Moderní metody získávání dat pro zpracování světelnětechnických posudků

Světelnětechnické posouzení zastínění objektů se nejčastěji provádí v rámci zpracování dokumentace pro územní řízení. Může však předcházet již i při vypracovávání územní studie či dokumentace o posuzování vlivu na životní prostředí.

Dále se světelnětechnické posouzení provádí pro účely různých sporů, které se odvolávají na zákon o životním prostředí nebo na občanský zákoník.

Co si představit pod pojmem světelnětechnické posouzení objektu?

Posouzení vypracovává světelnětechnický odborník pomocí pokročilého softwaru, a to nejčastěji ve dvou úrovních:
1. Posouzení míry ovlivnění doby proslunění pro Českou republiku pro den 1. března. (Požadavek je uveden v ČSN 734301, ČSN EN 17037.).
2. Posouzení míry ovlivnění úrovně denního osvětlení, resp. činitele denní osvětlenosti roviny zasklení okna. (Požadavek je uveden v ČSN 73 0580-1, příloze B.).

Pro přesné posouzení obou úrovní je třeba mít k dispozici projektovou dokumentaci posuzovaných objektů nebo přesné zaměření objektu a jeho oken. Po zavedení GDPR (General Data Protection Regulation) se stává pro stavebníky, investory či stěžovatele obtížně řešitelnou otázkou získávání kvalitních podkladů pro zpracování světelnětechnického posouzení objektů. Zvláště nyní, po přijetí nové normy ČSN EN 17037, kdy je pro posouzení proslunění třeba znát přesné rozměry oken. Nahlížet do archivu stavebního úřadu je možné pouze se souhlasem vlastníka. Ve většině případů tedy stavebník ani projektant tyto podklady nemají k dispozici. Investoři totiž většinou potřebují svůj investiční záměr nejdříve ověřit, zda bude vyhovovat legislativě, či bude nutná jeho úprava, a teprve potom se svým záměrem seznámit veřejnost a přímé sousedy.

  
Obr. 1. Příklad 3D modelu vytvořeného fotogrammetri

Metody zpracování posudků

U plošně malých území je běžnou metodou geodetické zaměření ze země. Pro rozsáhlejší území by tato metoda byla neefektivní. Nové moderní metody však umožňují ve velmi krátkém čase získávat velké objemy dat. Díky softwarovým nástrojům je potom možné tento velký objem dat zpracovat do detailního 3D modelu v požadovaném měřítku a s možností rozlišení až 0,5 mm na pixel. Čím podrobnější model je požadován, tím větší jsou požadavky na objem snímaných vstupních dat, dobu jeho sestavení a požadavky na hardware. Výstupy z nasbíraných dat lze využít k více účelům. Kromě velmi přesného a kvalitního 3D modelu může být vytvořena i velmi podrobná ortofotomapa a další užitečné podklady. Vytvořené 3D výstupy mohou být dále použity např. pro zpracování architektonických vizualizací, pro akustická posouzení, světelnětechnická posouzení, posouzení krajinného rázu apod. Ve světě se tyto výstupy stávají nedílnou součástí realizací a podkladů pro BIM.

Jednou z nedílných součástí pořízení těchto dat je profesionální bezpilotní letoun (dron) s kvalitním snímacím zařízením a obsluhou. Při činnosti snímání dat pomocí bezpilotního letounu jde, ve smyslu legislativy, o letecké práce. Každý takovýto letoun musí mít i svou vlastní registrační značku OK – xxx. Každá činnost provozovaná tímto letounem podléhá udělení povolení provozovat konkrétní letecké práce od Úřadu pro civilní letectví.

Na základě získaného objemu vstupních dat a vytvoření 3D modelu je možné velmi efektivně posoudit zastínění bez toho, aniž by bylo nutné kontaktovat majitele objektů. Přesnosti takto vytvořeného modelu je možné docílit podle množství vstupních dat řádově v centimetrech (do 10 cm).

Obr. 2. Příklad detailu 3D modelu s možností zaměřit rozměry oken

Touto metodou lze velmi efektivně pracovat ve velkém území s větším počtem objektů a eliminovat případné objekty, u kterých by mohlo dojít ke zhoršení světelných podmínek a u nichž by následně bylo nutné přesné geodetické zaměření a z toho vyplývající administrativa s nutným souhlasem vlastníka. V případně zjištění nevyhovujících světelných podmínek u stávajících objektů je následně nutné přistoupit k úpravě hmotového řešení posuzovaného záměru.

Literatura: [1] ČSN 734301. Obytné budovy.
[2] ČSN EN 17037. Denní osvětlení budov.
[3] ČSN 73 0580-1. Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky.
[4] Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. In: Sbírka zákonů.
[5] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů.
[6] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů.
[7] Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). In: Sbírka zákonů.
[8] Vyhláška č. 268/2009 Sb., vyhláška o technických požadavcích na stavby.
[9] Zákon č. 110/2019 Sb., zákon o zpracování osobních údajů. In: Sbírka zákonů.
[10]Letecký předpis L2. Doplněk X.
[11]Archiv EKOLA group, spol. s r. o.

Recenze: doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.