| Zajímavý nález archeologů O tom, že světlo, resp. osvětlení, pomáhá člověku pracovat bezpečněji, bezpečněji se pohybovat na komunikacích nebo snižovat únavu, bylo už napsáno dost sdělení. Taktéž o tom, že světlo léčí některé choroby. V poslední době byl učiněn objev, který možná odhaluje, jak určitý druh osvětlení negativně poznamenal důležitý lidský orgán. Archeologové totiž ve vrstvě ledu nalezli těla pradávných Eskymáků. Zde byla tato těla dokonale konzervována. Při jejich zkoumání a pitvě bylo s údivem zjištěno, že jejich plíce byly zcela černé. V době, kdy žili, však bylo ovzduší mnohem čistší než dnes – neexistovala automobilová doprava, průmysl a nepůsobily tepelné elektrárny. V oblasti věčného ledu nebyly ani žádné písečné bouře. Vědci dospěli k názoru, že zčernání plic bylo způsobeno tím, že si Eskymáci ve svých iglú svítili lampičkami s rybím tukem a dýchali z toho vzniklé spaliny. DVĚBÉ Zajímavý světlený nápad V časopise Licht č. 11-12/2001 (str. 1066 až 1070) se popisuje nové osvětlení jezdecké sochy Bedřicha II. – Velikého, kterému Němci říkají „Starý Fric“. Tato socha, nyní nově restaurovaná, stojí na berlínské třídě Unter den Linden (Pod Lipami). Nové osvětlení tkví ve spojení světla historických kandelábrů (avšak opatřených novou reflektorovou optikou v jejich lucernách), rozmístěných okolo sochy, a světla veřejného osvětlení zmíněné třídy. Nebudeme popisovat detaily tohoto osvětlení, zájemce se s nimi může seznámit ve studovně Státní technické knihovny v Praze. Upozorníme jen na jednu zajímavost: Jezdecká socha je z boku osvětlena tak, aby vrhala svůj stín na fasádu budovy ve svém sousedství. Tento stín má mnohem větší plochu, než jaká je plocha průměru sochy, a leží výše než socha, takže spolu s osvětlenou sochou působí mysticky (stín je jakousi zvětšeninou velkého krále a „vznáší se“ nad ním). Zmíněný nápad by se v obdobných případech mohl opakovaně použít. DVĚBÉ První výsledky projektu Arthelio O tomto projektu, spočívajícím ve vývoji, uplatnění a zhodnocení využití dutých světlovodů k osvětlování denním a doplňkovým umělým světlem, jsou naši čtenáři už informováni. Nyní byly zhodnoceny výsledky měření v prostoru schodiště správní a výrobní budovy Semperlux. Schodiště spojuje tři podlaží a do doby těchto experimentů dosud nebylo denním světlem vůbec osvětleno. Pro umělé osvětlení byl před experimentem instalován příkon 1 690 W. Denní využití schodiště je jedenáct hodin. Nyní bylo rozhodnuto při osvětlení tohoto prostoru využít i denní světlo, aby tak bylo dosaženo energetické úspory (při současném zajištění úplné bezpečnosti uživatelů). Kvantitativní i kvalitativní parametry DIN 5035, část 2., byly vzaty za minimální hodnoty. Důležitým parametrem je i vertikální osvětlenost, dále i dobré podání tvarů a barev. Prostor schodiště je napojen na foyer a na jednotlivá podlaží. Tyto prostory jsou osvětleny denním světlem. Až dosud byl pro uživatele schodiště nepříjemný přechod mezi denním a umělým osvětlením. Mezi schodišťovými rameny byly instalovány svislé duté světlovody s průsvitným pláštěm. Jsou napájeny z heliostatů o aktivní ploše 6,25 m2 denním světlem a doplňujícím světlem sodíkových vysokotlakých výbojek o příkonu 1 350 W. Průměr světlovodných trubic je 0,3 m, jejich rozteč 3 m. Horizontální osvětlenost Eh byla měřena ve výši 0,2 m nad schodišťovými stupni a nad podestami. Tab. 1. Parametry osvětlení na schodišti osvětleném dutými světlovody
