Světlo jako součást léčby mentálně postižených dětí
 |
| Světlo jako součást léčby mentálně postižených dětí Petr Lukeš, Artlite Studio Hradec Králové Koncept Snoezelen – metoda uvolnění respektující potřeby, volbu a rytmus dítěte s kombinovanými vadami V Dětském denním stacionáři v Hradci Králové vzniklo v loňském roce na základě zkušeností z podobných zařízení v Blansku a v Praze speciální pracoviště pro děti s kombinovanými vadami využívající metodu Snoezelen.  Spojení Snoezelen vzniklo ze dvou holandských slov: Snuffelen – znamenající větřit nebo čuchat a Doezelen – což znamená podřimovat nebo klimbat. Metoda v sobě spojuje myšlenku dynamiky s relaxací. Ve svém důsledku metoda probouzí smysly, jež jsou oslovovány postupně, každý zvlášť. Děti jsou tak vedeny k chápání reality (slyšet, vidět, cítit, ochutnat, dotknout se). Je jim umožněno prožívat nejrůznější pocity (štěstí, podrážděnost, uspokojení apod.). Přitom je jim ponechána možnost vlastního jednání (mohou chodit, pohybovat se). Velmi důležité je i navázání kontaktu mezi dítětem a jeho bezprostředním okolím. Metoda Snoezelen ve své podstatě vychází z předpokladu, že naše smysly jsou snadno oslovitelné v ovzduší pohody. Zdravý člověk je bez větších problémů schopen najít sám místa, kde se cítí příjemně. Postiženým lidem je nutné takováto místa vytvořit. Pak je možné velmi selektivně oslovit jejich smysly. Zároveň je jim poskytnut prostor pro jejich spontánní reakce. Záměr architekta Filozofií pro návrh základního řešení tvaru speciálního pracoviště je vyvolat pocit počátku života v lůně matky, tzn. použít symbol tvaru vajíčka a s ním spojené dojmy, umocněné příjemnou teplotou a ostatními působícími impulsy. Podle zkušeností z obdobných tuzemských pracovišť bylo důležité maximálně eliminovat nevhodné umístění technologických rozvodů uvnitř pracoviště. Používané řízené podněty pak mohou působit na pacienta v daleko větší míře a o to intenzivněji a nalézat úrodnou půdu pro vyvolání do té doby utajených reakcí.  Pro možnost řízené změny nálad a optických vjemů se jako nejvhodnější jevilo opatřit prostor bílým povrchem v maximálním možném detailu. Následnou projekcí a nasvětlováním lze plochu ladit do potřebných tónů. Pracoviště je zvukově odizolováno od okolních prostorů z důvodu maximálního klidu a intimity pro probíhající léčbu. K vyvolávání nálad jsou použity i nejrůznější zvuky, a vliv okolí by v průběhu terapie působil rušivě. Strop je z technologických důvodů řešen kazetovým podhledem. Musí totiž zakrýt rozvody elektroinstalací a vzduchotechniky. Je rovněž osazen částí techniky. Jedním z hlavních technických zařízení vytvořeného pracoviště je vyhřívané vodní lůžko. Do podlahy je zakomponováno tak, aby přístup k němu byl v co největší míře bezbariérový a aby umožňoval v jeho okolí a na jeho úrovni současně umístit léčebná zařízení. Nedílnou součástí je vhodně řešená klimatizace pracoviště, zabezpečující teplotní pohodu prostředí, což velmi přispívá k navození příjemné atmosféry. Reproduktory zvukové aparatury jsou umístěny přímo nad vodním lůžkem. Zvuk je tak přenášen nejen do prostoru, ale pomocí vibrací i do samotného vodního lůžka.  Barevnost prostoru je modelována osvětlovacím systémem instalovaným za římsou po obvodu pracoviště. Pohybové světelné efekty jsou vytvářeny efektovými projektory, instalovanými v místech přístupných pro personál, avšak nerušících pacienta. Součástí pracoviště jsou dále některá doplňková zařízení, která lze vždy umístit do bezprostřední blízkosti pacienta. Popis technického vybavení speciálního pracoviště V místnosti (obr. 1) je pro malého uživatele připraveno vyhřívané vodní lůžko (1). V klimatizované místnosti je udržována příjemná teplota a z reproduktorové soustavy (14) umístěné přímo nad vodním lůžkem může velmi kvalitně znít relaxační nebo naopak stimulující hudba. Základní světelná nálada v místnosti je ovlivnitelná dvěma spřaženými zářivkovými svítidly (5) a (9) se žlutou a červenou zářivkou. Elektronickým potenciometrem (11) může terapeut ručně regulovat intenzitu osvětlení těchto dvou svítidel, popř. je zcela vypnout. Vedle potenciometru je umístěn ovládací panel (10) se třemi rotačními moduly. S jeho pomocí lze předem nastavit horní hranici intenzity osvětlení jednotlivých svítidel (6), (7) a (8) se světelnými zdroji červené, zelené a modré barvy. Nastavené intenzity osvětlení je možné ihned stejným prvkem ukládat do paměti řídicího systému. Nastavením horní hranice intenzity osvětlení jednotlivých svítidel může terapeut předem určit celkovou barevnou náladu v místnosti. Nastavení intenzit je možné podle průběhu terapie jednoduše okamžitě upravovat.  