Osvětlení Galerie 13 v Plzni

 

 

Západočeská galerie v Plzni patří mezi nejvýznamnější kulturní instituce Západočeského kraje. Ve svých sbírko­vých fondech má více než deset tisíc sbír­kových předmětů, které byly postupně nashromážděny od jejího založení v roce 1954. V současné době má tato galerie dva výstavní objekty. Jsou jimi Masné krámy a Galerie 13. Masné krámy z roku 1392 byly zrekonstruovány a pro výstav­ní provoz galerie upraveny roku 1972. V roce 1997 byl otevřen zrekonstruova­ný objekt Galerie 13, ve kterém zároveň sídlí ředitelství a veškeré administrativ­ně-provozní zázemí Západočeské gale­rie. Vzhled a výraz obou budov, resp. je­jich interiérů, jsou poplatné době svého vzniku a již neodpovídají požadavkům současné doby. Proto bylo rozhodnuto upravit dosavadní výstavní prostory tak, aby jejich dispozice a vybavení odpovídaly současným požadavkům na výstav­ní činnost.

 

Cílem nového architektonického řešení bylo vložit do dosavadního in­taktního základu soudobou výstavní platformu. Při hledání nového výra­zu galerie byly specifikovány základ­ní charakteristiky obou výstavních budov. Masné krámy vizuálně půso­bí jako velký, světlý a vzdušný pro­stor, a jsou tedy jakousi „Bílou“ gale­rií. V tomto prostoru se neobjevují zá­sadní nedostatky, a vyžadoval proto jen menší úpravy. Světlé velké prosto­ry umožňují pojmout výstavu téměř ja­kéhokoliv konceptu, aniž by ji výraz­ně limitovaly. Naproti tomu výstavní prostory Galerie 13 vykazovaly mno­ho nedostatků. Přestože tento objekt vyžadoval větší zásahy než Masné krá­my, musely se, vzhledem k vlastnickým vztahům, vlastní konstrukce budovy dotýkat pouze minimálně. V komor­ních prostorech tohoto domu byla na­vržena malá, intimní scénická galerie, „Černá galerie“, připravená pro výsta­vy menších konceptů.

 

Renesančně-gotický dům Galerie 13 poskytuje v přízemí čtyři poměrně stís­něné a stavebními prvky značně de­terminované výstavní místnosti. Hlav­ním výstavním prostorem je vstupní Mázhauz s centrálním sloupem a dvě­ma nízko posazenými klenebními pásy (obr. 1). Dalšími prostory jsou velká ob­délníková místnost s dramaticky profi­lovaným malovaným trámovým stropem (obr. 2), nízká klenutá spojovací míst­nost a místnost s rovným novodobým stropem. Ve druhém patře je sál, který se využívá při vernisážích, menších před­náškách, koncertech a jiných společen­ských akcích.

 

Původní stěny výstavních prostorů byly často šikmé a značně nerovné, s hlu­bokými a nepravidelnými okenními vý­klenky. Obsahovaly mnoho agresivních a hřmotných prvků, např. masivní du­bové výplně otvorů, podlahy z tmavých dlaždic s výrazným vzorem, masivní sví­tidla apod. Uvedené prvky vizuálně na­rušovaly vjem prostoru i instalovaných výstav. Výstavní systém z kovaných tyčí, zavěšený na skobách byl málo variabil­ní a nemohl eliminovat zakřivení stěn. Vzhledem k tomu, že výstavní místnosti měly jen málo čistých výstavních ploch bylo nutné koncepty výstav velmi výraz­ně podřizovat „stavebním záludnostem“ prostoru.

 

Hlavním úkolem při vypracovávání návrhu nového řešení bylo v maximál­ní možné míře eliminovat negativní vli­vy prostorů, a přitom zachovat jejich své­bytnou hodnotu. Základem navrženého řešení je nezávislý výstavní panel, kte­rý kontinuálně prochází všemi výstav­ními místnostmi a téměř se jich nedotý­ká. Probíhá pod klenbami a malovaným i rovným stopem, vždy v konstantní výš­ce. Vytváří tak uvnitř výstavních prosto­rů jiný, nový, imaginární svět. Linka ne­konečného výstavního panelu se vine po­dél stěn a měkkými oblými křivkami míjí rohy a kouty místností, aby tak maximál­ně potlačila původní prostorové defekty a stala se kontinuální a nekončící. Výstav­ní plocha v sobě integruje i nový poklad­ní pult a malý galerijní obchod s katalogy, pohlednicemi, plakáty a jinými dárkový­mi předměty (obr. 3).

