Reakce na doporučení z 508. usnesení Senátu Parlamentu České republiky

Vážení kolegové, tento příspěvek je druhá část k článku v předchozím čísle, který nesl název Reakce na konstatování z 508. USNESENÍ SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. Článek navazuje na komentáře ke konstatování Senátu, které se týkají světelné techniky. V této druhé části se pokusím rozebrat druhou část usnesení, která se týká doporučení k osvětlování a osvětlovací technice jako takové. Opět Vás prosím, tedy pokud budete harmonizovat s níže uvedenými argumenty, tyto využít (popřípadě rozvinout) a edukovat naše politiky (a nejen je) tak, aby se v rámci osvětlování respektovala bezpečnost (v dopravě a také obyvatel ve městech a obcích) i estetika při naprosto samozřejmém přihlédnutí k environmentálním a zdravotním vlivům osvětlení jako takového. Struktura článku je identická jako u článku předchozího. Na začátku bude vždy uvedena citace doporučení Senátu (dále jen Doporučení) a následně rozbor tohoto doporučení z mého úhlu pohledu.

Reakce na „Doporučení Senátu vládě k světelnému znečištění“

Doporučení: V rozpočtové a dotační politice státu podporovat užití veřejných prostředků pouze na instalace venkovního osvětlení, které dodržují parametry stanovené Ministerstvem životního prostředí.

Reakce: Pokusme si položit limitní otázku, co se stane, když MŽP řekne nesvítit, protože jestliže se bude MŽP chovat bezvýhradně ohleduplně k životnímu prostředí, tak toto konstatovat prostě musí. Může se například jednat o národní park či přírodní památku.

Ukázka řešení:
– Nemožnost použití VO, protože i odražená složka osvětlení (asi do 10 %) je vyzařována (odrážena) mimo dotčené komunikace.
– Při respektování (dodržování) zásad přírodních cyklů bude okolo Vánoc v obcích uvnitř těchto území tma už v odpoledních hodinách, a to už vůbec nelze mluvit o vánočním osvětlení atd.
– Automobily. Aby mohly v noci jezdit, tak musí svítit. Generování světelného toku z automobilů není nezanedbatelné. Zakázat jejich jízdu inkriminovaným územím v noci?
– Reklamní a architekturní osvětlení. Zhasnout – není problém. Ale co výlohy obchodů? Vyzařují asi 50 % světelného toku přímo do horního poloprostoru. Budeme prodávat pouze ve dne?
– Okna. Opět jsou to nezanedbatelné zářiče a také vyzařují asi 50 % světelného toku do horního poloprostoru. Zatemníme?
– Venkovní pracovní prostory. V takovýchto oblastech lze očekávat zejména venkovní pracovní prostory, jako jsou pily atd. Zakážeme práci mimo hodiny s výskytem denního světla? Neumožníme „hlídací“ osvětlení těchto areálů?
– Venkovní sportoviště? Zakážeme jakékoliv sportovní aktivity mimo výskyt denního světla i mimo dobu nočního klidu?

Vliv modré složky na vidění a rozpoznání v nočním prostoru již byl rozebrán i z hlediska bezpečnosti v prvním příspěvku.

Domnívám se, že MŽP nemůže mít na takto zásadní otázku vliv dominantní, nýbrž pouze poradní, což vyplývá i z „konstatování“, ve kterém kvalita lidských životů má přednost před faunou a flórou.

Doporučení: Parametry šetrného svícení (tj. pouze do spodního poloprostoru, náhradní teplota chromatičnosti nejvýše 2 700 K, tedy se spektrem s omezeným podílem energie v modrém pásmu a v průběhu noci regulace příkonu nebo zhasnutí) aplikovat primárně na stavby a instalace ve vlastnictví státu (týká se zejména Ministerstva dopravy, tj. osvětlování komunikací).

Reakce: Domnívám se, že v rámci reálných požadavků je doporučení (primárního) svícení do dolního poloprostoru velmi rozumný požadavek, nicméně toto evokuje spousty dalších otázek spojených se svislými fasádami, obrazovkami atd. a jejich (primárním či sekundárním) vyzařováním do horního poloprostoru.

Náhradní teplota chromatičnosti je číslo, které nemá příliš velkou vypovídací schopnost. Nicméně její doporučená aplikace znemožňuje vytvoření barevných kontrastů například na mostech a přechodech pro chodce. Velmi omezující je také nemožnost použití vyšších náhradních teplot chromatičnosti na komunikacích s nízkým jasem a tmavým pozadím. Zde není důležitá zraková pohoda, ale zrakový výkon, který se v periferní oblasti odehrává zejména pomocí tyčinek, které jsou citlivější právě na záření s menšími vlnovými délkami (maximální citlivost tyčinek je na vlnové délce 507 nm).

