Pozemská astronomická pozorování a modrá oblast viditelného záření
Ing. Stanislava Šimberová, CSc. | Astronomický ústav v. v. i., AV ČR | http://www.asu.cas.cz
Jistě nikdo nepochybuje o tom, že kvalitní noční astronomická pozorování je možné uskutečňovat pouze na takových místech, kde „venkovní osvětlení“ prostě není. Z toho vyplývají požadavky na výběr lokalit na zemském povrchu. Mezi základní podmínky výběru patří místa s nulovým světelným znečištěním a s příslušným klimatem (vyšší nadmořská výška, místa bez vegetace, vlhkost). Důležitým parametrem je též kvalita obrazu pozorovaných objektů, tzv. seeing. Přístrojová technika musí být vybavena takovými optickými systémy, které pracují s nekoherentním světlem.
Pozorovací podmínky a vnější vliv umělého osvětlení určují míru degradace astronomického obrazu.
Fyzikální podstata světla
Připomeňme si, co je vlastně světlo a jaká je jeho fyzikální podstata. Velmi pěkný srozumitelný článek na toto téma byl publikován právě v tomto časopise [1]. Stručně zopakujme, že jde o elektromagnetické vlnění, jak již dávno popsal J. C. Maxwell ve své teorii. Prostorem se šíří příčné vlnění elektrického a magnetického pole, časová změna elektrického pole budí pole magnetické a naopak. Postupná elektromagnetická vlna se šíří ve směru kolmém na obě vlnění a její vlnová délka nabývá hodnot od 10 pm (gama záření) až po 10 Mm (rádiové záření). Vlnovou délku λ (lambda) elektromagnetického záření lze zapsat jako součin ...