Light+Building – po dvou letech

Ing. Emil Širůček

Frankfurtská veletržní správa po dvouleté přestávce probudila spícího obra. Light+Building, mezinárodní veletrh pro architekturu a techniku, byl od roku 2004 ve stavu zdánlivé nečinnosti. Ale opravdu jen zdánlivé. Ve skutečnosti už v průběhu minulého roku probíhala jednání mezi jednotlivými zájemci o výstavní plochu a veletržní správou, motivovaná na jedné straně snahou o co nejvýhodnější umístění, na druhé straně starostí o to, aby se všechno vešlo do sice obrovských, ale přece jen konečných rozměrů výstaviště.

Light+Building patří k těm veletrhům, které nezacházejí na úbytě, ale zaznamenávají nepřetržitý nárůst. Nejmarkantněji to ilustruje počet návštěvníků, kterých bylo letos 134 000. Oproti minulému veletrhu je to nárůst o neuvěřitelných 16 %. Také 2 098 vystavovatelů vcelku nešetřilo plochou, takže 119 000 m² znamená zřetelný nárůst oproti 110 tisícům m², prodaným na veletrhu v roce 2004. Zvýšenému počtu návštěvníků odpovídá i potřeba většího prostoru mimo vlastní expozice, což vedlo k celkové hrubé výstavní ploše bezmála čtvrt čtverečního kilometru (226 000 m²).

Obr. 1. Závěsné svítidlo se světelnými zdroji LED v různých barevných režimech
Obr. 2. Esteticky velmi zdařilé ruční svítilny s akumulátorem osazené LED
Obr. 3. Závěsné dekorační svítidlo tvaru koule, jejíž povrch je vytvořen ze světlovodu

Veletrh připravil návštěvníkům průřez aktuálním stavem oborů světlo a osvětlování, elektrotechnika a technické vybavení budov a domácností. Největší kus z výstavní plochy, počtu vystavovatelů i zájmu návštěvníků samozřejmě a podle očekávání ukrojila osvětlovací technika. V této oblasti bylo na veletrhu předvedeno všechno podstatné – od polotovarů pro výrobu svítidel, přes ukázky hotových svítidel pro nejrůznější použití až po osvětlovací soustavy určené pro technické, užitkové i dekorační osvětlení. Veletrh neopomíjí ani denní osvětlení a v některých stáncích byly k vidění i technické prostředky k přivedení denního světla až do nitra budov.

Velmi výraznou tendencí v osvětlování je stále dokonalejší a propracovanější využívání emisních diod (LED). Návštěvník s nimi přichází do styku na každém kroku, a to jak u renomovaných výrobců světelných zdrojů, tak u záplavy prodejců a dovozců z východní Asie. Na bázi LED lze vidět a získat malé ruční svítilny, drobné dekorační předměty, speciální světlomety nebo velkoplošné panely dekoračního nebo informačního charakteru, ale i prvky architekturního osvětlení, kde prvořadé je hledisko estetické před aspekty světelnětechnickými. Zajímavá konkurence tu útočí i na halogenové žárovky, které dokáže do jisté míry nahradit svazek bílých LED integrovaný ve stejném reflektoru a na stejné patici. Náhrada při dané úrovni techniky a technologie ještě není úplná, protože světelná účinnost LED zatím nedosahuje parametrů žárovek. Ovšem nespornou výhodou je malý příkon těchto zdrojů, což je v některých aplikacích předností zejména z hlediska zabezpečení proti působení tepla nebo vzniku požáru.

Obr. 4. Ukázky polotovarů pro výrobu svítidel

Další výhodou LED je možnost volby barevnosti světla, kde jednotlivé svíticí prvky jsou tvořeny třemi polovodičovými přechody, z nichž každý vyzařuje jednu z barev soustavy RGB (červená, zelená, modrá). K ovládání takového světelného zdroje s proměnlivou barevností je už zapotřebí řídicí jednotka s procesorem. A byly k vidění i velkoplošné několikametrové obrazovky, na kterých byl plynule promítán audiovizuální pořad.

Mezi méně běžnými zdroji světla stojí za zmínku osvětlování světlovody, a to jak vyzařujícími celou plochou povrchu, tak přivádějícími s minimální ztrátou světlo od zdroje k místu použití.

Žárovkové, výbojové i zářivkové světelné zdroje, jejichž principy lze dnes s klidným svědomím zařadit mezi klasické, procházejí rovněž určitým technologickým vývojem. Mnohá řešení jsou zcela namístě a přispívají k užitné hodnotě světelných zdrojů i svítidel. Ale někteří výrobci ve snaze zviditelnit svoje produkty, zacházejí až na hranici použitelnosti, jak ukazuje např. kompaktní zářivka o příkonu 100 W.