Jelikož u dětí s kombinovanými vadami je nutné vyvarovat se jakýchkoliv skokových změn, které by mohly vyvolat nepříznivé reakce, bylo pro ovládání barevných nálad použito programově řízené stmívání. Dítě má k dispozici ovládací panel s plošnými přepínači označenými barvami zářivek (13). Tlačítka jsou připojena na vstupní jednotku DALI, tj. na bezpečné napětí 0 až 10 V. Po zapnutí systému stáhne řídicí systém intenzitu osvětlení všech tří zářivkových svítidel na minimum. Původní záměr počítal s počátečním stavem „vypnuto„, ale při cyklu zvyšování intenzity osvětlení docházelo ke skokové změně mezi stavy „vypnuto„ a minimální hodnota. Z pohledu uživatele byl tento stav pro děti rizikový. Malý pacient může přepnutím jím vybraného přepínače plynule změnit intenzitu osvětlení daného svítidla z minimální hodnoty do předem nastavené horní hranice v průběhu přibližně 10 s (časový interval změny intenzity osvětlení lze servisně nastavovat). Intenzita osvětlení u všech tří svítidel se může měnit nezávisle. Zpětný chod směrem k minimální intenzitě osvětlení je časově o polovinu kratší. K technickému řešení lze doplnit, že pro popsanou aplikaci byl použit systém řízení interiérového osvětlení HELVAR (pod obchodním názvem DIGIDIM), využívající standardizovaný protokol DALI. Pro chod zářivkových svítidel byly použity regulovatelné elektronické předřadníky DALI napájené přímo z rozváděče. Sběrnice DALI je spojuje s ostatními komponenty systému, kterými jsou ovládací panel, vstupní jednotka a jednotka pro napájení sběrnice.  Dětský pacient může být dále stimulován při možnosti volného pohybu dvěma prosvětlenými vodními válci (2) s bublinkovým efektem a spojitou změnou barvy světla nebo volně položenými světélkujícími tabulkami a svazky světlovodných vláken v dekoračním svítidle. Nad jeho hlavou je zavěšena rotující „disko„ koule (3). V rohu místnosti nad římsou je umístěn efektový projektor Clay Paky V.I.P. 150 PFC (4), promítající tzv. efekty gobo přes rotující zrcátko po stěnách místnosti. Dráha obrázku putujícího po stěnách je volena tak, aby na krátký okamžik přešla přes rotující „disko„ kouli. Tím se v celé místnosti vytvoří velmi měkký a hladivý efekt nebe plného hvězd. Osm obrázků gobo, umístěných do karuselu, je možné měnit automaticky (s nastavitelným časovým intervalem výměny) nebo jejich změnu může ručně řídit dítě z ovládacího panelu (13). Z panelu může pacient ovládat ještě jeden světelný efekt (12), a to změnu barvy „hvězdného nebe„. Na efektový projektor s karuselem nesoucím barevné filtry je napojen svazek světlovodných vláken. Druhé konce vláken jsou rozmístěny ve stropním podhledu kolem „disko„ koule.  Využití místnosti Speciální pracoviště je využíváno dětmi navštěvujícími dětský denní rehabilitační stacionář společně se svými rodiči nebo terapeutem. V místnosti prožívají klid, uvolnění a pocit bezpečí. Děti mají možnost volně zkoumat věci v jejich blízkosti bez očekávání okolí, bez přímého tlaku péče o ně. Mohou ovlivňovat množství a druh stimulací (na rozdíl od běžného světa). Zkušenosti nabyté během prozatím krátké doby užívání pracoviště ukazují, že všechny děti, které pracovištěm prošly, jsou v něm spokojené. Pracoviště se osvědčilo u dětí se zvýšeným svalovým napětím (spastiků). Například při hraní si s dotykovým svítidlem u nich dochází k uvolnění ruky.  Hyperaktivním dětem přináší pobyt v místnosti celkové zklidnění, soustředění se na světelné efekty a vnímání auditivních podnětů. Z konkrétních případů lze uvést případ autistického chlapce Petra, který vůbec nechtěl přijmout svého nově narozeného sourozence. Odmítal s ním pobývat v jedné místnosti. Po několika pobytech obou sourozenců společně s matkou v místnosti se situace viditelně zlepšila. Nově vytvořené speciální pracoviště má vliv na celkový stav mentálně postižených dětí. Stimulace auditivních, vizuálních a hmatových smyslů, ke které dochází během terapie, je důležitá pro další vývoj dítěte. Na závěr je třeba zdůraznit, že se jedná pouze o relaxaci, nikoliv o cílené zapojení intelektu. I takovéto krátkodobé zkušenosti jsou však přínosem. U dětí je možné pozorovat určité zlepšení stavu a větší spokojenost. Závěr Koncept Snoezelen realizovaný v DDRS v Hradci Králové ve své podstatě přestavuje velmi pružný mechanismus poskytující terapeutům možnost okamžitě reagovat na stav a potřebu pacienta. Bylo pro nás velmi naplňující podílet se na tvorbě a realizaci projektu, který může pomoci především dětem s kombinovanými vadami. I ony totiž mají právo mít lásku, něhu a štěstí ve svých srdcích jako my ostatní. Současná přítomnost dětí a jejich blízkých v místě, které hladí po duši, navazuje nové silné vazby. Děkujeme ostatním lidem a firmám, díky jejichž konstruktivnímu přístupu se nám podařilo z instalované světelné techniky „vymáčknout„ maximum. Kéž by se mohlo takovýchto projektů realizovat více. (Zpracováno na základě podkladů Artlite Studio Artlite Studio |