnout 220 exponátů, zapůjčených z více než 90 galerií, muzeí a soukromých sbírek z patnácti zemí světa.

Obr. 1.

Obr. 1. Celkový záběr na výstavní sál

Základní koncept

Na koncepční a dispoziční řešení výstavy byla vypsána architektonická soutěž, jejímž vítězem se stal ateliér SGL projekt s. r. o. Tento ateliér se podílel na návrzích a realizacích mnoha významných stálých i krátkodobých expozic, např. sbírky orientálního umění na zámku Zbraslav, sbírky středověkého umění v Čechách a střední Evropě v klášteře sv. Anežky České nebo výstavy Magister Theodoricus v klášteře sv. Anežky České. Hlavním požadavkem zadání byl princip vložené expozice do prostorů Obrazárny Pražského hradu, bez jakýchkoliv zásahů do současného prostoru. Vzhledem k tomu, že šlo o výstavu z období gotiky, bylo třeba charakteristicky barokní prostor určitým způsobem potlačit. Základním principem řešení bylo využití vertikálních instalačních stěn s několika zajímavými prostorovými průhledy. Návrh osvětlení ve spolupráci s ateliérem SGL projekt s. r. o. vznikal postupně od poloviny roku 2005 a musel respektovat dva základní principiální požadavky, kterými byl jednak zákaz jakýchkoliv zásahů do současného prostoru a dále maximální ochrana historicky významných exponátů před škodlivými účinky světelného záření.

Obr. 2. Schodišťový sál
Obr. 3. Záběr na expozici a osvětlení exponátů
Obr. 4. Průhled mezi expozičními panely

Obr. 2. Obr. 3. Obr. 4.

Prvním úkolem bylo vyřešit umístění osvětlovací soustavy bez zásahu do prostoru. Hlavní trasy elektrických rozvodů byly situovány do zdvojených podlah a meziprostorů výstavních panelů. Hlavní expoziční osvětlení tvořil tříokruhový přípojnicový (lištový) systém Challenger, připojený na přívody procházející instalačními panely. Pro osvětlení vitrín s citlivými exponáty bylo zvoleno osvětlení diodami LED, napojené na rozvody procházející expozičními panely. Vzhledem k tomu, že napájení celého expozičního osvětlení nebylo možné zajistit z jednoho přívodu, byly v části výstavních prostorů využity již existující zásuvkové okruhy. Pro snadné ovládání osvětlovací soustavy byl zvolen bezdrátový radiofrekvenční systém Xcomfort od firmy Moeller.

Obr. 5. Obr. 7.

Obr. 5. Osvětlení diodami LED
Obr. 7. Osvětlení vzácných tisků

Druhým zásadním požadavkem, který bylo třeba při návrhu osvětlení respektovat, byla maximální ochrana exponátů. Mikroklimatické podmínky byly sledovány z pohledu všech parametrů mikroklimatu: teplota, vlhkost i osvětlení (viditelné a UV). Z tohoto důvodu byl také v průběhu výstavy omezen počet návštěvníků ve výstavním prostoru na 180 osob, aby byly dodrženy limity teploty a relativní vlhkosti. Maximální teplotě byl také podřízen maximální příkon osvětlovací soustavy 7,5 kW, který bylo nutné dodržet. Z pohledu prostorové instalace byly exponáty rozděleny do tří základních skupin. První skupinu tvořily nejcitlivější a nejvzácnější exponáty, s povolenou hladinou osvětlenosti v rozsahu 30 až 50 lx, instalované ve vitrínách. Druhou skupinu tvořily plošné exponáty – obrazy, instalované na expozičních panelech, u kterých byly povolené hladiny osvětlenosti v rozsahu 50 až 150 lx. Poslední skupinou exponátů byly prostorové exponáty – sochy nebo předměty běžné spotřeby, instalované volně v prostoru, s povolenou hladinou osvětlenosti 150 lx.

Návrh osvětlení

Základem expozičního osvětlení byl přípojnicivý (lištový) systém Challenger, upevněný na pomocných konstrukcích expozičních panelů a procházející ve třech liniích v celé délce dvou výstavních sálů. Tento systém byl napájen ze tří samostatně ovládaných okruhů. Dva okruhy byly určeny pro výstavní osvětlení, třetí okruh jako indikační okruh nouzových svítidel Motus pro kompaktní zářivky 24 W. V přípojnicovém systému byla použita svítidla Shuttle a Trimmer pro halogenové žárovky 35 W. Svítidla byla osazena dvěma typy reflektorových žárovek: halogenové žárovky s dichroickým reflektorem a halogenové žárovky cloněné s hliníkovým reflektorem (QR111 IRC). Svítidla byla doplněna příslušenstvím, které zlepšovalo clonění žárovek, refraktory, umožňujícími tvarování světelného svazku, a konverzními filtry, kterými se upravovaly teploty chromatičnosti podžhavených žárovek. Oba typy svítidel byly vybaveny stmívatelnými elektronickými předřadníky, umožňujícími plynulou regulaci světelného toku v rozsahu 10 až 100 %. Svítidla v lištách sloužila k osvětlení obrazů a plastik, přičemž pro osvětlení plastik byla použita vždy dvě svítidla pro vytvoření dobrého plastického vzhledu objektu.

Obr. 6.

Obr. 6. Prostorový exponát

Pro osvětlení vitrín se vzácnými rukopisy byla použita atypická svítidla instalovaná přímo na vitrínách. Tento způsob osvětlení byl zvolen proto, aby byly zamezeny rušivé projekce konstrukčních částí vitríny na exponáty, a také proto, aby se zabránilo zrcadlení obrazů světelných zdrojů v zasklení vitrín. Tyto problémy nastávají při osvětlení vitrín z vnější osvětlovací soustavy, např. z přípojnicového systému. Při výběru osvětlení vitrín byly zvažovány dva systémy: optické kabely a diody LED. Vzhledem k jednodušší instalaci a minimálním prostorovým nárokům byly zvoleny LED od firmy Osram a VLM. Diody LED jsou napájeny přes plynule regulovatelný napájecí zdroj, umožňující přesné nastavení požadované hladiny osvětlení v rozsahu 30 až 50 lx.

Úspěch výstavy a celého projektu je zřejmý z toho, že vstupenky byly vyprodány v průběhu prvního měsíce.

Foto: Petr Janžura
Autoři výstavy: PhDr. Ing. Jiří Fajt, Ph.D., PhD. Barbara Boehm-Drake
Komisařka výstavy: PhDr. Duňa Panenková
Architekt expozice: akad. arch. Jiří Javůrek, SGL projekt s. r. o.
Mikroklima: Ing. Jan Červeňák, TP-diagnostika
Lighting design: Ing. Michal Kozák, Etna s. r. o.
Svítidla: iGuzzini, Osram, VLM
Vitríny: Ing. Maxmilián Novák, Lo-Tech design s. r. o.

ETNA, s. r. o.
Mečislavova 2/307
140 00 Praha 4
tel.: 257 320 595, 257 320 597
fax: 257 310 604, 241 742 759
e-mail: etna@etna.cz
http://www.etna.cz