Opět světelné znečištění

Opět světelné znečištění

Ing. Jaroslav Kotek, ELTODO EG, a. s.,
předseda Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení

V minulém čísle časopisu Světlo jste měli možnost dozvědět se, jak došlo k tomu, že zákon o ovzduší [1] obsahuje pasáž o světelném znečištění. Byl v něm také uveden obsah těch ustanovení zákona [1], která se týkají osvětlení, jež má vliv na světelné znečištění prostředí. Uveden byl i návrh prováděcího předpisu k zákonu [1], jak jej stvořil pan doktor Hollan na zakázku pro Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP). Upozornil jsem i na to, že jeho návrh, jak se má svítit v naší zemi, vůbec nerespektuje mezinárodní doporučení Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE) [3]. Se základními zásadami, formulovanými tímto doporučením, čtenáři opět měli možnost seznámit se v literatuře [7].

V tomto článku doplňuji informace o dalším dění v řešení problematiky světelného znečištění v ČR a také o tom, jak na tuto záležitost prostřednictvím svých dokumentů pohlíží CIE.

Tab. 1. Maximální hodnoty osvětlenosti na nemovitosti (neplatí pro veřejné uliční osvětlení)

Pracovní skupina pro přípravu prováděcího předpisu
Zmíněný předpis má mít formu nařízení vlády a za zpracování jeho návrhu je zodpovědné MŽP. Pracovní skupina pro přípravu prováděcího předpisu k zákonu [1] se poprvé sešla 6. 3. 2002 na MŽP. Zápis z tohoto jednání její členové obdrželi až na druhém zasedání dne 24. 4. 2002. Je však pojat velmi obecně. Uvádí např., že zástupci světelných techniků a Svazu měst a obcí ČR vyslovili k obsahu podkladu k prováděcímu předpisu námitky, ale bohužel neuvádí jaké. V zápisu rovněž chybí záznam slov JUDr. Neumanna z MŽP, jenž se vyjádřil v tom smyslu, že pracovní skupina musí najít řešení akceptovatelné všemi stranami a že je nepřípustný jakýkoliv nátlak.

Pokrok ve věci přípravy prováděcího předpisu je zatím minimální.

Tab. 2. Maximální hodnoty osvětlenosti na nemovitostech vlivem veřejného uličního osvětlení

Pozn.: Je-li svítidlo veřejného osvětlení vzdáleno méně než 5 metrů od průčelí zástavby, může se stát, že nejvyšší hodnoty, uvedené v tabulce 2, nebude možné splnit bez použití speciálních svítidel nebo clonění.

Za krok vpřed je možné považovat tu skutečnost, že dokumenty CIE byly odsouhlaseny jako podklad pro zpracování prováděcího předpisu k zákonu [1]. Kopie publikace [3], zakoupené společností ELTODO EG, a. s., a dokument [4], zajištěný týmž subjektem, byly poskytnuty MŽP, jež zajistilo jejich překlad do českého jazyka.

Další jednání skupiny, jejíž počet členů vzrostl z původních sedmi na deset (uvedených v příloze 2 včetně adres elektronické pošty), je plánováno na začátek června 2002.

Úloha pracovní skupiny není a nebude jednoduchá. Skupina nemá k dispozici zhodnocení stávajícího věcného stavu, jež mělo být předmětem důvodové zprávy k zákonu [1]. Totéž se týká ekonomických i praktických důsledků navrhovaných opatření.

Podle vyjádření Kanceláře prezidenta republiky [8] jistě lze mít vážné výhrady k tak širokému poli působnosti a k tak širokému zmocnění, jež jsou ustanoveními o světelném znečištění dána vládě.

Zákon [1] navíc obsahuje vnitřní rozpor: V § 3, odst. (10) se píše o „opatřeních k zamezení výskytu světelného znečištění“, zatímco v § 50, odst. (1), písmeno k) jsou uvedena „opatření ke snižování nebo předcházení světelného znečištění“.

Tab. 3. Limitní hodnoty světelnětechnických veličin ve venkovním osvětlení

¹⁾ UWLR (poměrný neužitečný světelný tok do horního poloprostoru) je největší povolený podíl světelného toku svítidla, který míří přímo k obloze.

²⁾ Přijatelné pouze, pochází-li od osvětlení veřejných komunikací.

