Ve Frankfurtu bylo světlo
 | |||||||
| Ve Frankfurtu bylo světlo Ing. Emil Širůček Dlouholetí návštěvníci odborného veletrhu Light+Building ani letos nedostali moc příležitosti k divení, protože na místě frankfurtského výstaviště nalezli přesně to, co očekávali. Obr. 1. Raritou mezi světelnými zdroji je kompaktní zářivka o příkonu 90 W s pěti trubicemi (vystaveno ve stánku jedné z čínských firem) Udělejme to, co nutně musel udělat každý, kdo měl omezený čas. Vytvoříme si jakýsi filtr, kterým necháme projít jen jedinou z oblastí nomenklatury – světelnou techniku a osvětlování. Ta bývá na veletrhu dominující, takže stále dost rozsáhlá. Pak ovšem každý mohl třídit podle svého zaměření – třeba přehlédnout celé široké pole od surovin a materiálů, přes jejich technologické zpracování, výrobu polotovarů, montáž a povrchovou úpravu svítidel, světelné zdroje na všech používaných principech až po osvětlovací soustavy, nezřídka kombinované se systémy denního osvětlení. Obr. 2. Obr. 2. Španělské protiklady: stojací svítidlo navržené pro moderní interiér ve společné expozici s lustrem, který navozuje představu středověké hradní síně
Jiný „návštěvnický filtr„ si určitě zvolí architekt, kterého vedle užitných vlastností osvětlení zajímá především design a vzhled. Odlišný úhel pohledu má technik zajímající se o progresivní fyzikální principy a jejich aplikace v osvětlování. A výrobky blízké svému založení tu jistě nalezla i ta část návštěvníků, kteří se nepočítají mezi odborníky a veletrh navštívili pro svou vlastní inspiraci v zájmu vylepšení svých příbytků. Už po prvním projití výstavními halami by člověk mohl pojmenovat svoje první dojmy: úspornost, Čína, elektroluminiscenční diody. A ty se prolínají navzájem i v kontextu s ostatními expozicemi veletrhu. Obr. 4. Dekorační závěsná svítidla, jejichž stínidla se vyznačují subtilní kovovou kostrou a potahem z tenké barevné textilie
Snaha po úspornosti je patrná především ve světelných zdrojích. Výrobci výbojek a zářivek se předhánějí v inovačních nápadech, využívání nových materiálů, změnách tvaru a konstrukčního uspořádání elektrod, to vše s cílem prodloužit technický život zdroje a snížit jeho elektrický příkon při zachování světelného výkonu. Toto snažení v mnoha případech vykrystalizuje ve funkční, technicky i uživatelsky zajímavé řešení. Příkladem může být bezelektrodová zářivka, kterou nabízejí např. firmy OSRAM nebo Philips. Mezi kompaktními zářivkami se již objevují i obři s příkonem okolo 100 W, což mimoděk navozuje otázku, má-li takový výrobek v praxi ekonomické opodstatnění a zda by nebylo vhodnější volit zdroj na jiném principu. (O světelných zdrojích pojednává článek na str. 8.) Pojmy jako úspory, malý příkon a velká světelná účinnost se v mnoha jazykových mutacích vyskytovaly na celém výstavišti. Velmi blízko k nim má dříve okrajová, nyní velmi rozšířená oblast elektroluminiscenčních diod, které zná většina lidí pod zkratkou LED. Tyto součástky vděčí za svůj světelnětechnický význam rekombinaci nosičů náboje v polovodiči, doprovázené vyzářením světelného kvanta – fotonu. Oblast spektra záření, tedy barva světla, je dána druhem polovodivého materiálu.
Obr. 6. Neodmyslitelnou částí osvětlení veřejných budov je orientační a bezpečnostní osvětlení – na obrázku s akrylátovými světlovody Diody LED byly dlouhá léta odsouzeny k pasivní roli indikačních či zvýrazňovacích prvků. Ale pokrok v oblasti technologie a zpracování polovodičových materiálů umožňuje jejich pronikání mezi ostatní světelné zdroje pro svítidla, a to nejen orientační, reklamní a informační. Na veletrhu bylo k vidění také nepřeberné množství typů výkonných světlometů osazených těmito světelnými součástkami. Mnohé z nich jsou osazovány svíticími prvky v podobě integrovaných bodů s třemi polovodičovými přechody, z nichž každý vyzařuje jednu z barev soustavy RGB (červená, zelená, modrá). Kombinací tří barevných složek a jejich vhodným poměrným zastoupením lze namixovat jakoukoliv barvu. Takový světelný zdroj, který vyzařuje barevné světlo podle přání uživatele a navíc podle potřeby i proměnné v čase, už vyžaduje řídicí jednotku s procesorem. Obr. 7. Světlomety osazené elektroluminiscenčními diodami – jedna z novějších aplikací těchto polovodičových světelných zdrojů Osvětlení interiérů zaujímalo nejvýraznější a nejvíce zastoupenou část nomenklatury. Je na návštěvníkovi, aby zvolil, co se mu líbí a co ne. Technickou stránku lze jakýmsi způsobem posoudit – měřením, porovnáním, podle údajů výrobce apod. Je však velmi obtížné vyslovit jednoznačný soud o vzhledové složce kvality. U naprosté většiny svítidel je patrná práce designéra. Ale jen uživatel, který je s výrobkem denně konfrontován, má právo konstatovat: Toto svítidlo se povedlo. Vět na vyjádření negativního dojmu bývá k dispozici mnohem víc, i když zdaleka ne všechny jsou využívány... Veletrh je mezinárodní. Kromě němčiny a angličtiny tady lze zaslechnout slova italská i španělská, v rozlehlých oblastech expozic byla zjevně mateřštinou čínština. Dokumentuje to snahu východoasijských firem pronikat se svými výrobky na evropské trhy. Mezi 1 926 vystavujícími firmami bylo 1 099 firem zahraničních, mezi něž se řadí i 17 vystavovatelů z Čech. Pro porovnání – německých vystavovatelů 827, následuje Čína 214, Itálie 213, Španělsko 100, Tchaj-wan 65. Mnoho národů se sešlo i mezi návštěvníky. Veletržní správa napočítala, že z celkového počtu 116 000 prošlo expozicemi 28 % odborníků ze zahraničí. Veletrh Light+Building má teď dvouletou přestávku. Už nyní by nás měla lechtat zvědavost, co nového přinesou ty dva roky v oblasti techniky, jak se v oboru projeví evropská integrace a asijská expanze. | |||||||
Desítku obrovských hal, některé až čtyřpodlažní, naplněných exponáty z oblasti automatizace technického vybavení budov, přes materiály, přístroje a zařízení z oblasti elektrotechniky až po rozsáhlou expozici výrobků a zařízení světelné techniky. A ti z návštěvníků, kteří se tu octli poprvé, se museli velice brzy zorientovat a pustit se do práce, předpokládáme-li, že se sem vydali pracovně.
