Chystáte odborný článek nebo publikaci?

Původní autorův název příspěvku Rady a doporučení autorům odborných publikací, kteří se domnívají, že je mohou potřebovat – výstižně, ale na titulek článku v periodiku příliš dlouze – připomíná význam a principy publikační činnosti. Článek poukazuje na důležitost cílevědomého a svědomitého přístupu autorů ke psaní rukopisů. Je v něm předložena doporučená struktura odborných publikací určených ke zveřejnění jednak obecně, jednak s ohledem na publikační profil časopisu SVĚTLO či jiných podobně profilovaných periodik.

Cílem příspěvku je vyvolat zamyšlení nad smyslem odborné publikační činnosti vůbec a nad přístupem autorů k ní. Snahou původce příspěvku je pomoci začínajícím, mladým či jiným autorům s menšími publikačními zkušenostmi (včetně autorů s ambicemi publikovat v zahraničí), jejichž možnosti získávat publikační praxi jsou u nás v současné době do jisté míry omezené. Autoři zde mohou najít užitečné pokyny, opřené o dlouholetou a rozsáhlou publikační činnost původce příspěvku v renomovaných tuzemských i zahraničních periodikách a konferenčních tiskovinách, o kontakty s jejich redakcemi i o jeho činnost jako editora.

Doporučení uvedená v příspěvku nejsou oficiální redakční směrnicí. Mají být pouze nápomocna těm z již činných nebo teprve potenciálních autorů, kteří si chtějí nechat poradit.

Několik slov úvodem

Zajišťovat hmotné i nehmotné potřeby nutné k existenci a všestrannému rozvoji lidské společnosti nelze bez využívání světového fondu odborných poznatků. Čerpají z něj proto nejrůznější subjekty každého z ekonomicky i jinak činného státního či národního společenství. Naproti tomu, nejen z pragmatických důvodů, ale též z etických a nakonec i čistě lidských ohledů je povinností každého ze zmíněných společenství do tohoto fondu v rámci možností přispívat. Týká se to nejen poznatků nových, ale i poznatků převzatých a modifikovaných nebo kompilovaných, pokud mají význam pro pokrok v určitých oblastech lidské činnosti.

Jednou z nejdůležitějších forem přispívání do světového fondu odborných poznatků je publikační činnost. Tuto skutečnost by si měl uvědomit každý autor, který se rozhodl publikovat, a měl by z ní pro sebe vyvodit poctivý a zodpovědný přístup k pojatému záměru. Přitom vůbec nerozhoduje, zda jeho publikační úmysl má formát regionální či národní, státní, nebo světový. V každém případě se očekává, že bude přínosem a že na určité, autorovým schopnostem a možnostem dostupné úrovni doplní nebo obohatí dosavadní soubor vědomostí, jimiž lidstvo disponuje.

Řečené se někomu může zdát příliš nadneseným, tématu nepřiměřeným. Není tomu tak – chce pouze v širších souvislostech poukázat na poslání a význam odborné publikační činnosti jakéhokoliv druhu, a to zejména proto, že v současné době se na ně v záplavě zejména komerčně a kariérně motivovaných tlaků často zapomíná. Vytrácí se úcta k písemnému projevu. Na tom má vedle současného životního stylu nesporně velký podíl i snadná a téměř žádnými pravidly neusměrňovaná publikovatelnost čehokoliv s použitím počítačů a internetu.

Jestliže autor vzal poslání publikační činnosti za své, měl by se vždy cítit zavázaným k seriózní práci na rukopisu. Ta znamená oprostit se od bezobsažnosti i od balastu typu nevěcnosti, formalismu, irelevantního předvádění vlastní způsobilosti apod., a též od beznadějnosti spojené s úsilím podávat neužitečné jako užitečné, známé (někdy i notoricky) jako nové a, bohužel i to se stává, zcizené jako vlastní.

Nedílnou součástí tvorby dobrého rukopisu je i péče o kvalitu jazyka a vyjadřování včetně používání správné odborné terminologie. Píše-li autor česky, měl by se vyvarovat zavádění odborných výrazů poznamenaných cizími jazyky či přímo cizích odborných výrazů, v současnosti tak častého. V naprosté většině případů je to zbytečné a místo dojmu světovosti to vyvolává trapné pocity.

Aby rukopis autorem obsahově seriózně připravený poskytl informace k danému tématu způsobem očekávaným odbornou veřejností, je třeba, aby byl napsán v jisté struktuře. Ta zajistí zveřejnění obsahu v členění, rozsahu a souvislostech obvyklých v nepříliš se lišících obdobách po celém světě.

