Je kvalitní umělé osvětlení luxus?

Mnoho let se snažím pracovat s umělým světlem. Vždy jsem tvrdil, že vhodné umělé osvětlení pomáhá vytvářet prostor, ve kterém žijeme. Umělé osvětlení navíc podpoří materiály, jejich barvu, strukturu. Přesto se opakovaně setkávám s problémem výše investice do umělého osvětlení. Předešlu, že nejde jen o nejnižší standard hlavně obytných budov.

Je známo, že člověk pobývá velkou většinu času v budovách. Podle ročního období tráví mnoho hodin denně při umělém osvětlení. Umělé osvětlení ovlivňuje psychiku – vlastně zdraví člověka. Přes všechny tyto obecné znalosti investoři dost často kladou důraz na umělé osvětlení stále jen okrajově. Obzvláště z veřejných sdělovacích prostředků se na nás už delší dobu valí kampaň, která především řeší úspory tepelné energie. To znamená, že hlavní pozornost stavebníků se orientuje na zateplování, rekuperaci, vybírají se úsporné spotřebiče – tedy i úsporné světelné zdroje. Dodám – úsporné zdroje za každou cenu. Není to tak dávno, kdy jsme byli přesvědčováni o nutnosti náhrady vláknových žárovek úspornými kompaktními zářivkami. Spočítal si běžný občan, kolik ušetřil financí na spotřebě elektrického proudu obstaráním nových světelných zdrojů, popř. i nutností instalovat nová svítidla s kompaktními zářivkami? Naproti tomu – výrobci jsou určitě spokojeni.

 
Obr. 1. Svítidla Artemide – La Linea

Řeší se ale kvalita osvětlení? Ano, legislativa řeší intenzitu osvětlení a další hygienické požadavky. Ale subjektivní vnímání světla, hra světla a stínu, modelování prostoru, světelná hra s detailem, s materiálem, se strukturou, hra přímého a vrženého světla, odraz světla, lom světla v materiálech, barva světla, atmosféra difuzního světla, nemluvě o protisvětle, podsvícení předmětů apod. nejsou nikde definovány. To je na jednu stranu dobře. Nemyslím, že by veškeré momenty lidského bytí měly být zařazeny do tabulek, grafů, definic a směrnic (a pod sankcí legislativně vymáhány).

Na druhou stranu developeři, stavební úřady, ale i uživatelé hodnotí jen měřitelné veličiny. Dokážeme jasně identifikovat plošné výměry bytů, kubatury prostor, dojezdové vzdálenosti, ale kvalitu umělého osvětlení…? Osvětlení se tak stává nadstavbou – luxusem.

 
Obr. 2. LED svítidla B.lux

Hlavním problémem, když chceme vytvořit jakýkoliv světelný nadstandard, je nutnost zvýšit investice. Je třeba vytvořit více než jeden stropní vývod, instalovat více než jeden vypínač (na místnost). Kolik stojí 1 m třívodičového kabelu oproti metru pětivodičového? Kolik stojí klasický vypínač na rozdíl od děleného dvouklapkového, popř. ve společném dvourámečku? Jaký je cenový rozdíl mezi klasickým vypínačem a vypínačem se stmívačem? Mnohdy jde o rozdíly v desetikorunách, popř. ve stokorunách. Cenový rozdíl se násobí počtem místností. Ale hlavní problém je v počtu koncových bodů – svítidel.

Jednoduše – není nic levnějšího než jedno centrální svítidlo na místnost. Alespoň jsme trochu „retro“, tedy standard běžného bydlení před zhruba padesáti a více lety.

Když se přidržím jen oblasti elektrotechniky, pro investory obvykle není problém utratit podstatně vyšší investiční prostředky třeba za audiovizuální techniku (s morální životností několik málo let), není problém instalovat zabezpečovací a kamerový systém, ale investice do umělého osvětlení…?

Obr. 3. Stropní svítidlo Vibia – Big, průměr svítidla 120 cm

Může nastat i jiné porovnání – investor je ochoten vydat vyšší prostředky za kvalitní obklady, dlažby a zařizovací prostředky třeba v koupelně, které pak vizuálně znehodnotí nekvalitním, nejčastěji centrálním rozptýleným osvětlením. Nebo se investor neomezí na jediné svítidlo, ale zvolená svítidla jsou osazena nekvalitními (levnými) světelnými zdroji.

Jen pro zjednodušené vysvětlení: nekvalitní světlo dokáže z kvalitního materiálu použitého v interiéru udělat rébus – jde o pravý materiál (např. dřevo na podlaze), nebo o umělou napodobeninu?

