Stropní osvětlení v interiéru

Ing. arch. Luboš Sekal, A. A. L. S. – ateliér architektury

Plocha stropu vybízí k umístění světelných zdrojů. Strop zamezuje pronikání nepříznivých povětrnostních vlivů, ale zároveň zamezuje pronikání slunečních paprsků. Ideální osvětlení by tedy mělo být takové, které vyrovnává právě omezení přístupu slunečního svitu.

Znamenalo by to instalaci světelného stropu. A proč ne? Systémy zářivek mohou dynamicky měnit intenzitu i barvu – teplotu chromatičnosti. Nicméně toto řešení není vždy vhodné z hlediska praktičnosti (celkové investiční, ale i provozní náklady jsou dosti vysoké, dolní transparentní plochu je nutné udržovat – prach, hmyz, je třeba zabezpečit přístup ke světelným zdrojům), ale i ze světelnětechnických či architektonických hledisek. Ne vždy je třeba opticky zvyšovat prostor, ne vždy je zapotřebí rovnoměrné rozptýlené světlo.

Obr. 1. Sivra – iGuzzini; vyrábí se individuálně pro každý jednotlivý případ, velký modul (1 820 × 1 220 mm) je osazen celkem 22 zářivkami s teplotou chromatičnosti od 2 700 do 6 500 K
Obr. 5. Pizza – Ansorg; průměr svítidla 560 nebo 428 mm, tři kompaktní zářivky 24 nebo 18 W, cena od 11 145 Kč bez DPH
Obr. 7. Libra – Sirrah; dvě verze – 39 a 54 W T5, délka 980 (5 982 Kč + DPH), resp. 1 280 mm (6 102 Kč + DPH), realizace: administrativní prostory firmy Activa, na nároží – svítidlo Square moon – Modular, arch. návrh – autor textu)

Tudíž je nutné zvolit lokální svítidla – ve zmiňovaném případě stropní, přisazená nebo zapuštěná. Avšak ekvivalentem světelného stropu je jakási komprimace do charakteru světelného tělesa, objektu (obr. 1). Již několik výrobců nabízí takovouto soustavu, kdy „inteligentní“ počítačový systém dokáže simulovat průběh přirozeného denního slunečního svitu. Znamená to, že se v průběhu dne mění intenzita a současně teplota chromatičnosti světla, navíc i směr dopadu světla. To pozitivně působí na psychiku člověka – způsob, který eliminuje nepřirozenost umělého osvětlení je, zjednodušeně řečeno, návratem k přírodním procesům. Výsledkem simulovaného biorytmu je menší únava člověka a z toho plynoucí větší pracovní výkon. Svítidlo s biodynamickým režimem je určeno zejména pro pracoviště se 24hodinovým provozním režimem. Svítidlo, resp. soustavu svítidel, je možné individuálně naprogramovat podle konkrétního místa instalace. Avšak určitou překážkou běžného zavádění zmíněných svítidel je cena systému, vyplývající z jeho složitosti, velikosti a způsobu jeho použití. Je tomu tak proto, že ovládací programy vznikají až podle konkrétních požadavků zákazníka. Reagují tak i na místní klimatické podmínky, neboť systém simuluje nejen denní režim, ale i průběh celého ročního cyklu.

Obr. 2. Trimmer – iGuzzini; vyrábí se v malém a velkém provedení, s jednou až čtyřmi různými žárovkami i výbojkami, 12 i 230 V, v kruhovém a pravoúhlém půdorysu, celkem 35 kombinací, cena od 5 100 Kč bez DPH
Obr. 4. LAB interior – Modular; 50 W 12 V, v několika tvarových variantách, v interiérovém provedení – matný hliník (cena 6 635 Kč + transformátor, zdroj + DPH) nebo exteriérové provedení – korozivzdorná ocel
Obr. 8. Flat – Wever&Ducré; malé a velké provedení – 390 × 363 mm nebo 630 × 604 mm, uprostřed kombinace jedné nebo čtyř halogenových žárovek, popř. jedné výbojky, obvodová plocha osazena kompaktními zářivkami