 

Kontinuální výstavní panel je vytvo­řen z jednoduché sádrokartonové kon­strukce a instalace jednotlivých děl je tudíž snadná (přímé vrtání do stěny), bez složitých závěsných systémů. Zá­kladní konstrukce je v místech předpo­kládané instalace zesílena. Jednoduchým přetmelením a přetřením se výstavní stě­na připraví vždy na novou instalaci, což zároveň umožní každé výstavě připravit zcela jedinečnou světelnou a barevnou atmosféru.

 

Světlo v rámci architektonického ře­šení slouží k vizuálnímu vymezení hor­ní úrovně výstavní roviny. Pro osvětlení výstavních prostorů jsou použity dvě zá­kladní osvětlovací soustavy. První osvět­lovací soustavu tvoří zářivková svítidla umístěná za horní hranou po celém ob­vodu kontinuálního výstavního panelu. Tato soustava osvětluje stropy a přileh­lé stěny místností a vytváří nepřímé roz­ptýlené osvětlení s průměrnou vertikální osvětleností výstavního panelu v rozsahu od 100 do 150 lx. Osvětlovací soustava je stmívatelná a umožňuje nastavit hladinu osvětlení v rozsahu od 10 do 100 %. Tato soustava je primárně určena pro provoz­ní, pomocné osvětlení mimo návštěvní hodiny. Vzhledem k možnosti regulo­vat ji, lze tuto osvětlovací soustavu vy­užít k doplnění difuzní složky expozič­ního osvětlení.

 

Druhou osvětlovací soustavu, hlav­ní expoziční osvětlení, tvoří směrovatel­ná svítidla, která vytvářejí směrové, scé­nické osvětlení. V prostoru Mazhausu je pro tuto osvětlovací soustavu použit modulový systém Composit (obr. 4) se směrovatelnými, individuálně stmíva­telnými svítidly pro halogenové reflek­torové žárovky 100 W. V ostatních vý­stavních prostorech tvoří tuto soustavu lištový systém osazený směrovatelnými svítidly Express (obr. 5) pro halogeno­vé reflektorové žárovky 50 W s plynu­lou regulací světelného toku v rozsahu od 10 do 100 %. Doplňující osvětlova­cí soustava je umístěna za kontinuál­ním panelem v místě okenních otvorů. V noční době funguje zadní plocha vý­stavních panelů v těchto místech jako poutač, který poskytuje základní infor­mace o připravovaných akcích. Osvět­lovací soustavu k osvětlení těchto pou­tačů tvoří svítidla pro halogenidové vý­bojky 150 W.

 

Osvětlovací soustavy se ovládají pro­střednictvím řídicího systému se třemi předem nastavenými provozními reži­my – Expozice, Úklid a Noční provoz. Režim Expozice je určen pro návštěvní hodiny, režim Úklid pro provoz mimo návštěvní hodiny. Vedle těchto režimů lze v případě potřeby ovládat jednot­livé místnosti samostatně. Prostřednic­tvím uživatelské menu lze v režimu Ex­pozice podle rozsahu expozice nasta­vit, zda bude použito nepřímé osvětlení a v jaké míře.

 

Projekt Galerie 13 získal čestné uzná­ní v letošním sedmnáctém ročníku Grand prix architektů v kategorii interiér

 

Investor: Západočeská galerie v Plzni, Mgr. Roman Musil

Architekt: Roman Koucký ar­chitektonická kancelář s. r. o., doc. Ing. arch. Roman Koucký

Dodavatel: DUAN Výroba ná­bytku, Libor Dušek

Osvětlení: ETNA s. r. o., Ing. Petr Žák, Ing. Jan Jiruška

Řízení osvětlení: ApolloArt, Ing. Jaroslav Zuna

Svítidla: iGuzzini, Osram

Foto: Petr Janžura

 

Mečislavova 2, 140 00 Praha 4

tel.: +420 257 320 595,

+420 257 320 597

fax: +420 257 310 604

brána gsm: 724 912 091

e-mail: etna@etna.cz, www.etna.cz

 

Obr. 2. Výstavní prostor s trámovým stropem

Obr. 3. Pokladna a galerijní obchod