Při růstu cen bydlení vztaženo na jednotku plochy ale chápu, že jakékoliv vícenáklady jsou nežádoucí. O čem tedy uvažovat při minimálních investičních nákladech, jestliže chci alespoň trochu lepší řešení světelného komfortu?

  
Obr. 4. Stropní sestava Bover, Skybell Circle, průměr sestavy 5 m

Instalace umělého osvětlení má jednu výraznou výhodu. Instalace spojené se stavbou jsou dlouhodobou neměnnou dodávkou stavby. Ale koncové body (vlastní svítidla) jsou zaměnitelné. Proto lze nejprve instalovat běžná svítidla z obchodních řetězců v ceně stokorun, následně je vyměnit za kvalitní svítidla nabízející lepší světelný standard. Jsme ale limitováni počtem vývodů elektrických kabelů. Zde proto uvedu příklady svítidel, která koncepčně eliminují prvotní nevýhodu omezeného počtu elektrických vývodů.

Je tu ještě jedna souvislost – chci-li vypracovat individuální světelný návrh, měl bych znát již i interiér. Nejen základní rozvržení, ale vlastní výraz interiéru a podrobné utváření. To ale přichází na řadu až poměrně pozdě – ve fázi projektu pro stavební povolení (kde projektová činnost mnohdy končí) nelze s konkrétním interiérem vůbec počítat. I proto je třeba reagovat jen na základní provedení elektrických rozvodů.

Při požadavku na nízkou investiční náročnost při pořízení umělého osvětlení je třeba redukovat na minimum další související stavební úpravy – např. instalace podhledů s umístěním vestavných podhledových svítidel, vytváření negativních spár a nik pro vložení LED linek pro přímé i nepřímé osvětlení. Vše směřuje k minimalizaci kabelových rozvodů, minimalizaci prvků ovládání a  k  redukci dalších nutných elektronických zařízení (transformátory, řídicí členy apod.). Ale i tak lze docílit příjemného, rozumného výsledku.

 
Obr. 5. Stropní sestava Aldo Bernardi – Sistema Mymoons

Základní požadavky na parametry svítidel

V první řadě bych se zajímal o kvalitu světelného zdroje. Nejen o instalovaný příkon a světelný tok, teplotu chromatičnosti, ale hlavně o parametr kvality světla značený CRI nebo Ra. Tento parametr není často vůbec uváděn. Podle normy má být vyšší než 80 (z maximální možné výše 100, což je parametr denního světla, ale i např. vláknových žárovek). Velmi ale doporučuji, aby světelné zdroje měly tento parametr vyšší než 90, spíše ještě více (až 98).

Příklady svítidel vhodných k připojení na jedno přípojné místo

V návaznosti na můj článek Návod na řešení osvětlení v novostavbě bytu z pozice architekta (Světlo 2/2020), kde uvedená svítidla nebo systémy by mohly být účinným řešením i ve vztahu k úsporným rozvodům (zejména lištové systémy, vícezdrojová svítidla), rozšířím text tohoto článku o další varianty.

Ne vždy jde o levná svítidla. Chci především ukázat na principy. Ostatně je-li svítidlo praktické, brzy se najdou výrobci snažící se originál nahradit levnější, byť třeba i méně funkční napodobeninou hůře zpracovanou z alternativních materiálů, s kratší životností, ale principiálně funkční.

 
Obr. 6. Závěsná sestava Aldo Bernardi – Lustrini – Rosone Multiplo Lineare
Obr. 7. Závěsná sestava Aldo Bernardi – Illustri L2 (vpravo)

Společným tématem článku je omezení počtu vývodů elektrických vodičů – připojení jen na jedno přípojné místo. Uvedené příklady rozdělme do skupin:

a) centrální (hlavní) stropní závěsná svítidla s jedním světelným zdrojem
Jako reminiscenci na vysokonapěťové skleněné neonové trubice lze dnes použít lineární LED světelné zdroje (obr. 1 a obr. 2). Oproti minulosti jsou současné světelné zdroje nízkonapěťové, z nerozbitných materiálů, individuálně tvarovatelné. Na jeden vývod lze připojit i svítidla velikostně značně rozměrná a s velkou svíticí plochou (obr. 3).

b) centrální svítidla s více světelnými zdroji
Další skupinu tvoří svítidla s jedním přípojným (symetricky nebo asymetricky umístěným) bodem, ale s více nebo mnoha světelnými zdroji. Asymetrické umístění přípojného bodu je výhodné z hlediska provádění stavby a následného zařizování interiéru, protože umožňuje volnost uspořádání, ale i následné proměny interiéru (obr. 4).

c) stropní přisazená svítidla
V nižších prostorách se mohou uplatnit systémy přisazených svítidel, které jsou vzájemně propojené, takže opět mohou být napojené pouze na jeden přívod (obr. 5).

d) lokální závěsná svítidla
Další příklady na obr. 6 až 9 ukazují vždy řešení, kdy soubor svítidel s jedním přípojným místem není fixován na přesně umístěný připojovací bod, ale je umožněna určitá variabilita instalace svítidla v interiéru.