Jedním z dalších požadavků je zjištění charakteru osvětlení: zda je třeba celkové osvětlení místnosti, nebo místní osvětlení předmětu, zda bude nutné místní osvětlení, ale plošné, je zapotřebí zvýraznit tvary, siluetu, nebo naopak rovnoměrné osvětlení, bude-li vyžadováno věrné podání barev, má svítidlo tvořit designový akcent, nebo je požadována nevtíravost? Podle těchto požadavků se zvolí zdroj, optika, typ svítidla, technické vlastnosti (ochrana proti vnějším vlivům, způsob kotvení, hmotnost), uváží se instalovaný příkon a tepelná zátěž a rovněž provozní náklady (to vedle spotřeby elektrické energie znamená i uvážit život zdrojů, snadnost jejich výměny, např. ve vyšších prostorách může výměna zdrojů vyžadovat stavbu lešení). Z dalších parametrů je třeba uvážit rozměry svítidla, zejména jeho konstrukční výšku – u svítidel vestavěných do podhledu, dále nutnost příslušenství – transformátor, předřadník, a možnost jeho umístění v podhledu, přístup k těmto elektronickým zařízením. U zapuštěných svítidel je třeba brát v úvahu hořlavost podkladu a prostředí, resp. zvolit z tohoto hlediska patřičné svítidlo. Co se týče osvětlování, je důležité, zda svítidlo má možnost změny nasměrování světelného toku – otáčení, vyklápění apod. (obr. 2). Z pohledu uživatele je nutné uvážit, jaké tepelné zatížení bude působit na člověka – třeba i jen místně. Například před policemi se zbožím, které je bodově nasvíceno svítidly osazenými halogenovými žárovkami, které navíc vyzařují úzký světelný kužel, může zákazníka intenzivní teplo odradit od výběru zboží.

Obr. 3. Light shed – i Guzzini; symetrické a asymetrické provedení, se třemi, čtyřmi a šesti žárovkami 12 V, čtvercový a obdélníkový půdorys, cena od 9 200 Kč bez DPH
Obr. 10. Snap – Wever&Ducré, šířka profilu 37 mm, délka modulu 580, 880 a 1 180 mm, lineární zářivka 14, 21, 28 W nebo halogenová žárovka 35 W
Obr. 11. Wall Street in – Wever&Ducré, šířka viditelné části 112 mm, provedení pro nepřímé i přímé osvětlení, popř. vzájemná kombinace, délka modulů obdobná jako u předcházejícího typu, lineární zářivky 24, 39, 54 W

Jak tedy postupovat při řešení? Nejprve je vhodné zareagovat na poslední zmíněnou nectnost, často obtížně řešitelnou, zvláště je-li v místnosti nízký strop. Halogenová žárovka má v podstatě nejlepší barevné podání a její světlo má brilantně čistý jas. Osvětlení v prodejnách např. oblečení se bez nich neobejde. Jestliže zboží není osvětlováno pouze z polic, nabízí se použití svítidla Light shed (obr. 3). Toto svítidlo integruje několik zdrojů – halogenových žárovek, které jsou překryty společným rozptylným krytem. Tím je docíleno rozptýlenějšího, ale směrovaného žárovkového světla s omezením nežádoucího tepelného zatížení. Náhrada svítidly osazenými kompaktními zářivkami není vhodná pro horší barevné podání i pro méně směrovaný, a tudíž zde nevhodně „měkčí„ (širší) světelný svazek.

Nevýhodou stropních svítidel, především podhledových, může být skutečnost, že světelný tok, který směřuje dolů, způsobuje, že rovina stropu vůbec není nasvícena. Následkem toho je nepřirozené psychologické působení (v přírodě z tmavé oblohy nevychází intenzivní sluneční svit!). Z architektonického hlediska vzniká dojem, někdy nevhodně, zmenšené výšky prostoru. Je-li třeba stropním svítidlem i nasvětlit strop, řešením může být nekonvenční svítidlo (obr. 4) se všesměrovým rozložením světla.

Obr. 6. Downut – Modular; 1 × 55 W, kompaktní kruhová zářivka, průměr 355 mm, cena 10 205 Kč + DPH

Z estetického, ale i praktického hlediska (montážní důvody, sdružení otvorů ve stropě) je výhodné slučovat více světelných zdrojů do jednoho svítidla, které se podle typu obvodového rámečku více či méně vizuálně uplatňuje. U těchto typů svítidel je třeba opět věnovat pozornost volbě světelného zdroje. Vyrábějí se totiž pro širokou škálu zdrojů – od dvanáctivoltových halogenových žárovek, přes žárovky na síťové napětí po výbojky. Kromě toho je ale ještě nutné zvolit konkrétní úhel světelného svazku (divergenci) světelného zdroje; tento moment může dost výrazně změnit charakter svítidla, resp. jeho účel. Úhel svazku (zpravidla poloviční divergence) může být, podle různých výrobců, od 8 do 60°. Protože na jednotlivé reflektorky lze přimontovat příslušenství, je možné světelný tok dále usměrňovat – např. elipticky protáhnout pomocí Fresnelovy čočky, rozptýlit matovým filtrem nebo zcela měnit barvu použitím barevných filtrů. Proti oslnění lze zdroj opatřit clonicími mřížkami.

