Rozloučení s Ing. Bronislavem Berounským

Ing. Bronislav Berounský se narodil 3. prosince 1930 v Doudlebách nad Orlicí. Mládí prožil v Kostelci nad Orlicí.

 

V roce 1950 maturoval na Reálném gymnáziu v Kostelci nad Orlicí a roku 1954 promoval na Strojní fakultě ČVUT Praha ve specializaci technika prostředí.

 

Při studiu se seznámil s problematikou osvětlování a začal se jí hlouběji zabývat. Během studia pracoval též jako odborná vědecká síla.

 

Svou praxi začal ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce, kde řešil složitou problematiku osvětlování. Ve školním roce 1968–1969 postgraduálně studoval na Akademii pracovního lékařství v Západním Berlíně v oboru hygiena práce.

 

Do jeho mnohaleté pracovní náplně patřilo, kromě již zmiňovaného osvětlování, také větrání pracovišť a ochrana před nadměrným hlukem.

 

Při své činnosti v odboru hlavního hygienika na ministerstvu zdravotnictví vypracoval novou metodiku hodnocení osvětlení pracovišť, kterou hlavní hygienik republiky prohlásil za závaznou.

 

Své mnohaleté zkušenosti předával dalším v rámci své pedagogické činnosti. Přednášel, zkoušel a vedl diplomové práce na vysokých školách – na Stavební fakultě a Elektrotechnické fakultě ČVUT Praha a na Vysoké škole zemědělské. Dále přednášel v Ústavu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů.

 

Byl autorem několika vynálezů, na něž byly uděleny patenty, a mnoha zlepšovacích návrhů. Jeho činnost a její výsledky byly oceněny několika vyznamenáními a celostátní cenou za progresivní řešení průmyslového větrání.

 

Byl členem výborů mnoha odborných společností.

 

Byl autorem mnoha publikací a článků. Některé jeho publikace byly citovány či přetištěny v zahraničí.

 

Svou práci měl spíše za koníčka než za povinnost.

 

K jeho zálibám patřila archeologie a choval velkou lásku k Praze, takže se po odchodu do penze věnoval průvodcovské činnosti, znal světové jazyky, provázel hlavně cizince.

 

V mládí se ve vetší míře věnoval malování obrazů, také rekreačnímu plavání

a přiměřené turistice.

 

Se svou manželkou Ludmilou se oženil roku 1955. Vychovali spolu dvě dcery.

 

Volný čas často trávil s rodinou a postupně i se čtyřmi vnoučaty na chatě ve Velkých Popovicích, kterou si se ženou Ludmilou pořídili. Velmi rád se procházel v lesích při houbaření. Jeho znalosti z oblasti mykologie byly obrovské.

 

Poslední roky se potýkal s těžkou nemocí, jejímž následkům 17. července 2009 podlehl.

 

Pro časopis Světlo psal o zajímavostech a novinkách v osvětlování, ve světelných zdrojích a svítidlech, které čerpal ze zahraničních odborných časopisů ve Státní technické knihovně. Jeho příspěvky byly čtenáři ceněny pro jejich odbornou úroveň i zajímavý sloh. Redakce dosud nenašla za Ing. Berounského rovnocennou náhradu.

 

Spolu s mnoha světelnými techniky i hygieniky mu děkujeme za jeho práci i za dobrou náladu, kterou šířil vyprávěním neuvěřitelného množství vtipů.