| Sovovy mlýny a řešení jejich osvětlení Ing. arch. Ilona Müllerová, Libor Pelc O Sovových mlýnech toho bylo napsáno již mnoho, staly se dokonce častým námětem diskuse v odborných časopisech i v denících a dalších sdělovacích prostředcích. Čím si zasloužily tuto nebývalou pozornost? Bezesporu tím, že si je pro umístění své ojedinělé umělecké sbírky vybrala mecenáška umění paní Meda Mládková. V tomto článku však nechceme rozebírat historii rekonstrukce, změn projektu a prosazování názorů paní Mládkové proti stanovisku renomovaných odborníků a kompetentních orgánů. Chceme se zabývat méně kontroverzní záležitostí, a to jejich architekturním osvětlením a jeho zakomponováním do večerního panoramatu Prahy. 
Nejdříve však připomeňme něco z jejich historie. Na Čertovce, původně upraveném mlýnském náhonu, stálo ve středověku na malostranském břehu několik mlýnů. Na vlastní půdě ostrova stál však již ve 14. století jen jeden mlýn, od 16. století nazývaný Sovovský podle vlastníka Václava Sovy z Liboslavi. Tento mlýn byl zároveň zřejmě nejstarším stavením na ostrově Kampa. Později byl mlýn nazván Odkolkův. V roce 1836 přistavěl architekt Josef Kranner pilu a přístavek nad řekou. Do současné podoby mlýn přestavěl architekt Josef Schulz v roce 1867, přičemž navrhl kolmé novogotické křídlo. Nižší křídlo mlýna bylo po požáru v roce 1896 odstraněno spolu s vysokým továrním komínem, který se negativně uplatňoval v panoramatu Hradčan. V roce 1920 byla upravena přilehlá část terénu k říční propusti a od té doby nebyla budova až do roku 1999, kdy byla započata její rekonstrukce, nikterak měněna. Vzhledem k využití objektu pro galerijní účely byla nabídnuta pomoc společnosti Eltodo-Citelum, s. r. o., k instalaci slavnostního osvětlení objektů Sovových mlýnů. Projektant rekonstrukce společnost Habena, s. r. o., v čele s Ing. M. Špačkem, arch. M. Motyčkou, prof. Mariánem Karlem, navrhl tzv. osvětlení provozní, které však nebylo předem projednáno s orgány památkové péče a bylo ve svém konečném důsledku značně agresivní a nevyvážené, především navrženým množstvím zdrojů světla a tím příliš intenzivním osvětlením objektů. Historickému prostředí a značné pohledové exponovanosti nevyhovovala též volba svítidel, která navíc v kontextu s památkově chráněnými objekty Sovových mlýnů působila rušivě. Technické osvětlení příliš zdůrazňovalo jednotlivé objekty a strhávalo na ně neadekvátní pozornost v kontextu s ostatními, již zažitými částmi panoramatu Hradčan, včetně významných objektů chrámu sv. Mikuláše a Hradčan. Bylo zapotřebí tento akcent zmírnit tak, aby to prospělo Sovovým mlýnům, ostatním objektům i celkovému panoramatu. Technické osvětlení objektu nebylo s návrhem slavnostního osvětlení společnosti Eltodo-Citelum propojeno a vzájemně koordinováno, neboť s tímto záměrem projektanta nebyla společnost seznámena. Skloubením obou zmíněných systémů, především využitím zkušeností společnosti Eltodo-Citelum, jakožto profesionálního partnera, která slavnostní osvětlení v Praze již léta instaluje a zajišťuje, lze dosáhnout kvalitního a uspokojivého výsledku. Společnost Eltodo-Citelum je podepsána pod realizací osvětlení Petřínské rozhledny, Strahovského kláštera, Národního divadla, Lorety, Černínského paláce, Zámečku v Libni a dalších 80 objektů v Praze. 
