jný Babylon aneb zmatení jazyků pokračuje Před nějakým časem jsme se pokusili o krátkou exkurzi do odborné světelnětechnické terminologie (SVĚTLO, 1998, č. 2, s. 16). V tomto příspěvku chceme upozornit na některé další používané výrazy a slova a zamyslet se nad jejich významem. Nejde nám o přemrštěnou snahu o zachování čistoty jazyka, ale o používání srozumitelného názvosloví, které umožňuje přesné a úsporné odborné vyjadřování. V současné době ve světě převládá angličtina. Podle české anekdoty jsou však Angličané hrozní podivíni, říkají např. kesídrl, píšou cathedral, a myslí tím kostel. To však zdaleka není vše. Angličtina je také mnohoznačná, a tak některá slova mají desítky významů, přičemž často úplně rozdílných a protichůdných. Např. hardware je počítačová elektronika a vybavení, ale také železářství, železářské zboží, zbraně. A právě z angličtiny k nám v poslední době proniká mnoho slov a slovních spojení, která jsou mnohdy chápána jako termíny, tj. výrazy s přesně definovaným významem, ač tomu tak není. Jedna firma nabízí LEDŽÁROVKY, tedy zřejmě křížence elektroluminiscenční diody (LED) a žárovky1), tj. něco, jako když auto nazveme motorový kočár nebo snad kočárový motor? Z prospektu se dozvíme: - wolframové vlákno je nahrazeno vysoce intenzivním svitem2) LED diody, rozuměj z diody LED vezmeme svit, popř. vyzařovanou barvu3), a nahradíme jím vlákno žárovky;
- vyzařovaná barva je u typu bílá bílá, nikoliv nažloutlá jako u žhavených žárovek, z čehož plyne, že tyto zdroje lze použít k výrobě barev, a dále překvapující poznatek, že zjevně existují také nežhavené žárovky;
- vyráběné barvy svitu jsou bílá, žlutá, ... atd., nabízí se myšlenka kupovat pouze svity barev nebo snad barvy svitu jako komponenty a ostatní si udělat sám;
- intenzita světla – 0,3 až 1 cd4), snad by podle předcházejícího textu mělo být uvedeno intenzita svitu;
- vyzařovací úhel5) – jde asi o poloviční nebo desetinovou divergenci, nebo úhel clonění a doplňkový vyzařovací úhel?, zeptáme se u výrobce;
- životnost, to by mohl být i život6), ale na tom už ani tak nezáleží.
Na všechno, čemu jsme nerozuměli, se přece můžeme zeptat u výrobce; vyrábí-li tak kvalitně, jako nás informuje ve svém prospektu, je to třída. Vynikající kombinace anglického a českého názvosloví a české vynalézavosti. Některé firmy nám nabízejí designová a technická svítidla. Než si půjdeme koupit to první nebo druhé, musíme si to řádně rozmyslet. Do nedávné doby se ve světelné technice rozlišovala svítidla dekorativní, u nichž prvořadý byl vzhled (tvar, povrchová úprava), eventuálně světelné efekty (třpyt, barevný tón světla apod.), a svítidla účelová, jejichž konstrukce mají zajistit účinné a spolehlivé osvětlení v různých prostorech a na příslušných površích. V poslední době někteří výrobci a dodavatelé ve svých propagačních tiskovinách uvádějí také svítidla designová, která jsou jak technicky, tak esteticky řešena co nejdokonaleji a také jsou zpravidla dodávána na zvláštní objednávku, rovněž jsou mnohem dražší než svítidla prvních dvou skupin. Z tohoto rozdělení tedy vypadá pojmenování technická svítidla, který je pokryt obecnějším názvem účelová svítidla. Ve všech těchto případech jde o všeobecně užívané názvy, které však zatím nemají přesnější vymezení, a nejsou tedy kodifikovány jako termíny. Zde je třeba upozornit na posun významu slova design, přejatého z angličtiny, v češtině. Původní význam je navrhovat, projektovat, konstruovat nebo návrh, projekt, konstrukce, v češtině se používá spíše ve významu zvláštního výtvarného řešení skloubeného s funkcí a používáním předmětu, které uskutečňuje odborník – designér. Na závěr několik perliček z prospektu obchodního domu Globus. Především se nabízejí různé druhy lustrů, tj. dekorativních závěsných svítidel. Smíříme-li se s názvem lustr (jako termín není definován), který aspoň nenarušuje stávající názvosloví, narazíme na stojací a stolní lampy7), což jsou podle obrázku stojanová a stolní svítidla. Zcela zavádějící je název „úsporná žárovka“, neboť jde o kompaktní zářivku. Pro obchodníky je zjevně důležitější za každou cenu prodat, obdobně jako u „LEDžárovek“, než dobře informovat zákazníky. V prospektu Globusu je též řada světel8) a vrcholem nabídky je set (snad sada) zapuštěných světel. Opravdu světový vynález a splněná tužba mnoha projektantů, architektů i uživatelů: nakupovat jen světlo a nezaneřádit budovy a místnosti světelnými rozvody, konstrukcemi a svítidly. Nevím, proč je třeba světlo zapouštět, když by postačilo jen ho do místnosti nalít nebo nasypat.
Podle názvoslovné normy ČSN IEC 50(845) je: 1) žárovka světelný zdroj vyzařující světlo z tělesa (vlákna) rozžhaveného průchodem elektrického proudu; 2) svit – fotometrická veličina směrodatná pro dojem jasnosti zdroje světla tak vzdáleného, že jeho zdánlivý průměr je zanedbatelný. Měřítkem svitu je osvětlenost (lx) v rovině oka pozorovatele kolmé na směr ke zdroji; 3) svítící barva – barva vnímaná jako vlastnost plochy, která zdánlivě emituje světlo jako primární zdroj nebo která zdánlivě odráží takové světlo zrcadlově (pozn. světlo primárních zdrojů pozorované v přirozeném prostředí vykazuje obvykle tuto vlastnost); 4) svítivost (zdroje v daném směru cd = lm/sr) – podíl světelného toku, který zdroj vyzařuje ve směru elementu prostorového úhlu a velikosti tohoto prostorového úhlu; 5) úhel vyzařování – úhel sevřený vertikální osou a směrem pohledu, měřený od nadiru, z něhož již nelze vidět zdroj a povrchy s vysokým jasem; 6) život – celková doba svícení světelného zdroje (zpravidla v hodinách) do okamžiku, kdy je nepoužitelný, nebo se za takový považuje podle stanovených kritérií; 7) termín lampa definován jen ve spojeních petrolejová lampa a důlní (plamenná) lampa; 8) termín světlo (kromě viditelného elektromagnetického záření) používán s upřesňujícími přívlastky pro různé druhy světla a pro označení světelných přístrojů v dopravní signalizaci, např. denní světlo, navigační světlo. |
