| Není definovat jako definovat PhDr. Věra Vlková, CSc. Nelze přehlédnout, že sloveso definovat má v současné češtině – odborné i neodborné – stále větší frekvenci, ani to, že pouze minimální počet užití je přitom v souladu s jeho primárním významem, tj. „podat definici„ (pojmu, termínu apod.). Definují se náklady, ceny, spotřeby, ztráty, podmínky, potřeby, úkoly, požadavky, programy, záměry, plány a výhledy, názory, postoje, stanoviska, otázky, filozofie téměř čehokoliv i mnoho dalšího. Tím se původní výraz (odborný název) degraduje, stává se širší, obecnější a neurčitější (nahrazuje poměrně široké spektrum výrazů jako určit, stanovit, vymezit, vytyčit, vyložit, vysvětlit, vyjádřit, formulovat, charakterizovat, popsat, vyjmenovat, uvést, vypracovat, vytvořit, připravit, rozpoznat, rozeznat, objasnit, vyřešit aj.), přestává fungovat ve svém původním významu a přestává mu vyhovovat. Namísto původní přesnosti, jasnosti a jednoznačnosti vystupuje do popředí spíše jeho univerzálnost, navíc spojená s módností. Proč k tomu dochází? V pozadí uvedeného jevu lze vysledovat hned několik více či méně výrazných impulsů. Nejvýznamnější působení lze přitom přisoudit současnému postavení angličtiny a spolu s tím i stavu překladů z tohoto jazyka. Konkrétněji jde o projev nejtypičtějších chronických neduhů naší překladatelské praxe: o mechanické přístupy jak k překladu jako celku, tak k překládání jednotlivých výrazů, zejména těch, které jsou vnímány jako internacionalismy, a dále k situacím, kdy se pojmové a terminologické systémy obou jazyků plně neshodují a kdy se výrazným způsobem projevuje jeden z charakteristických rysů anglické slovní zásoby, kterým je polysémie. Polysémie neboli mnohovýznamovost je jev spočívající v tom, že jazyková jednotka (slovo) má dva a více navzájem různě souvisejících a různě strukturovaných významů. O rozsahu tohoto jevu v angličtině nás přesvědčí již letmé listování anglicko-českými slovníky, kdy u jediného výrazu velmi často nacházíme i několik desítek překladových ekvivalentů, zaplňujících mnohdy i několik stránek (namátkou srov. např. go, lay, line, put, set, slip, spot, strike, support, take, turn, work; u hesla set se jen pro podstatné jméno uvádí více než sedmdesát různých českých ekvivalentů, a je tedy nutné počítat s takovýmto množstvím významů). Formální podobnost anglického define a českého definovat překladatele nezřídka vede pouze k mechanickému překladu nebo spíše mechanickému převádění těchto pojmenování do češtiny, bez ohledu na přesný obsah daného konkrétního sdělení, aniž by vůbec brali možnost polysémie anglických výrazů v úvahu a aniž by si uvědomovali sémantické důsledky takovéhoto přístupu. V jiných případech se sice – víceméně intuitivně – snaží podat řešení adekvátnější, to však nebývá dostatečně ujasněné a systémové. Srov. např.: The electric consumption of a ballast is defined by the Standard EN 50294. – Spotřeba elektrické energie je definována normou EN 50294. – A dále v tomtéž textu a na téže stránce: … jestliže spotřeba energie předřadníku nepřekračuje maximální příkon obvodu předřadník – světelný zdroj stanovený (v angličtině opět defined) pro jednotlivé kategorie předřadníku v příloze I … Toilet compartments or galleys are not considered to be separate compartments for the purposes of defining the number of emergency exits. – Toalety a kuchyně se pro účely definice počtu únikových východů nepovažují za samostatné oddíly. U spojení as defined in se můžeme setkat s těmito způsoby překladu: který splňuje definice uvedené v × jak je definováno v × jak definuje × jak je stanoveno v × jak stanoví × × jak určuje × jak je uvedeno v × jak se uvádí v × jak je popsáno v × jak popisuje × podle charakteristiky uvedené v aj. Primární význam anglického slovesa define je skutečně definovat, podat definici (např. define a word = definovat slovo). Vedle toho se ovšem používá i v řadě významů dalších, které sice s původním významem více či méně souvisejí, avšak s ohledem na požadavek jasnosti a přesnosti je již zapotřebí použít jiný český ekvivalent, a to: 1. formulovat (např. define a scientific principle = formulovat vědeckou zásadu), 2. (přesně) vymezit, stanovit, popsat, vypočítat apod. (např. clearly defined boundaries = jasně vymezené hranice; the powers of a jugde are defined by law = pravomoc soudce je vymezena zákonem), 3. jasně narýsovat (např. the mountain was clearly defined against the sky = hora se jasně rýsovala proti obloze), 4. charakterizovat, vyznačovat (např. good manners define the gentleman = gentleman se vyznačuje dobrými mravy), 5. rozpoznat (např. define situation as hostile = rozpoznat, že situace je nepříznivá). K vyvrácení nejrozšířenější námitky, že jde o významy natolik blízké, že není zapotřebí na jejich rozlišování naléhat, nám nejlépe poslouží stručný výklad významu nejběžnějších českých ekvivalentů, tak jak ho uvádějí slovníky současné spisovné češtiny, a jejich vzájemné porovnání: Definovat = podávat/podat definici, tj. slovní vymezení obsahu pojmu/termínu, výklad významu slova (termínu, výrazu) vymezením jeho základních, typických znaků. Formulovat = slovně vytvářet/vytvořit, (na)stylizovat (formulovat program). Vymezit = 1. určit hranice (vymezit prostor); 2. stanovit rozsah platnosti ap. (vymezit úkol). Stanovit = 1. určit, vymezit (stanovit cíl, postup, normu, podrobnosti); 2. zjistit (stanovit diagnózu, dobu vzniku). Popsat = 1. podat popis, vylíčit (popsat cestu, život); 2. pokrýt psaním (popsat celou stránku). Vypočítat = 1. počítáním zjistit (vypočítat spotřebu energie); 2. dopředu promyslet, odhadnout (má to dobře vypočteno); 3. zaměřit k něčemu (vypočítat něco na efekt). Charakterizovat = 1. podávat/podat charakteristiku (charakterizovat autora, dobu, dílo); 2. být, stát se znakem něčeho (tyto znaky charakterizují celou generaci). Určit = 1. uvést, co a jak se má stát, učinit o něčem závěr, stanovit (určit cenu, termín, trest); 2. rozhodnout o účelu, zaměřit k něčemu (dům je určen k demolici); 3. jmenovat do funkce, ustanovit (určit řešitele úkolu); 4. zjistit na základě zkoumání, úvahy apod. (určit krevní skupinu, stáří rukopisu). Je zřejmé, že tyto výrazy nejsou významově totožné (synonymní), ale že se nanejvýše více či méně významově překrývají, a že je tedy zapotřebí v různých kontextech zvažovat, který z možných ekvivalentů je skutečně náležitý. Tomu by měl odpovídat také náš přístup k jejich volbě a použití, a to s ohledem na obsah, účel a funkci konkrétního jazykového projevu. Pohybujeme-li se v oblasti běžné komunikace, běžně mluveného jazyka, bylo by jistě přehnané a neadekvátní situaci trvat na detailním významovém a spolu s tím i na výrazovém rozlišení. V této oblasti je jistá míra vyjadřovací nepřesnosti přípustná a přijatelná. Pokud však jde o komunikaci odbornou, je větší přesnost a významová a v souvislosti s tím i výrazová diferenciace a specifikace nezbytností. Můžeme si sice dovolit výše uvedený soubor možných ekvivalentů poněkud zredukovat, neboť snaha o přílišnou výrazovou pestrost a využití co nejširší škály synonymních pojmenování je zde považována spíše za jev negativní, abychom však naplnili jeden ze základních požadavků kladených na odborné vyjadřování – tj. požadavek jasnosti, přesnosti a jednoznačnosti – a spolu s tím také požadavek snadné orientace v textu, je zapotřebí rozlišovat alespoň tři základní významové okruhy, v nichž se anglické define a v souvislosti s tím i české definovat vyskytuje nejčastěji. Definovat ve smyslu „vymezení pojmu„. V tomto významu tedy skutečně jde o vytvoření (sestavení) definice. Definicí přitom rozumíme takovou výpověď, která popisuje pojem