Principy, postupy a metody moderního managementu jakosti

Zájem společnosti o jakost není pouze moderní záležitost. O tom svědčí i historický vývoj tohoto pojmu (jeho synonymem je i původem latinské slovo kvalita), počínající již v čase Aristotelově. Tak jako všechno okolo nás, vyvíjí se také chápání jakosti a vztah k ní. Naskýtají se proto logické otázky: Kam to vše směřuje? Jaké jsou v současnsoti a kterými směry se budou vyvíjet principy, koncepce, přístupy, metody a nástroje moderního managementu jakosti?

 

V naší odborné literatuře prozatím ojedinělá publikace Moderní management jakosti (Management Press, Praha, 2008, 1. vyd., 378 str.) týmu zkušených autorů, našich předních odborníků v oboru managementu jakosti a vědeckopedagogických pracovníků katedry kontroly a řízení jakosti VŠB-TU Ostrava (J. Nenadál a kol.), představuje postupy, metody a nástroje využitelné v práci vrcholových manažerů – ve fázích návrhu a vývoje produktů, nakupování a spolupráce s dodavateli, při vlastní realizaci výrobků a služeb, stejně jako ve fázích spojených s dodáváním produktů zákazníkům. Průřezovými oblastmi jsou ekonomické úvahy spojeny s managementem jakosti, rozvojem znalostí zaměstnanců, použití tzv. procesního přístupu k managementu jakosti, popis forem přezkoumávání výkonnosti systémů managementu jakosti, metodologie zlepšování, předpoklady dosahování podnikové excelence a rozvojové trendy managementu jakosti. Výklad jednotlivých partií je doprovázen četnými příklady použití systému managementu jakosti (chápaného spíše než věda jako umění, jež je třeba trvale kultivovat s podporou zdravého rozumu) v praxi.

 

Monografie volně navazuje na společnou knihu autorů Moderní systémy řízení jakosti, vydanou před deseti lety. Za tuto dobu se toho mnoho změnilo k dobrému, ale přesto u nás existují tisíce organizací, ve kterých jsou systémy managementu jakosti pouze formální nutností, tolerovanou vedením firem jen z důvodu povinnosti dokládat požadované certifikáty při sjednávání obchodních aktivit. Jsou zde i stovky certifikovaných manažerů a auditorů jakosti, jejichž příspěvek k rozvoji systémů managementu jakosti zdaleka není takový, jaký by bylo možné očekávat. Mnohdy lze téměř říci, že u nás jde o „šizení“, nikoliv o „řízení“ jakosti. Upřímná snaha renomovaných „profesorů“ o sdílení časem nabytých a životem prověřených vědomostí a zkušeností se širokou čtenářskou obcí se bezprostředně kryje s potřebami a očekáváními podnikatelského i neziskového sektoru.