 
Obr. 8. Závěsná sestava svítidel Aldo Bernardi – Lustrini – Rosone Multiplo Rotondo
Obr. 9. Sestava směrových svítidel B.lux – Kup (vpravo)

 
Obr. 10. Lištový systém s vodivým magnetem Flos – The Running Magnet (vlevo)
Obr. 11. Použití lištového systému s vodivým magnetem Flos – The Running Magnet

e) lištové systémy
Velký potenciál mají lištové systémy s připojením v jednom bodě. Tyto systémy mohou být klasicky vsazené (stavebně náročnější řešení), přisazené, podvěšené či zavěšené (obr. 10). Jsou klasicky v provedení na 230 V, nyní ale více výrobců nabízí nízkonapěťové systémy. Ty jsou jednak rozměrově subtilnější (svítidla jsou také adekvátně menší a lehčí) a jednak se nabízí připojení vodivými magnety. Tím je umožněna jednoduchá manipulace a ještě větší variabilita uspořádání lišt a svítidel. Je-li jedno přípojné místo, je třeba navrhnout takovou skladbu lišt, která uspokojí potřebu umístit svítidla v celém prostoru. Na obr. 11 je systém, který dovoluje systémově vyskládat lišty nejen na strop, ale i na stěny. Lišty jsou osazeny svítidly s různou charakteristikou vyzařování světla – zde konkrétně je uplatněna kombinace směrového a rozptýleného světla. Se zajímavým řešením přišla firma XAL, která pomocí vodivých magnetů propojuje sousední lišty další příčnou, kterou lze pohybovat, a tím je variabilita umístění svítidel ještě podstatně zvýšena (obr. 12 – schéma půdorysného uspořádání lišt)

 
Obr. 12. Schémata půdorysného uspořádání lišt Xal – systém Flextrack

Kromě klasických směrových svítidel lze do systému připojit i třeba závěsná svítidla s klasicky tvarovaným stínidlem (obr. 13).

Obr. 13. Svítidla Xal – systém Flextrack

f) nástěnné systémy
Při omezeném počtu stropních vývodů je možné se připojit na zásuvkový obvod – s použitím systému kabelů lze na stěně navíc vytvořit zajímavou grafiku (obr. 14).

 
Obr. 14. Připojení svítidel Davide Groppi – Endless

g) stojanová svítidla
Do zásuvkového obvodu je možné připojit stojanová svítidla s obvyklým vyzařováním světla do horního poloprostoru (obr. 15) nebo jako dekorativní svítidlo umístěné na podlaze (obr. 16). Stojanové svítidlo může být velmi subtilního provedení s nástěnnou distribucí světla, zvýrazňující třeba strukturu materiálu stěny (obr. 17).

 
Obr. 15. Stojanová svítidla AXOlight – Cut (vlevo)
Obr. 16. Stolní nebo podlahové svítidlo AXOlight – Cut

 

Obr. 17. Subtilní stojanová svítidla k osvětlení stěn Davide Groppi: a), b) Origine, c) Origine Outdoor

Nejsem lékař, ale kombinace nekvalitního umělého osvětlení a zářících displejů monitorů, tabletů, telefonů bude mít určitě negativní vliv na náš zrak, zprostředkovaně na psychiku a na celkovou únavu. Avšak i zde jsou zajímavé momenty, kdy např. TV obrazovka má ze zadní strany směrem ke stěně umístěn systém LED bodů, které podle vysílaného obrazu dokážou měnit jak intenzitu, tak barevnost – jas obrazovky je tudíž přirozeně doplněn příjemným rozptýleným světlem dopadajícím na plochu za obrazovkou – balzám pro oči.

Domnívám se, že současná ekonomická situace v pokračující koronavirové krizi bude vyvíjet stále větší tlak na úsporná, ale zároveň efektivní světelná řešení. Řešení s více světelnými scénami budou vyhrazena pro nadstandardní bytové prostory.

Foto: archiv výrobců svítidel