Osvětlení automobilových tunelů
 | ||||||||||||||
| Osvětlení automobilových tunelů Ing. Roman Sedláček, Artechnic-Schréder, a. s. Článek popisuje osvětlení několika tunelů, jejichž světelnětechnické vybavení vyprojektovala a dodala firma Schréder. Zaměřuje se přitom na prostředky, jakými bylo dosaženo zvýšení bezpečnosti v tunelu. Protože v našich normách a předpisech není zcela ustálena terminologie v osvětlování tunelů, uvádíme v dalším textu v závorkách alternativní výrazy, s nimiž je možné se setkat. Zejména termínu „nouzové osvětlení„ dáváme přednost před termínem „bezpečnostní“, které používáme v obecnějším smyslu slova (třebaže angličtina svým slůvkem emergency tak nerozlišuje). V článku nejsou informace o náhradním osvětlení, které je součástí hlavního osvětlení a bývá již samozřejmostí.  Tunel Mont Blanc (obr. 1 a 2) Dne 24. března 1999 došlo v tunelu Mont Blanc k velmi vážné nehodě a požáru s tragickými důsledky. Rekonstrukce osvětlení tunelu délky 10 km byla založena na důkladném rozboru všech poměrů v tomto místě. Je zde patrná především velká vlhkost, tím tedy možnost vzniku koroze. Proto svítidla musí splňovat podmínku velké pevnosti a konstrukční masivnosti, ale také vysoké korozivzdornosti a kvalitní fotometrie. Pro hlavní (normální) osvětlení tunelu v adaptační části jsou použita svítidla AF4 a FV1. Průběžné osvětlení (tj. soustava osvětlení vnitřního pásma prodloužená do obou konců tunelu) je realizováno 3 000 zářivkovými svítidly MY2. Orientační (bezpečnostní) osvětlení zajišťují svítidla BJ, která jsou instalována po obou stranách tubusu ve výšce 1 m nad vozovkou a s roztečí 10 m (obr. 3). Tato svítidla jsou vybavena bíle svítícími diodami LED. Každých 150 m však svítí modře. Účelem změny barvy světla je pomoci řidiči lépe odhadovat bezpečnou vzdálenost (tj. 150 m) mezi vozidly.
Za normálního provozu tedy zmíněná svítidla pomáhají vést řidiče, při požáru či jiné nehodě ukazují směr úniku z tunelu. Svítidla BJ se vyznačují velkou odolností proti korozi a mechanickému namáhání. Jsou s to odolat kyselosti prostředí pH 3 při 50 °C po dobu 109 h. Život svítidel se odhaduje na 50 až 60 000 h. Proto v tunelu svítí nepřetržitě, aniž by musela být příliš udržována. Dalším krokem ke zvýšení bezpečnosti je přídavné osvětlení bezpečnostních zálivů a únikových východů. Zkušenosti totiž ukazují, že při požáru a následném vývinu dýmu lze snadno ztratit orientaci. Proto je nutné vybavit bezpečnostní a úniková místa takovými prostředky, které by je učinily snadno identifikovatelnými. Takovým prostředkem je zcela jistě světlo. V tunelu Mont Blanc jsou proto zmíněné zóny osvětleny přímým světlem svítidly typu TMB (obr. 4). Ta mají rotačně symetrickou úzkou vyzařovací charakteristiku svítivosti, jsou osazena výbojkami CDM-T 150 W a jsou nepřetržitě zapnuta. Při vzniku požáru se ve svítidle automaticky zapíná další zdroj, takže v dýmu se tak objeví dobře zpozorovatelný světelný závoj. Svítidla jsou rovněž vysoce mechanicky odolná a velmi odolná proti korozi. Mají totiž stejnou povrchovou úpravu jako svítidla BJ.
V tunelu jsou evakuační chodby a koridory osvětleny tak, že je nepřetržitě zapnuta soustava zářivkových svítidel (typu MY2/18 W a 36 W; obr. 5) poskytující Em = 10 lx, Emin = 2 lx. Je-li třeba tyto cesty použít, zapínají se další svítidla. Potom soustava poskytuje Em = 150 lx. Tunel byl po této rekonstrukci zařazen mezi tři nejbezpečnější tunely v Evropě. Tunel Cointe v Liege v Belgii Mezi další vzorové tunely patří tunel Cointe délky 1 600 m se dvěma tubusy (obr. 6). Hlavní (normální) osvětlení má v adaptační části svítidla AF4 se sodíkovými výbojkami 400 a 250 W. Je zajímavé, že zde nebyl aplikován protisměrný systém svícení CBL, ale symetrický systém, ačkoliv ten znamená mnohem větší investiční i provozní náklady. Důvodem je skutečnost, že symetrický systém poskytuje mnohem lepší prosvětlenost prostoru a nevznikají tmavá místa. Soustava průběžného osvětlení je tvořena svítidly FV1 se 16mm stmívanými zářivkami. Ve dne svítí na 100 % svého světelného toku, v noci jsou stmívány na 25 % výkonu.
