Chvála Bruselu!?

V souladu s unijní směrnicí 245/2009 je ukončován prodej tzv. standardních lineárních zářivek. Zákaz jejich uvádění na trh platí od dubna 2010. Chtělo by se říct: To to trvalo! Na rozdíl od zákazu prodeje klasických žárovek toto opatření mohlo a mělo přijít už dávno. Zákaz se týká lineárních zářivek průměru 26 mm s nízkým indexem podání barev a účinnostmi nižšími, než odpovídá zdrojům s třípásmovým luminoforem řady Lumilux, Super 80 a obdobných v podání jiných výrobců.

 

Na rozdíl od žárovek, které byly direktivně zakázány, aniž by byla k dispozici srovnatelná náhrada, alternativa nejen cenově téměř srovnatelná, ale technicky i ekologicky mnohem lepší, je v případě standardních zářivek na trhu už asi dvacet let právě v podobě oněch „třípásmovek“. A po většinu této doby brojím proti používání standardních zářivek, představujících pro neznalého uživatele v rukou lakotného dodavatele doslova zločin za bílého dne (v tomto případě spíše za umělého osvětlení).

 

Seznam nedostatků, kterým musel postižený čelit pro několik „ušetřených“ korun na trubici, je poměrně dlouhý: R_a nevyhovující pro většinu činností (a tedy i potenciální problém při kolaudaci nebo preventivní kontrole v souvislosti s hygienou práce), nízká účinnost (tedy příliš mnoho svítidel nebo příliš nízká intenzita osvětlení, podle toho, s jakým tokem počítal technik při návrhu osvětlení), kratší střední doba života a velký pokles světelného toku v jeho průběhu (vyšší náklady na údržbu a další snížení intenzity na konci udržovacího cyklu). A to všechno proto, že na zářivce je místo kódu 840 (830, 865 atd.) za hodnotou příkonu např. 640, 20, 33 nebo něco podobného. Ale ruku na srdce, kolik elektrikářů, údržbářů, nákupčích velkých firem a dalších „odborníků na osvětlení“ tuší, co ta čísílka znamenají? A tak i v dobře navržené, správně dodané a nainstalované soustavě zářivkových svítidel, ke škodě uživatelů, často „vesele“ svítily tyto pamětnice dřevních dob výbojových zdrojů po první výměně světelných zdrojů „kvalifikovanou“ údržbou. Teď už snad jen počkat, až předzásobení údržbáři a velkoobchody vyprázdní sklady – a bude po problému.

 

V každém případě stojí za to se na uvedenou direktivu podívat. Přílohy obsahují další kroky, které mají v časové souslednosti navazovat a kladou řadu úkolů na výrobce svítidel i zdrojů v oblasti stanovení parametrů předřadných přístrojů, stárnutí zdrojů (činitel stárnutí, doba života, činitel funkční spolehlivosti), dostupnosti informací na internetu atd. Záměrem je stabilizovat technické parametry běžně používaných tradičních výbojových zdrojů na úrovni hodnot špičkových produktů dostupných v současné době. Zdá se mi, že některé ze vzdálenějších vytčených úkolů (etapa III představuje výhled na rok 2017) s razantním nástupem LED techniky ztratí tak trochu smysl. Nicméně některé požadavky na kvalitu (cílem není jen úspora energie, ale i zmenšení celkového množství rtuti obsažené ve světelných zdrojích) budou zřejmě pro některé výrobce představovat přece jen změny v zaběhlých postupech. Otázkou je, nakolik budou orgány EU schopny efektivně kontrolovat plnění stanovených požadavků, např. v případě produktů některých asijských výrobců.

 

Drobná perlička závěrem: Jestliže je někomu smutno po žárovkách, může si nechat z Německa poslat tzv. topnou kouli: malé 100W skleněné topné těleso s baňkou plněnou inertním plynem, s wolframovým vláknem a paticí E27. Topí s velkou účinností a jako vedlejší produkt docela hezky svítí.

 

Podívejte se na http://www.heatball.de/index.php.

 

Jako protest proti nesmyslným nařízením krásný nápad a její koupí navíc přispějete na záchranu pralesů.

 

Tedy doufejme, že to ještě půjde. Poslední zásilku topných koulí z Číny údajně zabavila celní správa pod záminkou, že

musí prozkoumat, zda neobsahuje výbušninu. Přijde mi to docela typické.