Světlo Dálného východu

Hongkong, oficiálním názvem Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky, je obchodní a finanční centrum jihovýchodní Asie. Rozkládá se na několika ostrovech okolo poloostrova Kowloon v Jihočínském moři. Donedávna bylo toto území pod britskou správou na základě smlouvy o pronájmu, na kterou koncem 19. století musela císařská vláda přistoupit pod vojenským tlakem britského loďstva. Od roku 1997, kdy smlouva vypršela, patří bývalá kolonie opět k Číně, avšak s podmínkou, že vybudovaný

kapitalistický systém zůstane zachován dalších 50 let. Průmyslová výroba je v Hongkongu velmi rozvinutá, značný nárůst byl vyvolán intenzivním procesem industrializace v Čínské lidové republice. Ovšem průmysl a doprava mají za následek doslova viditelné znečištění ovzduší.

Hongkongské budovy, seskupené v širokém kontextu uličního, reklamního a architektonického osvětlení, nabízejí jedinečný pohled na panoramata města, která nejlépe vyniknou od moře a po setmění (obr. 1). Za denního světla je totiž pohled na město velmi často zastřen smogem, takže chvílemi připomíná závoj na špatně vyvolané fotografii.

Město disponuje unikátně řešeným výstavištěm (obr. 2), jehož hlavní budova vyzývavě vyčnívá jako malý poloostrov ze severního pobřeží ostrova Hong Kong, směrem k pevninské části velkoměsta (obr. 3). Správcem výstaviště je Hongkongská rada pro rozvoj obchodu (Hong Kong Trade Developement Council – HKTDC). Veletržní a výstavní akce tu jdou v těsném sledu během celého roku. Na konec října připadá termín pro Mezinárodní veletrh osvětlovací techniky – International Lighting Fair, který je největší veletržní akcí tohoto oboru v Asii. Letos se ho zúčastnilo 1 344 vystavovatelů (na ploše 44 000 m²), přičemž asi čtvrtina je přímo z Hongkongu. Pořadatelé zaregistrovali asi 27 900 návštěvníků; jejich procentuální složení je k dispozici podle údajů z roku 2006, kdy jich přišlo přes 25 000, z toho 36 % z Hongkongu a 36 % z ostatních zemí jižní a východní Asie, 14 % z Evropy, 5 % z USA a Kanady. Je třeba poznamenat, že každý návštěvník je registrován jako obchodník (buyer) a že na veletrh nemají přístup osoby mladší osmnácti let.

Pro porovnání: veletrh Light+Building 2006 ve Frankfurtu uvádí 2 100 vystavovatelů na ploše 119 000 m² a 134 500 návštěvníků.

Veletržní správa obvykle zve zástupce odborných médií z celého světa. V tiskovém středisku bylo možné potkat kromě „místních“ z Asie také Australany, Severoameričany a Jihoameričany, Afričany a samozřejmě i několik novinářů z Evropy, ze zemí, jejichž produkce osvětlovací techniky ve svém oboru něco znamená. S určitou hrdostí lze konstatovat, že do týmu žádaných a zvaných evropských odborných periodik patří i časopis Světlo.

Asijský průmysl produkující výrobky osvětlovací techniky o sobě již několik let důrazně dává vědět. Jeho expanze znepokojuje a dráždí výrobce v zemích, kde tento obor má svou tradici a patřičně si zakládá na vysoké úrovni a vzájemném souznění designu a kvality zpracování.

Asijští výrobci si nelámou hlavu s morálními či obchodněprávními aspekty nápadné podobnosti mnoha svých výrobků s předlohami, jejichž původní vzhled je výsledkem práce renomovaných designérů z evropských zemí. Svítidla a mnohé jiné výrobky, po stránce estetické a užitné hodnoty dovedené v Evropě téměř k dokonalosti, jsou předmětem obzvláštního zájmu plagiátorů. Sami evropští výrobci s trochou hořké nadsázky přiznávají, že kopie jsou na trhu bezmála dřív než originály.

Otázka kopírování designu přišla na přetřes při rozhovorech v tiskovém středisku veletržního centra. Ředitelka veletrhu paní Ann Cchi o tomto tématu hovořila velmi otevřeně. Zastává názor, že možnost kopírovat práci konkurence má každý stejnou, že tak už to na světě chodí. Proti tomu vystupovali novináři z Německa, Španělska a Itálie; jejich argumenty se opíraly především o otázku zachování kvality nejen všeobecného vzhledu, ale i nejposlednějších detailů. Takovým argumentům ovšem chyběla přesvědčivost a snadno podlehly poznatkům podloženým realitou, že běžný uživatel, pokud zrovna není sběratelem prestižních krásných věcí, nejspíš dá přednost výrobku s kvalitou zpracování okolo 80 %, ale za cenu 25 %, v porovnání s předraženým výrobkem, jehož tvar pochází z dílny předního designéra. Tento názor byl sice zachycen na asijské půdě, ale živná půda pro něj je připravena kdekoliv na světě, starou Evropu nevyjímaje. Všude lze totiž nalézt tzv. běžného uživatele i vrstvu zákazníků, kteří nehledí na dokonalost detailů, ale prioritním kritériem je pro ně cena. Tady hledejme motor expanze dodávek levných asijských výrobků na evropský trh. Hovoří se sice o svítidlech a světelných zdrojích, ale platí to obecně. Otázkou zůstává bezpečnost technických zařízení. Dotazovaní vystavovatelé velmi přesvědčivě tvrdili, že veškerá zařízení dovážená do Evropy jsou zkoušena podle evropských norem. Nicméně mezi 1 344 vystavovateli jsou v katalogu v nomenklatuře „Zkoušení a řízení jakosti“ uvedeny jen dvě firmy, jedna vyrábějící měřicí techniku a jedna zkušební laboratoř.

