Proč a jak musí svítit veřejné osvětlení

Proč a jak musí svítit veřejné osvětlení

Ing. Jaroslav Kotek, ELTODO EG, a. s.,
předseda Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení

Dopravní nehody vzniklé v průběhu noci jsou co do počtu a následků relativně podstatně významnější a závažnější než nehody vzniklé ve dne. Hlavní příčinou tohoto jevu je tma. Zraková schopnost člověka i viditelnost jsou sníženy. Veřejné osvětlení se nabízí jako protiopatření k omezení nehodovosti. Obdobný vliv jako v případě nehodovosti má veřejné osvětlení i ve vztahu ke kriminalitě.

Význam veřejného osvětlení
Význam veřejného osvětlení byl např. jednoznačně prokázán i v praxi v období energetické krize v 70. letech, kdy bylo v mnoha evropských zemích vypínáno veřejné osvětlení. Zaznamenaný nárůst škod byl podstatně větší než hodnota ušetřené elektrické energie.

V zahraničí bylo vypracováno množství studií na uvedené téma. Všeobecně byl potvrzen význam správně navrženého, postaveného a udržovaného veřejného osvětlení pro zajištění bezpečnosti dopravy, osob i majetku. Řada zahraničních prací ukázala, že noční osvětlení podstatně přispívá ke snížení nehodovosti a omezení důsledků, které z nehod vyplývají.

Například ve Velké Británii bylo ve dvou obytných lokalitách (Dudley, West Midlands – 1993 a Stoke on Trent, Staffortshire – 1992) nevyhovující uliční osvětlení nahrazeno kvalitním. Výsledkem v prvním projektu byla úspora 26 liber snížením kriminality při investici jedné libry do osvětlení, ve druhém projektu jedna libra ušetřila dokonce 47 liber. Porovnávacím obdobím bylo dvanáct měsíců před rekonstrukcí a dvanáct měsíců po rekonstrukci osvětlení. V případě prvního projektu byla k dispozici i policejní statistika: počet obětí klesl o 26 %, napadení osob se snížilo o 52 %, vandalismus a venkovní krádeže byly omezeny o 40 %, krádeže vozidel, jejich vykradení a poškození klesly o 37 %. Všechny tyto údaje byly statisticky významné. Obdobných příkladů by bylo možné uvést celou řadu z různých zemí.

Pozitivní vliv na snížení počtu nehod díky osvětlení komunikací byl dlouhodobě vyhodnocován i v šesti německých městech. Z příslušného dokumentu [1] vyplývá, že ekonomické úspory ze sníženého počtu nehod převyšují náklady na provozování této soustavy.

V rámci dokumentu [2] publikace CIE 93 – 1992 Road lighting as an accident countermeasure (Silniční osvětlení jako prostředek pro snížení nehodovosti) byla uskutečněna přísná analýza 62 studií z patnácti zemí. Nejdůvěryhodnější studie uvádějí snížení nehodovosti mezi 11 a 75 %, v závislosti na kategorii silniční komunikace a zahrnuté klasifikaci nehod. V průměru se zde snížení nehodovosti pohybuje okolo 30 %.

Vývoj veřejného osvětlení
Z důvodu omezení lidského utrpení i pro ekonomickou efektivnost vložených investic se v některých zemích vedle osvětlení místních komunikací již přistoupilo i k osvětlování silniční a dálniční sítě. V Belgii se osvětluje celá dálniční síť, v dalších zemích, např. v USA, ve Francii, Švédsku nebo Finsku, se silnice a dálnice osvětlují při překročení stanovených limitů frekvence dopravy.

S ohledem na prokázaný vliv veřejného osvětlení na bezpečnost nyní již nemůže být vedena rozumná řeč o zhasínání uličního osvětlení měst a obcí nebo o jeho omezování pod hodnoty požadované normami.

Bohužel, v současné době se v rámci celosvětového hnutí za temné nebe setkáváme i s nepravdivým tvrzením některých demagogických lobbistů, že osvětlení veřejných ploch měst je velmi nežádoucí mimo jiné z toho důvodu, že svítí na nekalé dílo kriminálním živlům, takže veřejné osvětlení má silně negativní vliv na kriminalitu. V zápalu boje za umožnění sledování nebeských těles na noční obloze kdekoliv ve městech jsou tito lidé ochotni použít jakkoliv nesmyslný argument, a dokonce usilovat o to, aby se ve venkovním prostředí nesvítilo vůbec. Tolik jen na zpestření a pro informaci, jak se může projevit ekologický terorismus.

Potřebná úroveň bezpečí ve městě, k níž podstatnou měrou přispívá kvalitní veřejné osvětlení, má zásadní význam i pro turistický ruch. Turisté, kteří by se po setmění báli vyjít do ulic, by jistě nebyli moc spokojeni s trávením večerů pouze v prostoru svého hotelu. Odtud pramení spojitost úrovně veřejného osvětlení nejen s turistickou atraktivností měst, ale i s mírou ekonomického efektu turistiky pro město a pro stát. Právě ve večerních hodinách jsou turisté zvyklí nejvíce utrácet, a do temných měst příště raději už vůbec nepojedou.

Požadavky na řádné veřejné osvětlení
Otázky, jak by se mělo v evropských městech, i mimo ně, svítit, řeší návrh třídílné evropské normy pro osvětlení silničních komunikací (Road lighting), která byla v květnu t. r. schválena většinou členů Evropského výboru pro normalizaci CEN a po zapracování formálních připomínek a zaslání oficiálního znění bude zavedena do soustavy ČSN. Uvedená norma se skládá z těchto částí:

• prEN 132 01-1 Road lighting – Part 1: Performance requirements (Požadavky na osvětlení),
• prEN 132 01-2 Road lighting – Part 2: Calculation of performances (Výpočet osvětlení),
• prEN 132 01-3 Road lighting – Part 3: Methods of measuring of the light performance of installations (Měření osvětlení).

I tato norma vychází z dokumentů CIE. Je to např. publikace [3], [4] a [5].

Obecně lze říci, že osvětlení veřejných komunikací a prostranství musí být jednak dostatečně dimenzováno, aby zajistilo potřebnou úroveň viditelnosti, a jednak musí splňovat i množství dalších kvalitativních požadavků, k nimž patří především rovnoměrnost osvětlení a omezení oslnění osvětlovacích soustav.

Pochopitelně, že každá osvětlovací soustava by měla být navržena, realizována a provozována tak, aby byly co nejefektivněji využity finanční prostředky a aby se co nejméně narušovalo životní prostředí.

Do této kategorie patří i respektování požadavku na minimalizaci úniku světelného toku do nežádoucích směrů, neboli na zábranu vzniku zbytečného světelného znečištění. Příslušná doporučení je možné nalézt v publikaci [6] a v dalších dokumentech, na něž se tato publikace odvolává.