V tomto článku chceme zároveň poukázat na některé chyby, které se v průběhu prací na projektu osvětlení a jeho realizaci objevily. Základním předpokladem pro úspěšné zvládnutí tohoto úkolu byla koordinace postupu při návrhu technického a slavnostního osvětlení. Avšak vzhledem k tomu, že obě akce se uskutečňovaly časově i věcně odděleně, bylo jejich vzájemné sladění velmi obtížné. Po třetí světelné zkoušce již bylo dosaženo uspokojivého výsledku. Vzájemné skloubení obou projektů osvětlení (technického a slavnostního) bylo dohodnuto ověřit světelnými zkouškami. První zkouška se konala 29. října 2001. Po odborném posouzení bylo rozhodnuto, že budou odstraněny čtyři provozní světlomety instalované na fasádě jižního štítu objektu „D“ (část objektu podél Vltavy). V rámci odborného posouzení bylo vyloučeno šest zdrojů světla technického osvětlení, a to z původně navržených dvanácti zdrojů na šest, tj. zůstanou tři světlomety na objektu „B“, „D“ (křídla podél Vltavy) a tři na objektu „E“ (nízký objekt s terasou při Vltavě), u zbývajících šesti bude snížena intenzita osvětlení odpovídající světelným zdrojům o výkonu 35 W a barva světla změněna z agresivní studené bílé (s teplotou chromatičnosti 4 200 K) na teple bílou (s teplotou chromatičnosti 3 000 K). Co se týče architekturního osvětlení umístěného na náplavce, bude ponechán redukovaný počet zdrojů a výkon každého světelného zdroje bude rovněž snížen na 35 W (s teplotou chromatičnosti 3 000 K). Architekturní osvětlení umístěné na střeše bude upraveno tak, aby se v dálkových pohledech neuplatňovala jednotlivá svítidla jako samostatné světelné body. Osvětlení severního průčelí objektu „A“, tzv. Schulzova křídla, bude ze stávajícího provozního světlometu nahrazeno historickou lucernou na litinovém ramínku. Podmínkou je však zajištění dostatečného osvětlení pro činnost bezpečnostní kamery. 
Dne 18. prosince 2001 se konala další světelná zkouška za přítomnosti zástupců OPP MHMP, TCP, Eltodo-Citelum a SPÚ HMP pro ověření výsledků uskutečněné redukce počtu světel, snížení jejich intenzity a změny barvy. Na této světelné zkoušce byl dohodnut následující postup a harmonogram dalších prací: Světlomet osazený v blízkosti kamery na fasádě (objektu „E“) byl odstraněn bez náhrady, neboť při pohledu z druhého břehu byly vytvářeny nežádoucí světelné efekty. U dvou světlometů osazených po stranách severního vstupu do objektu „B“ bylo nutné snížit výkon na 35 W a studené bílé světlo nahradit teple bílým, protože působily rušivě při pohledu z druhého břehu. Problém architekturního osvětlení umístěného na střeše trvá, neboť se přes štíty uplatňuje jeho bodový charakter. Doplnění mřížek k rozptýlení světla nemohlo být s ohledem na povětrnostní vlivy dosud dořešeno. Jestliže se efekt rozptýleného světla nepodaří zajistit a osvětlení střech bude nadále vnímáno jako bodové a tím i rušivé, bude odstraněno bez náhrady. Světelný návrh slavnostního osvětlení Sovových mlýnů francouzské společnosti Citelum byl korigován SPÚHMP. K osvětlení jsou využita svítidla belgické firmy Schréder typu Radial 2, Terra a Corus. Průměrná jasová úroveň po snížení výkonu světelných zdrojů je 9 cd/m2, což plně odpovídá konfrontaci s jasovou hodnotou osvětlení Pražského hradu. Jednotlivé komponenty osvětlení Malé Strany je třeba chápat jako nutné doplňky jejího života. Především je zapotřebí skloubit veřejné osvětlení, osvětlení dominantních objektů, osvětlení významných prostor, světelných informačních symbolů a ostatních světelných zařízení tak, aby nerušila její památkovou hodnotu ani její osobité požadavky z hlediska historického, kam patří i volba vhodných světelných zdrojů a svítidel. V rámci projektu je navrženo ještě osvětlení vodní linky vedoucí z nádvoří mezi objekty na náplavku, jehož provedení je rovněž nutné ověřit světelnou zkouškou. Dalším otevřeným problémem zůstává případné osvětlení celoproskleného uměleckého artefaktu, který má zakončit původní renesanční věž objektu „C“. Na tyto světelné zkoušky si však ještě nějakou dobu počkáme. |