Stručná doporučení uvedená v dalším textu lze uplatnit při sestavování veřejných i interních odborných publikací vydávaných v souborech (články v periodickém tisku, příspěvky ve sbornících) nebo samostatně (zprávy, studie apod.). Netýkají se knižních publikací.

Je však třeba zdůraznit, že předložené rady a doporučení v žádném případě nereprezentují oficiální redakční směrnici. Každý autor je svým pánem a píše tak, jak uzná za vhodné. Poté záleží na rozhodnutí redakce, jako příjemce rukopisu, zda příspěvek shledá či neshledá způsobilým k publikování.

Co se týče konkrétně publikace v časopisu SVĚTLO či jiných, obdobně profilovaných periodikách, je následně upozorněno na vhodné účelové modifikace struktury odborné publikace doporučené v následující kapitole.

Členění odborné publikace

Odbornou publikaci je žádoucí členit způsobem patrným z dalších odstavců.

Název

Název má být co nejkratší, ale výstižný, bez nadbytečných přídavných jmen. Věnuje mu pozornost asi 98 % zájemců o obsah např. časopisu.

Původ

Uvádí se jméno autora či jména všech autorů, tituly a název pracoviště či názvy pracovišť a někdy také stručné odborné kurikulum autora (autorů).

Stručný výtah

Stručný výtah (anotace) je velmi důležitou součástí práce, často podceňovanou. Informuje o předmětu, obsahu, výsledcích a využitelnosti příspěvku v praxi a je nositelem informace zařazované do katalogů. Nemá obsahovat více než 900 znaků, zpravidla bez obrázků a matematických výrazů. Přečte si jej asi 85 % zájemců o obsah časopisu. Asi 20 % z nich buď přijme udávané skutečnosti za platné a řídí se jimi v další činnosti, nebo si práci prostuduje.

Seznam značek

Seznam značek obsahují pouze příspěvky s rozsáhlejším matematickým výkladem. Zpřehledňuje místní vysvětlování označení v různých místech textu. Způsob označování veličin musí odpovídat platným normám.

Úvod

Úvod celkově charakterizuje příspěvek a postavení problematiky (předmětu), které je věnován. Výrazně ovlivňuje zájem čtenáře o prostudování. Stručně, ale co nejvýstižněji uvádí:

• důvod, účel a cíl příspěvku (v uvedeném pořadí: např. nedostatečné dynamické vlastnosti servomechanismu s převody, vypracování dynamicky dokonalejšího servomechanismu, zvýšení produktivity pracovního stroje s novým servomechanismem),

• předmět příspěvku (např. nový polohový servomechanismus se synchronním lineárním motorem),

• současný stav problematiky předmětu příspěvku (ve světě) s odkazy na hlavní literární prameny,

• zaměření, povahu a vymezení rozsahu příspěvku (např. teoretické podklady použitelné v praxi v oblasti menších výkonů do řádu jednotek kilowattů),

• podklady použité k vypracování příspěvku s odkazy na literární prameny a popř. sdělení, na které předchozí příspěvek navazuje,

• o čem příspěvek pojednává (např. blokové schéma soustavy s novým servomechanismem, její abstraktní model a matematická reprezentace, syntéza na základě matematického modelu, metoda návrhu, funkční vzor a jeho ověření atd.),

• omezení vztažená na obsah příspěvku (např. uvažování rychlostně nezávislého Coulombova tření),

• při několika spoluautorech podíly jednotlivců.

Hlavní stať

V přehledné, podrobnostmi nezatěžované formě popisuje vlastní řešení, dané předmětem příspěvku. Již známé a přejaté skutečnosti se dokládají odkazy na literární prameny. Obsahuje:

• specifikaci a rozbor předmětu příspěvku,

• principy a popis toho, co je zkoumáno nebo zpracováváno (modelu, zařízení, fyzikálního jevu, teoretické souvislosti, komerční situace apod.),

• teoretické podklady a přijatá zjednodušení,

• metodu postupu řešení a její zdůvodnění,

• vlastní postup řešení až k výsledkům,

• rozbor a posouzení výsledků co do platnosti, přesnosti a shody se skutečností, s výsledky jiných obdobných prací nebo se zadáním.

Závěr

Závěr rekapituluje a hodnotí celý příspěvek. Poskytuje přehled o hlavních skutečnostech a poznatcích obsažených v příspěvku. Významně se podílí na vytváření čtenářova názoru na kvalitu, přínosy a užitečnost příspěvku. Stručně a co nejvýstižněji předkládá:

• rekapitulaci obsahu příspěvku,
• hlavní myšlenky a původní poznatky uvedené v příspěvku (v případě externí kooperace též vymezení přínosů jednotlivých pracovišť),
• informaci o míře souhlasu výsledků a závěrů s referencemi (viz poslední bod v odst. Hlavní stať),
• přínosy příspěvku a jeho výsledků,
• návrh možného dalšího postupu,
• způsoby možného využití výsledků v praxi.