³⁾ Svítivost zdroje světla – platí pro každý zdroj světla, který se nachází ve směru potenciálně rušivém, vně osvětlované oblasti. Zde uvedená čísla jsou obecně platné směrné hodnoty, kterých lze jen těžko dosáhnout např. na rozlehlém sportovišti, kde je omezená závěsná výška svítidel.

⁴⁾ Jas budovy – neměl by být zbytečně vysoký a měl by být úměrný jasu okolí.

Pracovat s legislativním zmetkem je pochopitelně obtížné. Situaci jistě nepřipívá ani to, že MŽP nemá na zpracování prováděcího předpisu vyčleněny žádné finanční prostředky. Co mělo, zaplatilo RNDr. Hollanovi za podklad [2]. Jeho část 2: Předloha návrhu prováděcího předpisu byla zveřejněna i v rámci článku [7]. Na druhém zasedání pracovní skupiny pro přípravu prováděcího předpisu o prevenci světelného znečištění týž autor předložil stručnější návrh prováděcího předpisu, jehož formální i obsahová stránka je ovšem obdobně nepřijatelná jako v případě původního návrhu. Opět tvrdošíjně čerpá pouze z tzv. Lombardského zákona [9], nadále ignoruje dokumenty CIE, a dokonce svévolně rozšiřuje seznam ochranných území o prostor kolem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Tento dokument je uveden v příloze 1 tohoto článku.

Mezinárodní doporučení
V předchozím článku o světelném znečištění [7] byl stručně popsán systém zón, doporučený publikací [3]. Zmíněn byl i dokument [4], na nějž se publikace [3] odvolává. Dokument [4] obsahuje množství tabulek s omezeními hodnot světelnětechnických veličin, jejichž dodržení vede ke zmírnění rušivých vlivů osvětlení na přijatelnou míru (tab. 1 a 2). Rozlišuje se přitom doba po policejní hodině a před ní.

Přílohou publikace [3] je výňatek z dokumentů [5] a [6]. Tab. 3 je převzata z [5].

Závěr
Přesto, že zákon [1] (vydání dne 12. 3. 2002, účinnost od 1. 6. 2002) byl schválen, prováděcí právní předpis, tedy příslušné nařízení vlády o prevenci světelného znečištění, může nabýt účinnosti nejdříve začátkem roku 2003, protože bude předmětem jednání až příští vlády. Vzhledem k vnitřním rozporům zákona a potenciálním technickým, ekonomickým a organizačním problémům s jeho uplatněním v praxi, plynoucím mimo jiné z absence analýzy stávajícího stavu světelného znečištění a absence vyhodnocení dopadů uplatnění uvažované regulace světelného znečištění v ČR, lze zatím velmi těžko odhadnout, kdy by prováděcí předpis v přijatelné podobě mohl být pracovní skupinou dokončen a kdy by mohl být skutečně předložen vládě. Vedle mnoha technických a ekonomických nejasností bude podstatným problémem i vtěsnání předpisu do právního rámce, vymezeného špatně formulovanými ustanoveními zákona [1], do rámce zmocnění nařízení vlády, ale i skloubení návrhu s ustanoveními jiných zákonů a právních předpisů.

Příloha 1

Návrh prováděcího předpisu dle § 55 zákona 86/2002 Sb. (zákona o ovzduší, dále jen Zákon, viz např. svetlo.astro.cz/zakon) (tj. návrh Nařízení vlády ČR)

Návrh je odvozen ze zákona lombardského, který je zase založen na zkušenostech se staršími zákony jiných italských regionů (a tedy i velké italské praxi v prevenci světelného znečištění). Oproti lombardskému zákonu jsou z této další verze návrhu prováděcího předpisu mnohé požadavky vypuštěny nebo změkčeny, zjednodušeno je i vyjadřování.

§ 1. Pravidla pro venkovní osvětlování

(1)
Veškeré nové instalace osvětlovacích soustav umístěných ve vnějším ovzduší, stejně jako úpravy soustav dosavadních, musí vyhovět pravidlům pro prevenci světelného znečištění dle tohoto paragrafu. To se týká i změn, které jsou ve fázi plánování nebo kontraktu. Ty, které jsou již ve fázi provádění, musí požadavkům tohoto paragrafu vyhovět nejpozději to konce roku 2003.