| Stav oblohy | Podíl umělého světla (%) | Osvětlenost (lx) | | Evp | Ev min | Ehp | Eh min | | zcela jasná obloha | 0 | 86 | 78 | 125 | 72 | | jasno a částečně oblačno | asi 50 | 89 | 79 | 115 | 69 | | zataženo | > 95 | 90 | 74 | 108 | 64 | Vertikální osvětlenost Ev byla měřena na ploše stěn ve výši očí (1,6 m). Měřilo se každých 30 sekund. Průměrné hodnoty z dlouhého období měření jsou uvedeny v tab. 1. Například v únoru 2001 se ukázalo, že směrná hodnota 100 lx i minimální hodnota 60 lx nebyly v žádné době a v žádném místě nikdy nižní. Vertikální osvětlenost, důležitá pro komunikaci, leží okolo 80 % horizontální osvětlenosti, tedy výše než byla doporučovaná hodnota 30 %. Za jasných dnů v únoru bylo možné snížit spotřebu elektrické energie pro osvětlení tohoto prostoru o asi dvě třetiny, při částečně zatažené obloze o jednu třetinu. Při zcela zatažené obloze se neuspoří žádná energie. V letním období jsou hodnoty osvětlenosti (v důsledku značného podílu denního světla) o mnoho vyšší, než byly v dřívějším stavu před zavedením dutých světlovodů. Kromě exaktního měření byli ještě dotazováni uživatelé (rozsáhlejším speciálním dotazníkem) na své subjektivní mínění o novém způsobu osvětlení. Hodnotili i jeho estetické působení. Výsledkem ankety byl naprostý souhlas s tímto osvětlením a doporučení aplikovat jej i v jiných prostorech bez denního osvětlení (nebo s jeho nedostatkem). Uvedený způsob sdruženého osvětlení lze využívat v hloubi budov či v jejich podzemních prostorech, na schodištích v metru, v tunelech, ve velkoprostorových kancelářích, v garážích či v supermarketech. Vysoká úroveň zrakové pohody, daná podílem denního světla viditelným ve světlovodech, předurčuje zmíněný systém např. i do zákaznických hal bank, pojišťoven i do čekáren různého druhu (např. ve zdravotnických zařízeních) i do atrií a vnitřních dvorů, do nichž dostatečně neproniká denní světlo. Pomocí filtrů je možné účelně upravovat světlo těchto světlovodů. Významná je i skutečnost, že světlovody nevedou tepelnou složku slunečního světla (po její filtraci), což lze využít i při dalších aplikacích, např. ve sklenících pro rychlení či další pěstování rostlin nebo v chemickém průmyslu. Při zavedení filtrace UV záření, popř. i modrých složek viditelného světla, lze popisovaný systém instalovat i k osvětlování muzeí, galerií a dalších prostor s předměty ohrožovanými fotodegradací. [Licht č. 10/2001.] Ing. Bronislav Berounský Víte, odkdy se v Evropě v železničních vagonech svítí umělým světlem? V roce 1842 bylo v osobních vozech britských železnic zavedeno vnitřní osvětlení, které se používalo při nočních jízdách. Vzápětí, za několik málo let, zavedla jako první na evropském kontinentu osvětlení vnitřních prostor vagonů Severní dráha císaře Ferdinanda (prestižní projekt rakouské monarchie), vedoucí z Vídně do Brna. Později byla tato dráha na jednom konci prodloužena až do Olomouce, na druhém do Stocherau. To tedy znamená, že i v zavádění světelnětechnických novinek jsme byli na špici nebo v přední polovině pelotonu (např. zavedení Edisonovy žárovky nebo výroby vysokotlakých sodíkových výbojek) – i s osvětlováním železničních vagonů na evropském kontinentu se začínalo u nás. Pro zmíněná osvětlení vagonů byla používána svítidla s otevřeným plamenem. [Kronika techniky. Praha, Fortuna Print 1993.] DVĚBÉ | 