K regulaci a jejímu vlivu na bezpečnost. Je nutné si uvědomit, že bezpečnost v nočním dopravním prostoru není dána jen hustotou dopravy, ale také spoustou dalších významných vlivů (například meteorologickými vlivy, jako je déšť a mlha, které ovlivňují viditelnost). Regulace osvětlovacích soustav VO je téma, o kterém diskutují odborníci po celém světě, a jednotlivé vlivy stmívání teprve vyhodnocují (včetně bezpečnostních dat a dat o nehodovosti).

Se zodpovědností MD lze souhlasit, nicméně je nutné upozornit na výraznou sféru vlivu MV. Také si je nutné uvědomit, že převážná část soustav veřejného osvětlení je v majetku měst a obcí a pouze minoritní část je ve vlastnictví ŘSD, a tedy státu.

Doporučení: Podporovat činnost Meziresortní pracovní skupiny pro světelné znečištění při MŽP.

Reakce: Pevně věřím, že tato meziresortní skupina bude brát v potaz i primární příčinu vzniku osvětlovacích soustav, tedy vidění, a tedy příjem informací z okolí pomocí zraku. V současné situaci, a to i na základě 508. usnesení, mám za to, že vliv MŽP, astronomů a obchodníků se „speciálními svítidly“ není adekvátní ani působení umělých osvětlovacích soustav na kvalitu lidských životů, ani působení na faunu a flóru.

Doporučení: Zintenzivnit spolupráci všech dotčených rezortů (MMR, MZ, MK, MD, MZd, MŽP, MPO).

Reakce: Domnívám se, že resort, který bude nejvíce dotčený omezováním venkovního osvětlení, je MV (Policie ČR), který zde zcela chybí. V žádném případě nelze eliminovat vliv venkovních osvětlovacích soustav na bezpečnost nočního prostoru obecně a nočního dopravního prostoru na komunikacích.

Doporučení: Zapracování řešení venkovního svícení v prováděcím předpisu stavebního zákona tak, aby parametry svícení byly stavebníkům zcela jasné a pro úředníky kontrolovatelné a vymahatelné (MMR).

Reakce: Jestliže se podaří zapracovat vazbu mezi nočním klidem a omezením svícení tzv. zbytných osvětlovacích soustav (reklamní osvětlení, architekturní osvětlení, osvětlení venkovních sportovišť atd.), tato aktivita přinese výrazné omezení generování světelného toku v době nočního klidu. Tento krok je z hlediska nákladů i z hlediska kontroly a vymahatelnosti velmi levný a efektivní. Předpis bude mít okamžitý vliv, protože jej lze aplikovat i na stávající osvětlovací soustavy.

Jako druhý krok by bylo účinné provést zezávaznění příslušných technických norem, které již delší dobu s možnostmi omezení rušivého světla pracují. Jedná se zejména o normy pro osvětlování venkovních pracovních prostorů, sportovišť a komunikací. Tento krok umožní kontrolu nových osvětlovacích soustav z pohledu rušivého světla už ve fázi projektových příprav, a nikoliv až ve fázi stížností po jejich realizaci. Bude mít vliv nejen na veřejné osvětlení, ale kompletně na venkovní osvětlení vůbec. Opět se nejedná o náročné opatření, které ale bude svým vlivem zasahovat do všech nových venkovních osvětlovacích soustav. Jeho vliv bude postupný. Zcela by se měl projevit do dvaceti let, kdy lze předpokládat kompletní obměnu všech osvětlovacích soustav z pohledu jejich životnosti.

Doporučení: Zajištění dostatečné ochrany zdraví občanů před rušivým světlem prostřednictvím osvěty, metodického vedení orgánů ochrany veřejného zdraví včetně případných změn legislativy (MZ).

Reakce: Pokud nebudou definovány jiné minimální intenzity a expozice doložené na základě obhajitelných výzkumů, doporučuji opět aplikaci výše zmíněných norem, které řeší intenzitu osvětlení nejen na dotčených oknech, kterými by mohlo rušivé osvětlení vstupovat do příbytků. V těchto normách se pohybujeme v době nočního klidu na povoleném maximu 5 lx na venkovní straně okna, což při uvažování účinnosti samotných oken, stínicích prostředků (záclony, závěsy, žaluzie) a platnosti čtvercového a kosinového zákona činí na oku dotčeného občana v místnosti osvětlenosti na sítnici pod úrovní 1 lx. Toto je podle současného poznání reakcí lidského těla, v rámci cirkadiánních rytmů a tvorby spánkového hormonu, na hranici reakce nejcitlivějších jedinců při hodinových expozicích. Průměrní pozorovatelé se pohybují na úrovni asi 30 lx a hodinových expozicích, které jsou tvorbu spánkového hormonu schopny posunout. Vazba na ostatní zdroje světla již byla popsána v prvním díle.

