Praktický příklad řízení funkcí budovy systémovou instalací EIB v běžném obytném objektu
 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Praktický příklad řízení funkcí budovy systémovou instalací EIB v běžném obytném objektu Ing. Josef Kunc, ABB s.r.o., Elektro-Praga Rozhovory o využití systémové elektrické instalace pro řízení osvětlení, žaluzií, topení a dalších funkcí budovy někdy začínají, jindy zase končí otázkou na cenu takovéto instalace. Na dotaz na cenu, položený na počátku rozhovoru, nelze odpovědět jinak, než nejdříve položit řadu otázek souvisejících s požadovaným komfortem, s úrovní úspor energie, s rozsahem ovládaných funkcí. Takže k ceně se v každém případě lze vyjádřit teprve v závěru rozhovoru. A to ještě velmi přibližně. Pro objektivní posouzení je zapotřebí vycházet z prostorového uspořádání celého objektu a ovšem také z rozmístění rozvodnic a rozváděčů.
Orientační výpočet vychází z tržních cen jednotlivých přístrojů v optimalizovaném uspořádání. Je tedy třeba navrhnout veškerou instalaci v technickém řešení odpovídajícím využití takových sestav přístrojů, které i při montáži prvků s nejnižšími cenami umožní vysoký standard komfortu a současně i vysokou úroveň úspor provozních nákladů. Pro tento účel jako spínací akční členy k ovládání jednotlivých světelných obvodů budou použity osminásobné přístroje např. podle obr. 1. Pro stmívané světelné okruhy navrhněme stmívací akční členy, rovněž v konstrukčním provedení pro montáž na nosnou lištu, pro montáž do rozvodnic. Také čtyřnásobné žaluziové akční členy budou umístěny v rozvodnici.  Na straně tlačítkových snímačů, umístěných v jednotlivých místnostech, budeme počítat s využitím běžných klasických tlačítkových ovladačů, v podstatě v libovolném designu, uspořádaných ve svislých nebo vodorovných kombinacích, v počtech závislých na množství ovládaných funkcí v jednotlivých místnostech. Do systémové instalace se ovladače začlení prostřednictvím univerzálních čtyřnásobných rozhraní podle obr. 2. Ta budou umístěna v elektroinstalačních krabicích pod některými z tlačítkových ovladačů, přičemž zbývající ovladače budou připojeny vedeními o délkách nepřesahujících 10 m. Jednotlivé tlačítkové ovladače potom mohou být naprogramovány nastavením parametrů aplikačního programu pro spínání jednoho, dvou, ale třeba až pěti spotřebičů (např. počtem stisků), pro spínání i stmívání svítidel, pro ovládání žaluzií (jednotlačítkově nebo dvoutlačítkově), pro odesílání hodnot anebo třeba i pro řízení scén, přičemž logické vazby pro jejich sestavení opět zajistí aplikační program tohoto rozhraní. Takže i při použití klasických tlačítkových ovladačů, vybraných ve výtvarném řešení odpovídajícím požadavkům uživatelů, budou jednoduše splněny i náročné požadavky na ovládání jednotlivých elektrických předmětů. Regulaci vytápění lze zajistit v závislosti na požadavcích jedním společným termostatem pro celý objekt. Pak je ovšem nutné počítat s nepříliš vysokými úsporami provozních nákladů. Pro dosažení vyšších úspor je potřebné rozdělit jednotlivé regulační smyčky podle skupin místností s obdobným způsobem provozu, nejlépe však na jednotlivě regulované místnosti. Tak je možné přizpůsobit režimy vytápění skutečnému způsobu používání každé z těchto místností, se samostatně zvoleným teplotním režimem, v závislosti na čase nebo na přítomnosti. Na straně snímače je výhodné využít komerční termostat pro propojení s pětinásobným binárním vstupem anebo s běžnou sběrnicovou spojkou pro montáž do elektroinstalační krabice – obr. 3. Přístroj je překryt odpovídajícím víčkem v designu klasických tlačítkových ovladačů, a je tedy možné umístit jej do společného vícenásobného rámečku.  Ekonomicky nejoptimálnějším řešením ovládání ventilů topení v tomto případě bude využití některých výstupů z univerzálních rozhraní podle obr. 2. Z těchto výstupů budou řízena elektronická relé (obr. 4), která již mohou přímo ovládat termoelektrické hlavice ventilů. Přitom na výstupní svorky uvedeného relé může být připojena jen jedna, ale v paralelním uspořádání také až čtyři hlavice. Přestože hlavice jsou dvoustavové, s krajními polohami plně otevřeno anebo zcela uzavřeno, aplikační programy uváděných přístrojů dovolí naprogramovat i plynulou regulaci (s vysokou četností zapínacích a vypínacích impulsů, s využitím tepelné setrvačnosti mechanismu ovládací hlavice). Pro činnost sběrnice je nezbytné použít systémové přístroje, pro tento případ alespoň napájecí zdroj, pro programování a pro připojení případné vizualizace také rozhraní RS-232. Jako vizualizační prostředek, umožňující vytváření libovolných scén a časových programů, včetně programů pro imitaci přítomnosti v objektu, se nejčastěji používá dnes již v téměř každé domácnosti běžný osobní počítač, popř. lze využít specializovaný přístroj, např. jednoduchý ovládací panel podle obr. 5. Pro takto uspořádanou systémovou elektrickou instalaci je možné odvodit přibližné minimální ceny, vztažené na jednu dílčí funkci. Pro průměrný pětipokojový rodinný dům by materiálové náklady byly v orientačních cenách podle tab. 1. Tab. 1. Náklady na nákup přístrojů (systémové sběrnice) pro 5pokojový byt
Materiálové náklady bez vizualizačního panelu jsou v tomto případě nižší než 120 000 korun na celý rodinný dům, v případě využití ovládacího panelu se zvýší asi o 16 500 korun (ceny bez DPH). K materiálovým nákladům přibudou položky za montáž a navíc ještě částka nezbytná na vypracování aplikačních, popř. vizualizačních programů, jejich nahrání a oživení systémové instalace. Výše těchto částek závisí na dohodě se specializovanými firmami, které se zabývají touto činností. Z orientačního výpočtu lze usoudit, že systémová instalace EIB je cenově zcela srovnatelná s jinými systémovými instalacemi, a je možné říci, že bude cenově srovnatelná i s mnohými řešeními klasickou technikou s elektronickými prvky. Navíc dovoluje jednoduché změny a rozšiřování funkčních možností se zpravidla již jen nízkými náklady a obvykle bez nutnosti stavebních zásahů. ABB s. r. o., Elektro-Praga | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