Seznam literatury

Seznam literatury podává přehled literárních pramenů podle odkazů v textu příspěvku. Citace musí mít standardní formu; to se týká zejména pramenů z elektronických médií.

Dodatek, popř. dodatky

Dodatek, popř. číslované a názvy opatřené dodatky slouží k podrobnějšímu studiu nebo zevrubnějšímu popisu předmětu příspěvku a postupu řešení. Hlavní stať se tak odlehčuje od detailů, jimiž mohou být např. odvozování teoretických vztahů, tabulky různých hodnot, podrobné diagramy, pomocná vyobrazení a další doplňující informace.

Doplněk, popř. doplňky

Doplněk, popř. doplňky se uveřejňují až po publikování příspěvku. Jde o doplnění problematiky v něm řešené o nová fakta. Uspořádání doplňku závisí na jeho obsahu a rozsahu. Kratší doplňky mívají formu sdělení, delší mohou být strukturovány, zčásti nebo zcela, jako standardní příspěvek.

K publikování v časopisu SVĚTLO a obdobně profilovaných periodikách

Odborné publikace zveřejňované v časopisu SVĚTLO (a obdobných periodikách) mají v převážné míře povahu technických sdělení a inzertních článků týkajících se nových výrobků, projektových nebo realizačních postupů, norem a předpisů, profilů společností apod. Jen menší část příspěvků tvoří naučné články, seznamujících zpravidla s vědeckými a technických poznatky a s možnostmi jejich využívání v praxi.

Všeobecně lze říci, že všechny zmíněné druhy publikací by měly být strukturovány s uvážením pravidel (doporučení) rozvedených v předchozí kapitole, přičemž ovšem budou uplatněna (popř. vhodně modifikována) pouze ta hesla, která odpovídají typu dané publikace a záměrům jejího autora. Použití téže sady pravidel pro příspěvky všeho druhu zabezpečí, že nebude opomenuto žádné z hledisek, která mohou přicházet v úvahu, a že výběr těch, která by čtenáře dané publikace mohla zajímat, bude pokud možno úplný. Je na autorovi, v jakém rozsahu uvedená pravidla využije a do jaké míry bude podle nich svou publikaci členit i opticky, co do vzhledu textu.

U naučných článků lze doporučit věcné i optické členění (včetně nadpisů jednotlivých částí textu) v úplné struktuře podle předešlé kapitoly.

Ostatní typy příspěvků se vyznačují členěním účelově omezeným, pouze s nejnutnějšími nadpisy částí textu, popř. i zcela bez nich. V první řadě zřejmě odpadají dodatky, doplňky a seznam literatury. Stručný výtah může mít podobu jedné či dvou shrnujících vět pod nadpisem, úvod lze omezit na krátkou předběžnou informaci o důvodu a poslání předkládaného sdělení, těžištěm hlavní stati se stane věcný popis předmětu sdělení a jeho vlastností či významu, přičemž čtenáři zpravidla kladně ocení i porovnání se současným stavem. Závěr je vhodné zaměřit především na uplatnění v praxi a s tím spojené přínosy.

Závěr

V příspěvku jsou z poněkud širšího hlediska, navozujícího možnost zamyšlení se nad věcí, připomenuty některé ze základních principů publikační činnosti. V návaznosti na ně je uvedena osvědčená struktura odborné publikace určené ke zveřejnění zejména v periodickém tisku, popř. k samostatnému vydání. Je poukázáno na účelové modifikace této struktury podle druhu publikací v časopisu SVĚTLO a podobně profilovaných periodikách. Předložená struktura se opírá o zkušenosti získané autorem během jeho rozmanité dlouholeté publikační i ediční činnosti.

Předložený souhrn doporučení není žádnou oficiální směrnicí redakce. Je nabízen pouze jako pomůcka jednak k usnadnění vstupu do publikační činnosti, jednak k podpoře snah o zdokonalování formy vypracovávaných rukopisů. Je určen, jak předznamenává na začátku zmíněný úplný původní název tohoto příspěvku, všem těm z již činných, začínajících nebo teprve potenciálních autorů, kteří mají zájem dát si poradit.

(Zpracováno podle článku zveřejněného v časopisu Automa 1/2005)

Ing. Ota Roubíček, DrSc.
(ota.roubicek@tiscali.cz)