Obr. 5. Kompaktní zářivka o elektrickém příkonu 100 W – teoreticky nahradí světelný výkon běžné žárovky o příkonu 1 000 W
Obr. 8. Stojací dekorační svítidlo. Světelný zdroj je žárovka, tvar stínidlu dává rám z korozivzdorné oceli, potah je z pěnové fólie ze slisovaného syntetického vlákna. Toto provedení má název Cocoon (kukla, zámotek).
Obr. 10. Stropní svítidla neboli „lustry“ se zajímavým barevným i tvarovým provedením

Mezi vystavovateli je patrný zvětšující se podíl firem z Asie, jmenovitě z Číny a Tchaj-wanu. Zatímco v roce 2004 stačilo pro podstatnou část těchto expozic jedno podlaží velké haly, letos dokázaly zaplnit celou třípodlažní halu. Za oborový název „dekorační osvětlení“ se v této hale schovala elegantní svítidla pro obytné a kancelářské prostory, svítidla pro průmyslové haly, ruční svítilny a dekorační předměty užitečné, kýčovité i oku lahodící. Elegance mnohých výrobků bohužel nebyla původní. Stejný design byl k vidění ve stáncích renomovaných italských a španělských firem, jejichž představitelé po předvedení svých výrobků s hořkým humorem odkazovali na obdobné ve stáncích v tzv. čínské hale. Zdá se, že nad evropskými designéry visí hrozba v podobě stejně vypadající, ale nepoměrně levnější produkce asijských firem.

Pro českého patriota mohla být určitým zadostiučiněním účast 18 vystavovatelů z České republiky. Je tu patrná jejich snaha uspět se svou nabídkou na zahraničních trzích, v těžké a obtížně přehledné konkurenci. Účast na odborném veletrhu jim dává především možnost osobního kontaktu se svými obchodními partnery i uživateli svých výrobků.

Obr. 6. Žárovky s barevným nebo reliéfním vzorkem vytvořeným přímo na baňce
Obr. 7. Sada kompaktních zářivek s trubicí oddělitelnou od patice. Výhodou by snad mohla být možnost výměny trubice při zachování patice s předřadníkem, např. při změně barvy chromatičnosti.
Obr. 9. Dvojice stolních svítidel se žárovkou, stínidlo je vyrobeno z fólie s průhledným perleťovým vzorem

V hale 9, věnované elektrotechnice a technickým zařízením budov, jsme se na několika místech mohli setkat s českou vlajkou či jiným symbolem příslušnosti k naší republice. Byli tu jak nováčci, tak zkušení vystavovatelé. Pražská firma Mirava spol. s r.o., výrobce elektrických ohřívačů vody a topných panelů, se veletrhu Light+Building zúčastnila poprvé, aby získala nové obchodní kontakty a ověřila si svou mezinárodní konkurenceschopnost. Získání i utužení obchodních kontaktů bylo motivem i pro další, mezi nimiž jmenujme Elko EP s. r. o. (modulové elektrické přístroje), Hakel spol. s r. o. a Saltek Trade s. r. o. (obě se zaměřují hlavně na výrobky pro ochranu před přepětím).

Hala 4, naplněná technickým osvětlením, hostila také několik českých firem. Rožnovská Anolis Lighting, Ateh spol. s r. o. z Brna, Elkovo Čepelík z Trutnova, Halla a. s. z Prahy, Inge Opava spol. s r. o., třebíčský Modus spol. s r. o., Trevos a. s. z Trutnova a Ing. Ladislav Vyrtych elektrotechnický závod z Března.

Obr. 11. Svítidlo tvořené kombinací LED a světlovodných vlastností polyesterové pryskyřice (z doprovodné soutěže Lights of the Future – Světla budoucnosti)

Také v hale 6, kde krása soupeřila se světlem, k tomuto klání přispěly svými závěsnými svítidly české firmy: Bydžov s. r. o., Honor Liglass a. s., Osmont s. r. o., Preciosa – Lustry a. s. Posledně jmenovaná firma měla ještě jednu (mimochodem velmi hezkou) expozici mezi designérsky význačnými vystavovateli v hale 1. Osamocená mezi cizími firmami pak zůstala v hale 5 firma Lucis s. r. o., výrobce svítidel pro interiéry.

Překvapením pro návštěvníky i mnohé vystavovatele mohla být velkorysá účast slovenské firmy OMS, která zaujala především velikostí a technickým i designérským ztvárněním stánku (600 m²). Firma zaměstnává okolo 300 lidí a naprostou většinu své produkce prodá v západní Evropě, hlavně v Německu a ve Francii.

Veletržní správa ve svých průzkumech zaznamenala bezmála absolutní spokojenost vystavovatelů, kterým veletrh naplnil očekávání (83 %), i návštěvníků, kteří kvitovali rozsah nabídky (98 %).

Veletrh Light+Building přivítá další návštěvníky na jaře 2008. Kdoví, co se stane v oblasti techniky osvětlování, v prolínání Evropy s ostatním světem – a vůbec...