(2)
Za osvětlovací soustavy neprodukující světelné znečištění a minimalizující i další znečištění ovzduší jsou považovány pouze takové soustavy, které

a – jsou složené ze svítidel, která nesvítí do horního poloprostoru¹,
b – používají nejlepší dostupnou techniku²,
c – jsou realizovány tak, aby jas osvětlených ploch nepřekračoval úroveň vyžadovanou bezpečnostními normami, pokud existují³,
d – a jsou vybaveny zařízeními schopnými snížit množství vyzařovaného světla alespoň o třicet procent oproti plnému výkonu v době po dvacáté čtvrté hodině. Takové snížení množství světla se uplatňuje, když podmínky užívání osvětleného povrchu jsou takové, že bezpečnost není ohrožena.

(3)
Požadavky odstavce 2 nemusejí být dodrženy pro zdroje se světelným tokem nepřekračujícím 1500 lumenů, jsou-li nejvýše tři v jednom světelném místě⁴, a pro takové dočasně⁵ používané zdroje, které se vypínají po dvacáté druhé hodině v období platnosti letního času a po dvacáté hodině mimo období platnosti letního času.

(4)
Osvětlení informačních tabulí⁶ smí být realizováno jen svícením směrem shora dolů nebo světelnými zdroji umístěnými uvnitř tabule.

(5)
Výrobní, dovozní či dodavatelské firmy musí uvést mezi technickými charakteristikami prodávaných svítidel jejich shodu s tímto Nařízením, tím že na výrobku uvede označení „optika nevytvářející světelné znečištění, podle zákonů České republiky“, a ke svítidlům přibalit text zahrnující pokyny pro správné použití.

(6)
Je výslovně zakázáno používat pro pouhé propagační účely vzhůru mířící otočné nebo pevné svazky paprsků jakéhokoliv typu.

(7)
U osvětlení budov a pomníků musí být upřednostněny soustavy svítící shora dolů. Jen pokud to není technicky možné a u předmětů obzvláštní a ověřené architektonické hodnoty, musí okraj světelného svazku zůstat alespoň jeden metr pod horním okrajem osvětlované plochy a po obvodu musí být svazek opatřen úplným cloněním nebo musí být tlumen po dvacáté čtvrté hodině.

§ 2. Území se zvláštní ochranou

(1)
Protože období, v němž by došlo k výraznému snížení světelného znečištění pouhou rekonstrukcí osvětlovacích soustav dle § 1, je dáno životností těchto soustav čítající desetiletí, stanovují se v naléhavých případech území, kde jsou dány lhůty k nápravě dosavadního stavu (dále jen ochranná území).

(2)
Ochranná území se zřizují zejména kolem astronomických observatoří. Ochranná území vyhlášená k datu platnosti tohoto Nařízení jsou uvedena v Příloze. Další nebo větší ochranná území může vyhlásit též Ministerstvo životního prostředí.

(3)
Je na subjektu, kvůli kterému bylo vládou (či ministerstvem) ochranné území vyhlášeno, aby tuto skutečnost oznámil dotčeným obcím a provozovatelům světelných zdrojů.

(4)
Ochranné území může vyhlásit na svém teritoriu i orgán obce v přenesené působnosti.

§ 3. Další nařízení vztahující se k ochranným územím

(1)
Během čtyř let od vyhlášení ochranného území musejí být všechna svítidla nevyhovující požadavkům ptm§ 1 nahrazena či upravena takovým způsobem, aby vyhovovala požadavkům ptm§ 1.

(2)
Výjimka platí pro stávající svítidla, jejichž náhrada není plánována do čtyř let a jejichž úprava do podoby, kdy by nesvítila do horního poloprostoru, není dobře proveditelná. Místo jejich náhrady svítidly plně cloněnými je lze doplnit vhodnými clonami, směrujícími jejich světelný tok k zemi a omezujícími jejich měrnou svítivost do horního poloprostoru na nejvýše 15 cd na tisíc lumenů.

(3)
Všechny typy informační tabulí, které nemají specifické a nezbytné noční použití, musejí být zhasnuty po 23. hodině v období platnosti letního času a po 22. hodině mimo období platnosti letního času.

