| Osvětlení interiéru z pohledu architekta Jana Soldánová, CENTO Osvětlení interiéru není jednoduchá záležitost. Jestliže má zařízení interiéru dobře sloužit svému uživateli, mělo by skutečně kvalitní osvětlení splňovat hned několik podmínek – užitnou, zdravotní, bezpečnostní, estetickou a v neposlední řadě i ekologickou. Z mých zkušeností vyplývá, že nároky uživatelů na kvalitní osvětlení jsou vysoké. Vzhledem k životnímu stylu v naší zemi, kdy naprostá většina z nás užívá své obydlí večer, je kladen stále větší důraz na dobré osvětlení v bytě. Doba, kdy „stačil“ jeden lustr uprostřed místnosti, je dávno pryč, přestože stavební firmy se nás snaží přesvědčovat o opaku a skoro ve všech novostavbách nechávají trčet uprostřed stropu kabel. Má-li budoucí uživatel bytu alespoň rámcovou představu o rozmístění nábytku a má ujasněny obytné zóny, je velmi výhodné před dokončením stavebních prací označit stavební firmě místa umístění svítidel a zásuvek. Počet, typ a rozmístění svítidel v bytě jsou velmi individuální a závisejí na počtu osob a na jejich životním stylu, zvyklostech a zálibách. Přesto se však nelze vyhnout určitým stereotypům. Například osvětlení vstupu do bytu či domu, osvětlení pracovní desky kuchyňské linky a jídelního stolu, domácí pracovny atd. Všeobecně by měla platit zásada: mít možnost rozsvítit si tam, kde potřebuji. Jednotlivá svítidla by tedy měla odpovídat běžnému provozu v bytě a potřebám jeho uživatelů. Několik mobilních zdrojů, např. nastavitelná nebo malá „klipsová“ svítidla, může velmi dobře vyřešit krátkodobou potřebu osvětlení konkrétního místa. Pro příklad jsem zvolila byt (obr. 1), ve kterém žije bezdětný manželský pár ve středním věku. Oba jsou profesionálně velmi aktivní, takže byt využívají především večer a o víkendech. Osvětlení v hale je řešeno světelnou rampou s nastavitelnými bodovými svítidly. Z rampy se osvětluje vstupní prostor a část haly se šatníkem. Vzhledem k variabilnosti tohoto závěsného systému bylo možné osvětlit obrazy a grafiky, které jsou umístěny v širší části místnosti na stěnách. Jednotlivé sekce rampy je možné rozsvítit nezávisle. V domácí pracovně (obr. 2) paradoxně nebylo nutné instalovat výkonná pracovní svítidla, protože majitelé bytu zde pracují výhradně s počítačem. Pro tuto činnost je naopak vhodné světlo rozptýlené. Pro nepřímé osvětlení místnosti jsem navrhla stojanové svítidlo se světelným zdrojem svítícím nahoru, opatřené stmívačem (obr. 2a – design Luciano Cesaro), a stolní svítidla z téže designové řady (obr. 2b). Z této řady jsou rovněž svítidla na nočních stolcích ve vetší ložnici. Všechna svítidla jsou vyrobena z kartáčované korozivzdorné oceli, stínidla jsou z pískovaného skla. 
Stojanové svítidlo u pohodlného křesla ve větší ložnici (obr. 3c – design Bernd Beisse) je určeno ke čtení i k měkkému nepřímému osvětlení místnosti odrazem od stropu. Má dvě ramena se dvěma nezávislými světelnými zdroji (obr. 3a a 3b), intenzitu světla lze regulovat stmívačem. Malá ložnice je využívána jako pokoj pro hosty. Zde je zachováno centrální osvětlení místnosti. Jednoduchý lustr je doplněn nočním svítidlem a stojanovým svítidlem u křesla z téže modelové řady. Kovové části jsou z matného niklu, stínidla jsou látková (obr. 4). V šatně je umístěna podobná světelná rampa jako v hale. Je však jednodušší a jednotlivá svítidla mají světelné zdroje nastaveny směrem ke skříním a k místu na žehlení. V obývacím pokoji, jehož zadní část je využívána jako jídelna, jsem při výběru svítidel upřednostnila estetické hledisko. Majitel bytu má výrazný vztah k výtvarnému umění, takže efektní skleněný lustr nad jídelním stolem od Bořka Šípka tvoří skutečnou výtvarnou dominantu místnosti (obr. 5a a obr. 5b). Ve druhé části tohoto „parádního“ pokoje je rovněž Šípkovo dílo (obr. 6a a 6b) a na přídavných stolcích vedle pohovek menší stolní svítidla (obr. 6c). Vzhledem k tomu, že největší místnost v bytě plní odpočivnou i společenskou funkci, jsou vypínače opatřeny stmívačem, takže intenzitu světla je možné plynule nastavit podle potřeby. Roh pokoje je vyplněn prosklenou vitrínou, která je opatřena vnitřním osvětlením. Podobné osvětlení má knihovna na opačné straně místnosti. Při poslechu hudby nebo při sledování televize navozuje toto nepřímé osvětlení velmi příjemnou atmosféru. Ve vlastním zájmu by lidé měli věnovat osvětlení svého obydlí značnou pozornost, protože „oči máme jen jedny“. Estetika rovněž hraje nezanedbatelnou roli v celkové světelné pohodě, kterou si člověk doma vytvoří. Ne všichni si ale mohou pořídit originální svítidlo od uznávaného výtvarníka; avšak současná nabídka specializovaných prodejen se svítidly je tak široká, že z množství stylových i cenových možností si vybere skutečně každý. Foto: Anežka Soldánová a archiv autorky | 
