| Umělé osvětlení v obytných prostorech
7. část – Pracovna Ing. arch. Ladislav Monzer, CSc.,
Atelier světelné tvorby Úvod Místo zvané pracovna bývalo součástí obytných prostorů zámožnějších lidí již před několika staletími. Celkem důsledně se zde rozlišoval prostor pro muže, zvaný též pánský pokoj, někdy knihovna nebo kuřárna, a pokoj pro paní domu, nejčastěji označovaný slovem budoár. Rozdílná bývala i svítidla zde instalovaná.  V mužských pokojích převládalo podle dobových zobrazení racionálněji pojaté osvětlení pracovního stolu se stínidly z pergamenu, v budoárech nástěnná či stojanová svítidla nejčastěji s textilními stínítky zdobenými krajkovím, tehdy typickými znaky rozdílných pohlaví. Pracovna v současném pojetí je prostor, který by měl odpovídat dvěma požadavkům. Ty jsou ale do jisté míry protikladné. V zájmu osoby, jež pracovnu užívá, by měla být především prostředím, které svým osvětlením navozuje pocit klidu a celkové duševní pohody. Je-li však využívána pro skutečně pracovní účely, mělo by osvětlení stimulovat k vyšším, popř. i špičkovým výkonům. To jsou psychologicky protikladné požadavky. Předpokladem pohody totiž je celkové uvolnění, zatímco podmínkou vyššího výkonu je nezbytné napětí. Bez ohledu na to, zda je prostor používán pro výdělečné účely či převážně pro činnost, která je především soukromou zálibou, tedy bude hodně záležet na variabilitě osvětlení. Doporučená intenzita osvětlení podle typu činnosti Z mnoha uskutečněných výzkumů je známo, že pocity celkové pohody prostředí podporuje osvětlení s celkově nižšími hladinami, nejvýše několika set luxů, a s menšími kontrasty jasů. Naopak stimulační účinky mají vyšší intenzity osvětlení, především v řádu více než tisíc.  Ty jsou ovšem často jen krátkodobé. Prokázaly to výzkumy osvětlení dozorčích prostorů, velínů velkých elektráren, tepláren a podobných prostor. Zde totiž po delší době pracovníci osvětlení s vysokými hodnotami sami přepínali na nižší hodnoty. Dalším hlediskem jsou i subjektivní pocity uživatele. Existují lidé, kteří se bez celkového osvětlení prostoru zde necítí dobře a místní osvětlení pracoviště vnímají jako nezbytné vylepšení. Druhá, také poměrně početná skupina se skládá z lidí, kteří nejraději pracují jen při místním osvětlení a zastávají názor, že celkové osvětlení je ruší při soustředění se na pracovní úkol. Na otázku potřebných hladin osvětlení pro různé druhy činnosti může celkem spolehlivě odpovědět křivka na přiloženém grafu (obr. 1). Vyjadřuje rychlost čtení v závislosti na intenzitách osvětlení. Z jejího průběhu je zřejmé, že pro běžnou populaci se zdravýma očima začíná základní rozlišitelnost běžného písma okolo hodnoty 0,5 lx a poté poměrně rychle roste k hodnotám 100 lx, podle starších osob 200 lx. Její další vzestup již je pouze velmi pozvolný, takže vyšší hodnoty mají vliv jen na starší lidi, osoby s vadami zraku nebo v případě potřeby zrakově velmi přesné práce.  Čtení Jednou z častých činností se již během minulého století stalo čtení, ať již románů, zábavních časopisů, nebo burzovních zpráv. Číst lze v lenošce, na pohovce, na posteli i na židli u stolu Ve všech případech je společným znakem foveální, tedy soustředěné vidění. Pro rekreační čtení např. v lenošce se obvykle doporučuje základní hodnota 150 lx, pro čtení profesní či dlouhodobé dvojnásobek, tedy 300 lx, záleží-li na přesnosti vnímání třeba při čtení čísel, 500 lx a více. Psaní a jednoduché kreslení, rýsování, šití Podobnou činností z hlediska osvětlení je i klasické psaní a jednoduché kreslení. Protože člověk zpravidla píše jen jednou rukou, může být osvětlení směrové, pro praváky zleva a leváky zprava. Jiná situace nastává při rýsování na rýsovacím prkně či stole. Přímky i křivky, jsou-li ve více směrech, vyžadují velmi proměnlivou polohu pravítka či křivítka. Proto osvětlení s převládajícím směrem světla tvoří vždy v určité poloze za hranou pravítka stín, znesnadňující přesnost. Nejvýhodnější osvětlení při rýsování je tzv. bezestinné, všesměrové, nebo alespoň takové, při němž není směrovost světla výrazná. Toho lze docílit tím, že světelný zdroj není bodový (žárovka), nýbrž alespoň přímkový (lineární zářivka), popř. plošný. Všesměrové osvětlení, vlastně obdoba rozptýleného denního světla, je vhodné i při jiných činnostech – třeba šití a zašívání (např. látání ponožek). Počítače Tak zvané osobní počítače, PC, jsou v současných domácnostech častějším zjevem než psychiatr jako rodinný přítel. V nedávných dobách jejich počátků ještě existovalo množství doporučení pro správné osvětlení, umístění vzhledem k pozadí, pro vhodnou vzdálenost obrazovky od pozorovatele, vhodnou velikost a typ písma a další. Zdokonalování počítačů i obrazovek většinu uvedených doporučení již předběhlo.  Hlavním problémem klasických obrazovek bývala zakřivená plocha displeje, v níž se často nepříjemně zrcadlila stropní svítidla. K řešení tohoto problému byly vyvinuty mnohé speciální typy clonících mřížek svítidel, které jsou součástí nabídky trhu i dnes. Rovinné obrazovky do jisté míry vyřešily i tento problém. Osvětlení vhodné v prostorech s osobním počítačem v domácnostech je třeba podle druhu jeho použití přizpůsobit především subjektivním, již zmíněným požadavkům jeho hlavního uživatele. Objektivně k tomu lze uvést, že intenzita osvětlení pracovního místa s počítačem by měla být v rozmezí 100 až 500 lx, podle potřeb a stavu zraku uživatele, celkové kontrasty osvětlených ploch a stínů spíše menší. Při použití nepřímého osvětlení odrazem od stropu by podle běžných doporučení jas stropu neměl přesáhnout hodnotu asi 500 cd/m2. Závěr Pracovna, ať již s převážně mužským nebo ženským vybavením, může být využita pro mnoho různých účelů, bez ohledu na to, zda účel je výdělečný nebo je určen pouze k osobnímu potěšení. Může sloužit sběrateli známek, grafik, ale také pěstiteli hadů či tarantulí, masožravých i pokojových květin. V těchto poněkud zvláštních případech je účelné poradit se s odborníkem. foto: archiv firmy ELIOS lighting spol. s r. o. |
