Šéfredaktor časopisu Světlo Ing. Jiří Novotný

Ing. Jiří Novotný se narodil v roce 1939 ve Světlé nad Sázavou, kde také začal navštěvovat obecnou školu (jeden rok). Tu dokončil pátou třídou v Dobranově u České Lípy. V Jiříkově u Rumburku ukončil základní vzdělání (tehdy osmileté) v roce 1953. V tomtéž roce byl přijat na Vyšší průmyslovou školu elektrotechnickou v Jičíně. Po jejím dokončení v roce 1957 pokračoval ve studiu na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Na základě požadavku n. p. Tesla Holešovice byl v roce 1959 vyslán ministerstvem školství na studium na Moskevský energetický institut, Fakultu elektroniky, specializaci světelná technika a světelné zdroje, která se na vysokých školách v tehdejší ČSR v tak komplexním rozsahu nikdy nevyučovala. Na katedře přednášeli celosvětově uznávaní odborníci, autoři mnoha knih a učebnic z oboru, jejichž práce jsou v mnoha publikacích citovány dodnes (prof. V. V. Měškov, prof. G. N. Rochlin, prof. M. M. Jepaněšnikov, prof. V. V. Trembač a další). Studium v Moskvě zakončil v roce 1963 úspěšným obhájením diplomové práce na téma Uliční osvětlení a měření oslnění uličních osvětlovacích soustav, které bylo zadáno útvarem světelné techniky Tesly Holešovice. Po nástupu do zmíněného podniku (roku 1963) a absolvování tříměsíční výrobní praxe v závodech Tesly nastoupil do útvaru světelné techniky, kde v průběhu let vystřídal různé pracovní pozice. V akciové společnosti Tesla Holešovice končil jako vedoucí odboru a šéfredaktor podnikového časopisu Světelná technika (časopis zanikl z rozhodnutí vedení podniku roku 1997). V roce 1998 přijal nabídku vydavatelství FCC Public na založení a redigování odborného časopisu Světlo, jehož šéfredaktorem je dodnes.

Během 34 let svého působení v Tesle Holešovice, jejíž odbor výzkumu světelné techniky byl po mnoho let současně i vedoucím pracovištěm světelné techniky v ČSR s celostátní působností, se Ing. Novotný podílel na mnohých projektech, včetně realizace státního cílového programu zaměřeného na úspory elektrické energie hromadným zaváděním vysoce účinných vysokotlakých sodíkových výbojek vyráběných v Tesle na základě výsledků vlastního výzkumu a vývoje do osvětlovací praxe. Z významnějších projektových studií lze uvést např.: Studie osvětlení II. úseku severojižní magistrály (Novotný, Khun, 1967 – výjezd z Prahy na Brno), Osvětlení historického jádra Pardubic (Anýž, Novotný, Monzer, 1968), Návrh slavnostního osvětlení památek města Prahy (Guth, Monzer, Novotný), Osvětlení mezinárodního hotelu a festivalového kina v Karlových Varech (Novotný, Kvapil, Černohorský, 1970), Osvětlení sportovní haly v Táboře (Novotný, Dvořáček – n. p. Tesla Holešovice, Miloš Hnilica – OSP Tábor, 1974). Většina těchto prací byla v praxi realizována nebo byla využita jako podklad pro prováděcí projekty. Kromě těchto větších prací se oddělení rozvoje světelné techniky pod jeho vedením podílelo na desítkách návrhů osvětlení v průmyslových závodech, administrativních budovách, školách i na sportovištích. Řešení osvětlení ve většině případů zpravidla předcházel rozbor stávajícího nevyhovujícího stavu spojený s důkladným měřením osvětlení. Na tomto základě pak byla navrhována promyšlená řešení, která byla posléze často v praxi napodobována.

 

O úspěšných realizacích osvětlení odboru světelné techniky při n. p. Tesla Holešovice, jakož i o trendech osvětlovací techniky a špičkových zahraničních osvětlovacích soustavách Ing. Novotný mnohokrát referoval na konferencích, seminářích a školeních pořádaných ČSVTS, podniky i organizacemi v ČSR a několikrát i v zahraničí, např. v NDR, v Gruzii a v Bulharsku. Většina textů zmíněných přednášek a referátů byla zahrnuta do příslušných sborníků, a mohla tak být využita širším okruhem zájemců, protože sborníky byly dostupné v technických knihovnách domů techniky a většiny podniků.

 

Od roku 1967 pracoval v tematických celostátních skupinách ČSVTS-CIE a v osmdesátých letech 20. století jako předseda celostátní tematické skupiny pro průmyslové osvětlování a zástupce v technické komisi TC 3.04 CIE za Československý národní komitét.

 

V letech 1975 až 1985 přednášel nejprve postgraduální a později pravidelný kurz Osvětlování a každoročně vedl nebo recenzoval diplomové práce studentů se studijním zaměřením světelná technika na FEL ČVUT v Praze. V této souvislosti byl také členem příslušné státní zkušební komise. V rámci publikační činnosti je spoluautorem publikací Světelná technika a osvětlování, FCC Public (1995), překladu knihy Osvětlovací soustavy, SNTL(1979), vedoucí zpracovatel kurzu Technika osvětlování v časopisu Elektrotechnik (1987).

 

V sedmdesátých letech minulého století se s kolegy z útvaru světelné techniky Tesly Holešovice začal intenzivně zabývat použitím výpočetní techniky při výpočtech parametrů osvětlovacích soustav a společně vypracovali první životaschopné programy pro tehdejší výpočetní techniku Minsk, Tesla 200, EC 10-10 a nakonec pro první PC z agrokombinátu Slušovice (k dispozici tehdy měli jeden na deset pracovníků).

 

Od poloviny osmdesátých let se vývojová pracoviště Tesly z pověření ministerstva začala zabývat normami pro osvětlení, přičemž cílem bylo upravit požadované hodnoty tak, aby se spořila elektrická energie na osvětlování. Na základě výsledků rozboru údajů zahraničních norem pro osvětlení a výsledků oddělení aplikovaného výzkumu osvětlení, vedeného Ing. Khekem, byly pod vedením Ing. Novotného vypracovány a následně schváleny normy: kmenová ČSN 36 0450 Umělé osvětlení vnitřních prostorů a přidružená ČSN 36 0451 Umělé osvětlení průmyslových prostorů. Tyto normy sice nevedly ke snížení spotřeby energie, navazovaly však na zahraniční i tuzemské poznatky a zkušenosti, a tím umožnily po téměř dvaceti dalších letech poměrně bezproblémový přechod na evropské normy, a to ČSN IEC 50(845), ČSN EN 12665, ČSN EN 12464-1, ČSN 12464-2, které pomáhal zavádět do soustavy českých technických norem jako překladatel a od ustavení TNK 76 Osvětlení začátkem devadesátých let až do letošního dubna také předseda této komise.

 

Za všechny příznivce přeje do dalších let zdraví, pohodu, hodně tvůrčích sil a pevné nervy