Co se týče čistě světelnětechnických hledisek, veletrh ukázal známé trendy osvětlovací techniky, kde jedním z hlavních kritérií je úspora elektrické energie. Veletržní stánky to dokumentovaly prezentací svítidel s účinnými kompaktními zářivkami s velkým příkonem (obr. 4) a s velkým světelným tokem a především stále rostoucím významem světelných diod (LED). Tyto světelné zdroje, zářivky i LED, byly předváděny ve svítidlech pro uliční a bezpečnostní osvětlení (obr. 5). Je patrný pokrok v technice využití LED, kde hraje významnou úlohu odvod tepla z polovodičových přechodů. Žebrové chladiče jsou nezbytnou součástí svítidla – světlometu. V některých svítidlech jsou zakomponovány do konstrukce krytu (obr. 6), jinde je světelný zdroj rozdělen do skupin deseti i více diod uspořádaných do kruhu a usazených na klasickém žebrovém chladiči, jehož tvar a velikost jsou podobné jako v oblasti výkonových polovodičových součástek. Takové jednotky obsahují samostatný transformátorový zdroj napětí a v jednom svítidle mohou být např. tři (obr. 7). Je velmi obtížné získat na veletrhu bližší údaje o technických řešeních, protože vystavovatelé neradi informují o podrobnostech.

Velmi časté využití světelných diod je ve svítidlech koncipovaných jako velkoplošné světelné zdroje, ať už pro osvětlování, pro informační účely (obr. 8) nebo pro reklamu. Světlo z uspořádané množiny LED je vedeno a zároveň rozptylováno na rovinné nebo válcové ploše, popř. na matném povrchu svíticích objektů zcela konkrétních tvarů (písmena, grafické symboly apod.). O třídu výš jsou aplikace s trojicemi polovodičových přechodů, kde každý ze tří přechodů generuje světelné záření jiné vlnové délky. Kombinací tří základních barev, při využití nezbytné elektroniky a počítačové techniky, tak lze získat jakoukoliv barvu pro daný účel a pro danou situaci.

Světelné zdroje na bázi LED jsou v současné době přizpůsobeny pro nejrůznější patice (závitové, kolíkové, bajonetové), mají poměrně velké výkony, takže odvod tepla je řešen tvarem i materiálem (obr. 9) a zpravidla je předmětem určitého patentu.

Při výčtu moderních světelných zdrojů nelze opomenout výrobky vláknové optiky, kde jeden světelný zdroj, většinou halogenová žárovka, napájí světelným tokem svazek optických vláken, která mohou (opět podle účelu) vyzařovat světlo buď po celé délce, nebo na koncích (obr. 10).

Pro kohokoliv, novináře nevyjímaje, bývá velmi nesnadné získat na výstavách autentické fotografie. Mnozí výrobci či prodejci si svůj sortiment žárlivě střeží. Se zdráháním nechají fotografovat vnější vzhled svítidel (pokud si příliš nezakládají na jejich designu) a málokdy dovolí pořídit fotografii vnitřního uspořádání. Tato ostražitost ovšem není specifická pouze pro veletrh Lighting Fair v Hongkongu. Lze se s ní setkat i v evropských veletržních centrech (Frankfurt, Miláno.) a lze ji chápat především u vystavovatelů, jejichž zdrojem obživy je vymýšlet a navrhovat jedinečně vyhlížející a stoprocentně funkční výrobky.

Význam světelných diod podtrhoval seminář nazvaný Inovační aplikace v osvětlování – současnost a budoucnost, který byl součástí doprovodného programu veletrhu. Zástupce asijské pobočky firmy Osram zde přiblížil vlastnosti a možnosti využití LED v osvětlovacích soustavách. Skutečnost, že semináře se zúčastnilo bezmála tři sta zájemců, již něco vypovídá o významu těchto světelných zdrojů v praxi.

Na veletrhu ovšem bylo k vidění i mnoho z klasických a stále žádaných výrobků – stojanová, stolní i závěsná svítidla z přírodních i kombinovaných materiálů (obr. 11, obr. 12).

Součástí letošního veletrhu byla i soutěž designérů, které se zúčastnili soutěžící z vysokých škol i z průmyslu (obr. 13). To je dobrá zpráva, ukazující, že i tento region nestaví výtvarnou stránku výrobků pouze na kopiích, ale snaží se o vlastní tvorbu.

Výstaviště je promyšlenou soustavou pasáží a krytých lávek (obr. 14) velmi dobře propojeno s okolními hotely, restauracemi a kavárnami, se stanicí metra – a především s městem, které ožívá hlavně ve večerních hodinách (obr. 15), kdy obyvatelé přicházejí z práce a mnozí z nich nemají chuť ani energii připravit si sami večeři. A tak se restaurace ani nemusí příliš snažit, aby přilákaly kolemjdoucí a ukojily jejich hlad. Město žije a světlem nešetří, obyvatelstvo se baví, jak umí, zatímco auta přiživují všudypřítomný smog.

 

Informace o veletrzích v Hongkongu lze získat na webové stránce www.tdctrade.com, popř. v české kanceláři HKTDC Prague Consultant Office, tel.: +420 233 323 514, martin.levanti@tdc.org.hk