Pro zvýšení bezpečnosti byly podobně jako v tunelu Mont Blanc osvětleny bezpečnostní zálivy a únikové východy. Zde jsou však použita zářivková svítidla FV1 (obr. 7). Podél tunelu jsou instalována ve výši 0,8 m nad vozovkou a s roztečí 30 m svítidla BT1. To jsou jakési čočky osazené dvěma halogenovými žárovkami 40 W (obr. 8). Na rozdíl od tunelu Mont Blanc, kde svítidla BJ svítí nepřetržitě, jsou tato zapínána jen v případě nebezpečí. Svítí oba dva zdroje, avšak druhý zdroj ve svítidle slouží zejména jako záloha pro případ, že první by byl vadný. Dalším prvkem pro zvýšení bezpečnosti jsou odrazné pásy mezi stěnou a stropem instalované po obou stranách tunelu (obr. 9). Na jejich vývoji se podílela firma Schréder. V těchto pásech se zobrazují rozsvícená brzdová světla vozidel daleko před řidičem. Proto je v dostatečném předstihu informován o tom, že vepředu se něco děje. Profil pásů není libovolný, ale má přesně určený tvar. Je tomu tak proto, že musí odrážet pouze brzdová světla, a nic jiného. Odrazné pásy prokazují velmi dobrou službu především v zakřivených tunelech. A právě to je případ tunelu Cointe.
Tunel Mrázovka v Praze V roce 1995 realizovala firma Artechnic Schréder a. s. osvětlení Strahovského tunelu. Pro společnost Schréder to nebyla první zakázka tohoto druhu v Čechách. Bylo totiž zjištěno, že v 50. letech dvacátého století se do Letenského tunelu údajně měla dodávat svítidla Schréder. Nyní se instalují svítidla v tunelu Mrázovka, který na Strahovský tunel navazuje. Jedná se vlastně o několik tubusů, takže celková délka činí asi 1 370 m v jednom a 1 490 m v druhém směru; návrhová rychlost byla zadána v hodnotě 70 km/h. Osvětlení v adaptační části je typu CBL (protisměrný systém svícení), svítidla jsou typu AF4 se sodíkovými výbojkami 150 až 400 W. Soustava průběžného osvětlení obsahuje svítidla AF4, jež jsou osazena výbojkami 100 a 150 W. V noci z této soustavy svítí jen každé druhé svítidlo. Maximální současný příkon osvětlení je ve dne 190 kW, v noci 30 kW. Pro zvýšení bezpečnosti v tunelu bylo rozhodnuto, že tzv. bezpečnostní SOS zálivy a únikové východy budou přisvětleny – inspirace vycházela právě z obdobného opatření v tunelu Cointe. Zálivy tedy mají svoji soustavu svítidel typu FV3 se sodíkovou výbojkou 100 W (obr. 10). Dále se zvlášť svítidly CORUS s halogenidovou výbojkou CDM-T 150 W osvětlují nápisy SOS.  Pro lepší odrazné vlastnosti povrchů vybral hlavní architekt tunelu kombinaci teplých barev (žlutá, béžová, červená; obr. 11). Lze tudíž očekávat, že světlo vysokotlakých sodíkových výbojek se bude odrážet lépe než u tmavých barev. SOS zálivy a úniky jsou zelené. Zde lze mít jisté námitky, avšak svítidla CORUS s halogenidovými výbojkami zřejmě barevné podání vylepší. Osvětlení únikových štol bylo navrženo na hodnotu Em = 50 lx, svítidla jsou zářivková typu MY2/2×58 W. Tunel Horelica u Čadce Tunel Horelica je jednotubusový obousměrný tunel; v budoucnu má být vyražen druhý tubus. Návrh osvětlení postupně procházel mnoha změnami. Nejprve byla striktně předepsána hodnota jasu příjezdového pásma L20 = 2 000 cd/m2. Návrh byl tedy realizován, ale s mnohými výhradami. Proto se zadavatel rozhodl, že přistoupí na náš návrh, který po všech možných (až krajních) omezeních znamenal zvýšení L20 na 2 760 cd/m2 pro jeden a 3 500 cd/m2 pro druhý směr. Adaptační osvětlení zahrnuje svítidla AF4 se sodíkovými výbojkami 250 a 400 W. V soustavě průběžného osvětlení jsou instalována dvouzdrojová svítidla PF5, jež jsou osazena výbojkami 150 W + 250 W (obr. 12). Svítidla jsou vyrobena z kompozitních žáruodolných plastů. Ve dne svítí obě výbojky současně, v noci svítí jen výbojka 150 W. Maximální současný příkon osvětlení tunelu je 94 kW.
Ke zvýšení bezpečnosti v tunelu bylo rozhodnuto zřídit soustavu nouzového osvětlení se svítidly BT/2 × 40 W, podobně jako v tunelu Cointe. Svítidla jsou však instalována ve výšce 1 m nad vozovkou a s roztečí 10 m. Závěr Dopravní zatíženost tunelů stále roste. Po několika tragických nehodách, které se v poslední době v tunelech udály, stalo se zvýšení jejich bezpečnosti prioritou. Bezpečný tunel znamená také dobře osvětlený tunel. Dobrá orientace v tunelu totiž v případě vážných událostí závisí i na kvalitním osvětlení bezpečnostních zón v tunelu, požárních dveří či evakuačních cest. Také v Česku se začalo o bezpečnostním osvětlení (nouzovém, únikovém, terminologie není dosud ustálená) hovořit a aplikovat je, ačkoliv jisté rezervy jsou zde ještě patrné. Firma Schréder má pro všechny zmíněné náročné podmínky optimální a dobré technické prostředky a řešení. Artechnic – Schréder a. s. | ||||||||||||||
