Opustil nás Ing. Ladislav Vyrtych

V tomto roce odešel do světelnětechnického nebe již čtvrtý člen této profese, která sice není oficiálně zavedena, podílí se však významně na kvalitě pracovního i mimopracovního prostředí.

 

Zakladatel a člen představenstva firmy Vyrtych a. s. odešel v šedesáti letech života po těžké nemoci a musíme s politováním konstatovat, že jeho plodná odborná i zájmová činnost předčasně skončila.

 

Narodil se v Mladé Boleslavi, kde také vystudoval střední průmyslovou školu. V letech 1969 až 1974 studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Studium úspěšně završil diplomovou prací a státními zkouškami. Své vzdělání si doplnil ještě postgraduálním studiem při ČVUT v oboru energetické zdroje a zařízení, které zakončil obhájením diplomové práce na téma Problematika ochrany životního prostředí a ochrany zdraví v procesu investiční výstavby podniku.

 

V letech 1974 až 1992 pracoval v investičním úseku podniku Škoda – automobilové závody Mladá Boleslav. Nastoupil jako referent investiční výstavby a vypracoval se postupně až na vedoucího odboru výstavby karosářských provozů. V roce 1992 odešel z podniku Škoda VW a rozhodl se samostatně podnikat. Založil firmu Ing. Ladislav Vyrtych-Elektrotechnický závod na výrobu a prodej svítidel. Tuto firmu postavil na zelené louce v Březně u Mladé Boleslavi, postupně ji rozšiřoval, zveleboval až do roku 2007, kdy ji převedl na společnost VYRTYCH a. s.

 

Za největší přínos pro světelnětechnickou veřejnost lze považovat vybudování a certifikace zkušebny svítidel, která slouží nejen pro vývoj vlastních výrobků, ale i pro externí zájemce.

 

Spolupracoval s mnoha elektrotechnickými firmami i s časopisem Světlo. V této souvislosti je nutné uvést jeho podnikatelské zásady: pečlivost, poctivost a dotahování záměrů do konce, jak uvádí jeho přítel a zakladatel firmy VACEK-ELEKTRO, a. s., pan Vítězslav Vacek.

 

Jeho celoživotním koníčkem byla příroda, myslivost a kynologie, byl členem Mysliveckého sdružení v Březně, za svůj život odchoval několik loveckých psů, procházky se psy a jejich výcvik byly pro něho velkým odreagováním. Od 90. let minulého století se věnoval chovu starokladrubských koní a jízdě se spřežením, zúčastňoval se mnoha závodů.

 

Jeho intenzivní a smysluplný život ke škodě odborné veřejnosti skončil příliš brzy.