(4)
Osoby, včetně obcí, které v ochranném území nesplnily kritéria požadovaná tímto Nařízením, jsou zbaveny výhody speciální sazby za elektřinu pro veřejné osvětlování, dokud nepřizpůsobí své osvětlovací soustavy tomuto Nařízení. Rozhodnutí o tom vydává orgán kraje v přenesené působnosti, po předchozí inspekci na základě oznámení subjektu, kvůli němuž bylo ochranné území zřízeno. Informaci o rozhodnutí předá příslušnému dodavateli elektřiny se žádostí, aby uzavřel s danou osobou jinou smlouvu o odběru elektřiny.

Příloha:

Seznam ochranných území dle § 2 odst. 2

(5)
Subjekty, kolem nichž se vyhlašuje ochranné území o poloměru 10 km:

• Observatoř Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, Ondřejov
• Observatoř Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích, Kleť

(6)
Subjekty, kolem nichž se vyhlašuje ochranné území o poloměru 1 km:

• Observatoře Hvězdárny a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně a Astronomického ústavu Masarykovy univerzity, Brno
• Štefánikova hvězdárna, Praha
• Hvězdárna, Úpice
• Hvězdárna, Valašské Meziříčí
• Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Ostrava
• Hvězdárna a planetárium, Hradec Králové
• Hvězdárna, Vsetín
• Hvězdárna, Rokycany
• Hvězdárna, Vlašim

(7)
Výše uvedená ochranná území poslouží jako modelová pro implementaci tohoto Nařízení. Počítá se s rozšířením těchto území a vyhlášením řady dalších, zejména kolem ostatních veřejně činných hvězdáren.

Jan Hollan, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně 21. dubna 2002

Poznámky:
¹ Horním poloprostorem se rozumí obvykle směry nad vodorovnou rovinu proloženou svítidlem. V případě svažitého terénu se jím mohou rozumět směry nad rovinu rovnoběžnou se svahem, nebo nad rovinu se sklonem mezi těmito dvěma krajnostmi. Za svítidlo, které do takových směrů nesvítí, se považuje i každé takové, jehož měrná svítivost je v těchto směrech po zaokrouhlení na celé číslo jen 0 cd na tisíc lumenů světelného toku vydávaného světelným zdrojem uvnitř nich. Takové svítidlo se nazývá „plně cloněné“.

² ta je definovaná v § 2 odst. 1 Zákona

³ za takové lze považovat normy prEN 132 01-1 až -3, popř. zatím ČSN 36 0400, 0410 a 0411; u soustav neumožňujících plynulou regulaci světelného toku se připouští, aby podmínku nepřekročení jasů vyžadovaných takovými normami splňovaly až na konci své plánované životnosti

⁴ světelným místem se rozumí pro účely tohoto Nařízení oblast kolem světelného zdroje o poloměru dvou metrů

⁵ po dobu nejvýše tří měsíců

⁶ za informační tabuli se považuje i každá plocha sloužící k reklamě

Příloha 2

Pracovní skupina pro přípravu prováděcího předpisu o prevenci světelného znečištění

• Antonín Bína, Ostravské komunikace, a. s., Svaz měst a obcí ČR, smocr@smocr.cz

• Ing. Martin Dašek, SEVEn, Středisko pro efektivní využíváni energie, o. p. s., martin.dasek@svn.cz

• RNDr. Jan Hollan, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka, Brno, člen České astronomické společnosti, jhollan@amper.ped.muni.cz

• Ing. Dalibor Karásek, Magistrát města Ostravy, člen energetické sekce Svazu měst a obcí ČR, dkarasek@mmo.cz

• Ing. Jaroslav Kotek, Eltodo EG, a. s., předseda Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení, kotekj@eltodo.cz

• Ing. Jana Kotlíková, MŽP, odborný specialista odboru ochrany ovzduší, jana_kotlikova@env.cz

• Ing. Tomáš Maixner, DQL, soudní znalec v oboru osvětlování, předseda tematické skupiny Osvětlení rušící astronomické pozorování Českého národního komitétu CIE, dql@dql.cz

• MUDr. Eva Rychlíková, MŽP, ředitelka odboru ochrany ovzduší, eva_rychlikova@env.cz

• Pavel Suchan, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, člen České astronomické společnosti, suchan@observatory.cz

• JUDr. Josef Vedral, Ph.D., Svaz měst a obcí ČR, smocr@smocr.cz