a umožňuje jeho odlišení od ostatních pojmů v rámci pojmového systému. Definovat ve smyslu „přesné vytčení prvků nějakého většího souboru„. V tomto významu se daný termín uplatňuje především v matematice a v oborech souvisejících. Pokud jde o technické texty obecně, o texty technických norem, technických specifikací, směrnic apod., ve většině případů nejde o přesnou specifikaci tohoto typu, ale spíše o význam následující (uvedený v bodě 3). Navíc tam, kde se v rámci jednoho textu, popř. textů souvisejících vyskytuje jak význam první, tak i význam druhý, je zapotřebí z důvodů přesnosti, jasnosti a jednoznačnosti sdělení vždy rozlišit, o který z obou významů jde, aby nemohlo docházet k jejich záměně. Jako nejsnazší se přitom jeví zachovat termín definovat pouze ve významu prvním a pro význam druhý raději použít co nejpřesnější popisné vyjádření. Výrazové rozlišení je tu plně oprávněné, protože v oblasti terminologie vývoj jednoznačně směřuje k diferenciaci. Definovat ve smyslu stanovit, určit, vymezit apod. Právě v tomto významu se anglické define v převážné většině odborných projevů vyskytuje nejčastěji. Proto bychom měli používat odpovídající jazykové označení, aby naše vyjadřování bylo dostatečně jasné, přesné a jednoznačné. A ještě poznámka na okraj: české sloveso definovat je obouvidové, to znamená, že stejnou podobou se zde vyjadřuje jak dokonavost (tj. děj chápaný jako uzavřený, ukončený celek), tak i nedokonavost (tj. děj chápaný jako probíhající). Není proto nutné k němu pro vyjádření dokonavosti připojovat ještě zdokonavující předpony jako na-, vy-, z-, od-, za- apod. Podoby jako nadefinovat, vydefinovat, zdefinovat, oddefinovat, zadefinovat již nabývají další stylové charakteristiky, které jejich použití omezují. Při překládání anglického define (stejně jako pojmenování odvozených defined, definition) bychom proto nikdy neměli tento výraz vnímat izolovaně, ale vždycky v závislosti na kontextu, s ohledem na přesný věcný význam sdělení, a podle toho volit náležitý ekvivalent. To samozřejmě představuje pro překladatele zvýšené úsilí, kdy např. při odkazech na jiný úsek textu by si vždy měli ověřit, o který z významů jde, a který český ekvivalent je tedy věcně skutečně na místě. Vedle mechanického přístupu k překladu, mechanického převádění anglických výrazů do češtiny ovlivňuje použití a frekvenci slovesa definovat poměrně výrazně i ona zmiňovaná „módnost„. V obecnější rovině tu jde o určitou „módní vlnu„ užívání cizích slov, leckdy bez dostatečně přesné znalosti jejich významu. Vysoké procento cizích (přejatých) termínů v jazykových projevech bývá jejich autory mnohdy vnímáno jako znak „vyššího stylu„, „vyšší odbornosti„, větší závažnosti, prestižnosti apod., proto zhusta používají termíny cizího původu i tam, kde by byl pro celkové porozumění obsahu mnohem výhodnější termín český nebo opisné vyjádření. Vždyť přece např. prohlášení „Je třeba stanovit jasné zásady využití centrálního řízení“ nevyznívá zdaleka tak naléhavě, důležitě a vznešeně jako „Je třeba definovat transparentní filozofii exploatace centrálního manageringu.„ Co na tom, že pod druhým z výroků si jen málokdo dokáže něco konkrétnějšího představit? Dobrat se přesného významu jiné podobně vzletné teze „zaměřit se na vydefinování terminologického eurochaosu souvisejícího s aktuálním fenoménem, kterým je broadband …„ bude patrně ještě obtížnější. Původní podezření, že právě významová vyprázdněnost, nejasnost a nejednoznačnost na jedné straně a současně okázalost a zaměření na efekt na straně druhé jsou primárním účelem a funkcí takovéhoto způsobu vyjadřování, se po dalších setkáních s podobnými výroky mění téměř v jistotu. Podobné jevy by však měly být ponechány zcela jiným kategoriím jazykových projevů. Odborné vyjadřování by jimi pokud možno mělo zůstat nedotčeno. |
