Prezentační a zobrazovací systémy v hale Sazka Arena
 |
| Prezentační a zobrazovací systémy v hale Sazka Arena V roce 2004 byla v pražských Vysočanech otevřena jedna z nejmodernějších hal pro sportovní, kulturní a společenské akce, Sazka Arena. Moderní hala potřebuje také moderní techniku. Tento článek se věnuje prezentačním a zobrazovacím systémům (obr. 1), které jsou v hale instalovány (řešení osvětlení objektu se podrobně věnuje komplex článků v časopise SVĚTLO 3/2004, str. 28 až 39). Centrální čtyřboký zobrazovač Návštěvníka na první pohled zaujme centrální čtyřboký zobrazovač, zvaný kostka, který je zavěšen pod střešní kopulí ve středu haly (obr. 2). Tento zobrazovač je tvořen čtyřmi velkoplošnými displeji z luminiscenčních diod (LED). LED byly použity proto, aby bylo možné obraz sledovat i z velkých úhlů z kteréhokoliv místa haly.
Zobrazovač po obvodu haly Po celém obvodu haly je umístěn prstencový zobrazovač pro barevné zobrazení grafických animovaných prvků i videozáběru (obr. 3). Prstenec o celkové délce 300 m má dvě identické části s totožným zobrazením. Celkem je na něm použito 332 jednotek SLite 22. Tyto jednotky jsou opatřeny jednobarevnými diodami RGB o rozteči 22 mm. Prstencový zobrazovač, zvaný také fascia (nebo častěji, ale ne zcela přesně poprsník), lze využít k reklamním účelům nebo pro zobrazení různých efektů (letící bod, tleskající ruce apod.). Schodišťové displeje Na čelních stranách schodů na hlavních tribunách jsou zobrazovače s plnobarevnými LED (obr. 4). Rozměry těchto ultratenkých a kompaktních zobrazovačů, vyvinutých speciálně pro tuto aplikaci, jsou 8 × 8ů. Jsou určeny pro zobrazení různých grafických symbolů a textů. Zvláště v součinnosti s centrálním zobrazovačem a zobrazovačem na obvodu haly vytvářejí velmi působivé efekty. Řídicí pracoviště Všechny zmíněné zobrazovače jsou řízeny z jednoho pracoviště, které je součástí halové režie. Veškerá řídicí technika – digitizéry, optické vysílače a CPU – je umístěna ve dvou 19" stojanech o velikosti 42 U. Operátor má na stole k dispozici dvě klávesnice a dva monitory. Reálné zobrazení ze všech tří zobrazovačů je promítáno na tři monitory na monitorové stěně.  Řídicí pracoviště komunikuje prostřednictvím RS-232 s konzolou časomíry, která kromě měření času obsahuje i počítadlo skóre, měření délky trestů atd. Umožněno je ovládání brankových světel a houkačky, přenos časomíry do šaten hráčů nebo např. sledování pravidla 24 sekund (v košíkové). Řídicí pracoviště zobrazovačů komunikuje i s bezpečnostním systémem haly. Další zobrazovače Kromě tří uvedených zobrazovačů dodala firma Barco ještě 207 informačních plazmových displejů o úhlopříčce 42". Jsou umístěny ve vestibulu, na chodbách, v restauracích a na dalších místech po celé hale tak, aby návštěvníkovi neunikl žádný zajímavý záběr nebo důležitá informace. Program pro tyto displeje je distribuován z režie prostřednictvím strukturované kabeláže UTP. Odborníci vědí, že distribuce videozáznamů prostřednictvím UTP není obvyklá. Zde bylo toto řešení zvoleno vzhledem k poměrně velkým vzdálenostem mezi vysílačem a displejem. Autorem řešení je firma Extron. Další součástí komplexního informačního systému jsou jednořádkové displeje LED nad pokladnami. Těch je 28 a mohou zobrazovat statické i dynamické údaje (otevírací hodiny pokladny, počet zbývajících vstupenek apod.).  Za zmínku stojí, že projekt informačního systému, jehož součástí jsou uvedené plazmové zobrazovače i řádkové zobrazovače LED, byl v konečné podobě oproti původním plánům redukován přibližně na 20 %. V systému však jsou ponechány rezervy pro budoucí rozšíření, např. pro Malou halu, která sice je stavebně dokončena, ale zatím není vybavena žádnou technikou. Závěr Projektovou dokumentaci pro velkoplošné zobrazovače, reklamní displeje a informační systém vypracovala firma AV Media, s. r. o. Samotné řízení celého projektu, poznamenané neustálými změnami a časovou tísní, bylo velmi náročné. Například výběr dodavatele zařízení, firmy Barco, byl ukončen až v říjnu 2003 – bylo to nejdelší výběrové řízení na celé stavbě, provázené mnoha složitými jednáními i ostrými spory, během nichž byly původní cenové nabídky sníženy téměř na polovinu. Centrální displej přitom měl být podle plánu zavěšen už v prosinci 2003. To bylo vzhledem k nutnosti upravit projekt tak, aby byl informační systém integrován do komplexního systému budovy, nemožné. Přesto se podařilo celý projekt dokončit včas. Od července 2004, po ukončení dodávek a zkušebního provozu, během něhož byly odstraněny drobné nedostatky na časomíře, které se projevily při prvních zápasech mistrovství světa v ledním hokeji, začala běžet šedesátiměsíční záruční lhůta. Nyní je věcí majitele haly, zda pro ni i pro její informační systémy i po skončení mistrovství najde rozumné a finančně soběstačné využití. Ať už bude další osud této stavby jakýkoliv, informační systém haly Sazka Arena je pro firmy zúčastněné na jeho realizaci významnou referencí, dokládající jejich schopnost vypořádat se i s takto náročnou zakázkou. Foto: Nowatron Elektronik Ing. Petr Bartošík, |
Každý ze čtyř displejů má dvě části: větší obrazový panel a menší panel výsledků a časomíry (tzv. scoreboard). Obrazový panel (4 × 5,8 m) se skládá z 9 × 13 modulů a výsledkový panel (1,8 × 5,8 m) ze 4 × 13 modulů ILite 12 (Barco). Rozteč plnobarevných LED v modulech je 12 mm. Obraz lze sledovat z úhlu až 145° (vodorovně i svisle). Specialitou modulů firmy Barco je možnost automatické barevné kalibrace, zaručující výborné barevné podání po celou dobu života displeje, i po výměně jednotlivého modulu. Údaje na výsledkovém panelu jsou volně editovatelné. Nemusí zde být zobrazena jen časomíra a výsledky, na panelu je možné zobrazit i videozáběr. Lze tak např. rozdělit obraz na obě části displeje tak, že jeho dolní část zasahuje z obrazového do výsledkového panelu, a vytvořit tak jedinou velkou obrazovou plochu, rozdělenou jen mezerou mezi oběma panely. Celá „kostka„, o hmotnosti třináct tun, je zavěšena na lanech a je ji možné zvedat a spouštět: není-li třeba použít obrazový panel, lze ji zvednout a ukrýt do tubusu v konstrukci střechy tak, že vyčnívají jen výsledkové panely. V této poloze mají údržbáři přístup do nitra kostky po střešní lávce (druhou možností, jak se do kostky dostat, je zdola, podlahou). Příkon kostky je přibližně 300 kV·A. V kabelovém vlečném řetězu, vedoucím kabely při pohybu kostky, jsou čtyři napájecí kabely pro každou stranu kostky, šest optických kabelů, kabel k houkačce a kabely k dalším zařízením (kamery, reproduktory), které lze zavěsit na spodní část kostky.