Dalším hlediskem, které je třeba brát v úvahu, je vizuální světelný dojem z vlastního svítidla při bočním pohledu, tzn. vnímání svítidla např. na chodbě, kdy na stropě je zřetelná řada svítidel, nebo lze svítidlo jen tušit – je viditelný pouze temný bod. Právě tato „neviditelnost„ svítidla je nevhodná, a to proto (ačkoliv hladina osvětlení splňuje příslušnou normu), že člověk hledí nebo vstupuje do dojmově tmavé chodby či kanceláře. Zde je třeba u typově stejného svítidla vhodně volit optiku nebo příslušenství. Nevhodná jsou svítidla s leštěnou hliníkovou mřížkou, naopak svítidla s bílou odraznou plochou, která jsou navíc obvykle cenově příznivější, se zde dobře uplatní. Vhodná svítidla jsou i ta, která jsou osazena rozptylnými prvky, ať spodním difuzním krytem či designově různými variantami obvodových prstenců. V kancelářských prostorách, kde jsou instalována zářivková svítidla s leštěnou mřížkou, se nabízí použití podvěšených svítidel s přímou i nepřímou (up/down) složkou vyzařování světelného toku. Potom jas nasvíceného stropu eliminuje již zmíněné nevýhody. Jako příklad je zde možné uvést svítidlo Pizza (obr. 5), které v reálu, díky své velikosti, působí, jako by byl v daném místě světlík s přírodním (denním) světlem. Dalším vhodným typem může být prstencové svítidlo s kruhovou zářivkou (obr. 6).

Obr. 9. Freewary – systém – Modular; kombinace 6 × 100 W + 2 × 39 W, celková délka 3 500 mm, šířka 120 mm, cena 51 800 Kč + DPH

Pro svou jednoduchost, učebnicový minimalismus je zde nutné uvést základní typ stropního svítidla z řady svítidel Libra (Sirrah). Ze světelného hlediska je zajímavé právě tím, že světlo je vyzařováno všemi směry, tzn. že dopadá i na plochu, na které je namontováno – v uváděném případě na strop. Příklad realizace v administrativní budově je uveden na obr. 7 – je zde patrné nasvětlení stropu.

Ještě je třeba zmínit problém teploty chromatičnosti versus tepelné zatížení. Protože neexistuje ideální jednoduché řešení, může být vhodnou variantou svítidlo kombinující dva druhy světelných zdrojů – kompaktní či lineární zářivku s reflektorovým žárovkovým svítidlem. Tím lze dosáhnout rovnoměrnějšího rozptýleného osvětlení se směrovým akcentem, menší tepelné zátěže a zároveň lokálně nejvhodnějšího barevného podání, to vše při úspoře elektrické energie (obr. 8, obr. 9).

Již bylo zmíněno sdružování více světelných zdrojů do jednoho svítidla, kde mohou být společně různé zdroje. Nicméně vedle jednotlivých lokálních svítidel lze interiér tvarovat světelnými lineárními systémy. Svítidlo pak má nejen funkci zdroje světla, ale stává se architektonickým prvkem (obr. 10, obr. 11).

Ve srovnání s jinými typy svítidel, jež byla připomenuta v předchozích dílech (stojanová svítidla, lustry), jsou u zapuštěných stropních svítidel kladeny větší požadavky na stavební připravenost, na vzájemnou koordinací profesí při realizaci. Proto je nutné, aby již projekt pro provedení stavby (projekt pro stavební povolení toto neřeší) obsahoval kompletní projekt elektro s přesnou specifikací a okótovanou polohou jednotlivých svítidel v souladu s výpočtem osvětlení. Kromě rozmístění svítidel je mnohdy třeba určit přesný napájecí kabelový vývod, v případě železobetonového monolitu osadit do bednění pouzdra. Poloha a typ svítidel ovlivní konstrukční řešení stropu, popř. podhledu.