Doporučení: Zajištění aktivního zapojení Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, resp. České agentury pro standardizaci k urychlené změně a doplnění technických norem tak, aby respektovaly nejnovější poznatky a zajistily ochranu občanů a životního prostředí před rušivými a škodlivými účinky světla (MPO).

Reakce: Jestliže tato výzva znamená ovlivňování dotčených úřadů ze strany MŽP, dosazování „údajných odborníků bez doložení jejich odbornosti“ nebo zakládání nových TNK s eliminací odborníků, jichž se omezování venkovního osvětlování dotýká, pak tyto kroky povedou ke snížení bezpečnosti, a nikoliv ke snížení generování rušivého světla v ČR.

Doporučení: Dořešení účinné právní ochrany občana před rušivým světlem – příslušné ustanovení Občanského zákoníku nestačí, protože vyhovuje pouze omezenému výčtu situací. Posílit vnímání nočního klidu nejen jako doby ticha, ale také jako doby bez rušivého a zbytného svícení (MV).

Reakce: Jak již bylo výše uvedeno. Domnívám se, že definováním nočního klidu ve vazbě na veškeré venkovní osvětlení obecně umožní výrazné snížení generování světelného toku právě v době nočního klidu. Zezávaznění stávajících harmonizovaných technických norem dále umožní omezení rušivého světla nových osvětlovacích soustav i mimo tyto hodiny. Otázka zní, zda tyto kroky jsou v nejvyšším zájmu MV, které zajišťuje bezpečnost občanů (tedy i v nočním prostředí), či jiných ministerstev (MZd, MŽP), jejichž zájmem by omezování nočního svícení naopak být mělo.

Doporučení: Řešení šetrného osvětlování neomezovat pouze na veřejná osvětlení v obcích, ale veškeré venkovní osvětlení, které má mnohdy větší vliv – zejména průmyslové areály, parkoviště, reklamní plochy a prostory kolem obchodních center (Meziresortní pracovní skupina pro světelné znečištění při MŽP).

Reakce: S formulací, že mnohdy větší vliv než veřejné osvětlení mají ostatní osvětlovací soustavy a světelné zdroje vyskytující se ve venkovním prostoru, nelze než souhlasit a jejich výčet (jak již bylo výše naznačeno) je vhodné ještě rozšířit.

Nicméně je nutné znovu akcentovat, že MŽP už z hlediska své podstaty nemůže brát v potaz primární potřebu osvětlování, tedy vidění, tedy získávání informace z okolí, tedy zajištění bezpečnosti občanů (lidí) v daném prostoru, daném čase a vykonávajících daný zrakový úkol, a nemůže tedy zajistit, aby se vlivem požadavků na „šetrné osvětlování“ neupozadil primární důvod, proč osvětlovací soustavy obecně vznikají.

„Šetrné osvětlování“ je nutné vyžadovat již od projektové dokumentace a schvalovacího procesu ve formě akceptování všech normativních požadavků, přes kolaudační řízení, které by mělo vzít v potaz i ověřovací metody (kontrolní měření). Tato agenda je plně v gesci stavebních a dopravně správních úřadů. MŽP je v těchto případech pouze účastníkem správního řízení.

Doporučení: Na základě podkladů z Krkonošského národního parku doporučit řešení vedoucí k omezení osvětlování sjezdovek tak, aby zásadním způsobem negativně neovlivňovalo životní prostředí v národních parcích (MŽP).

Reakce: Lze-li na základě nějakého textu pochopit vliv lobbingu a nesystémového řešení, tak je to tento text. Jestliže se budou v rámci stavebních řízení respektovat výše uvedené normativní požadavky, ve kterých je stanoveno, že při zařazení oblasti (sjezdovky) do environmentální zóny E1, která odpovídá právě národním parkům, tak v době nočního klidu nesmí svítit vůbec a mimo noční klid nesmí přímo vyzařovat do horního poloprostoru žádný světelný tok, tak není důvod takovéto výjimky generálně řešit. S environmentální zónou E1 a nejen s ní jsou spojena ještě další opatření, která se týkají požadavků na osvětlovací soustavy umělého osvětlení.

Shrnutí

V tomto druhém textu jsem se pokusil reagovat na doporučení a doplnit tak reakci na konstatování uvedená v 508. usnesení Senátu. I když je usnesení Senátu právně nezávazný dokument, tak se domnívám, že by mohl mít významný vliv na osvětlování veřejných prostorů v České republice a tento vliv by nemusel být pouze pozitivní. Pokud Vám tento příspěvek umožní získání většího přehledu při návrhu, schvalování či provozu venkovních osvětlovacích soustav tak, aby tyto mohly zajišťovat požadované světelné podmínky, pracovat s maximální efektivitou a minimálně ovlivňovat své okolí, tak považuji cíl obou příspěvků za splněný.