Architekturní osvětlení kostela sv. Kateřiny, Ostrava-Hrabová

Ing. Alena Muchová – PTD – Ostrava

Úvod

Nejstarší dochovanou památkou v obci Hrabové donedávna byl dřevěný kostel zasvěcený sv. Kateřině. Byl řazen mezi nejhodnotnější dřevěné sakrální stavby ve střední Evropě. Kostel pravděpodobně vznikl ve 14. století. Přesné datum jeho založení a výstavby není známo. Kostel byl vzhledem k nedostatku písemných pramenů doložen teprve roku 1564, a to českým nápisem v předsíni pod věží. Tehdy kostel již delší dobu stál, fara byla poprvé zmíněna v roce 1580.

Obr. 1. Dobová kresba
Obr. 2. Kostel krátce před požárem
Obr. 5. Kostra věže nového kostela

Kostel sv. Kateřiny představuje architekturu, ve které se prolínají některé již archaické stavební prvky z období pozdní gotiky s renesančními prvky. Budova prošla mnoha opravami, podle doložených písemných pramenů první větší oprava je z roku 1659, poslední restaurátorské práce jsou z roku 2000. Několik dochovaných snímků je na obr. 1 a obr. 2.

Požár

V dubnu 2002 dřevěný kostel sv. Kateřiny lehl popelem. Začal hořet ve tři hodiny ráno, a když krátce po třetí hodině dorazili první hasiči, byl už celý v plamenech. Během několika minut přijely tři profesionální a tři dobrovolné hasičské jednotky, ale přes jejich velkou snahu a maximální nasazení na místě zůstalo jen velké spáleniště a trosky. Z národní kulturní památky se nepodařilo zachránit téměř nic (obr. 3, obr. 4). Církev a obec okamžitě začaly uvažovat o stavbě kopie kostela. Po více než roce od zničujícího požáru začala na místě, kde téměř pět století stál původní kostel, výstavba nového kostela. Vnější podobou je kostel shodný se svým předchůdcem, interiér je zařízen moderněji. Při stavbě odborníci usilovali o zachování maximálního množství prvků z původního kostela pro budoucí generace.

Obr. 3. Požár v dubnu 2002
Obr. 4. Spáleniště
Obr. 6. Nová stavba

Stavba nového kostela

Stavba kostela na obnovených základových pásech začala sestavením základního rámu ze čtveřice stopadesátiletých dubů a stavbou lešení pro sestrojení kostry věže (obr. 5). Na místě stavby věže byly montovány připravené součásti a celky, vyráběné na sousedním pozemku. Každý díl byl nejprve sestaven na vedlejším pozemku, poté rozebrán a přenesen na stavbu, kde byl zabudován na příslušné místo.

Po dokončení hrubé stavby věže a základů se začala koncem srpna 2003 stavět hlavní loď kostela. Větší část prací probíhala přímo na místě. Stejně jako celý objekt, i střecha byla stavěna starou technologií, všechny trámy byly spojeny čepy (navzájem do sebe zaklapnutými přesně řezanými zámky). Proti posunutí ve spoji je celek zajištěn jen svrtáním a zatlučeným dubovým kolíkem. Na celé střeše (spojení krokví v hřebenu) lze tedy nalézt pouze tři ocelové kramle. Střecha je kryta smrkovými šindeli o délce 60 cm. Pro věž jich bylo zapotřebí patnáct tisíc. Všechny byly vyrobeny ručně.

Obr. 7. Umístění světlometů

V září 2004 byla stavba kostela dokončena (obr. 6). Současně byly při jeho slavnostním otevření 10. října 2004 vysvěceny dva nové zvony.

Architekturní osvětlení

Při projektování nové stavby nikdo nepomyslel na architekturní nasvětlení. Stavba již končila, byl srpen 2004 a radní si vzpomněli, že by bylo vhodné tak zajímavou repliku kostela nasvětlit. V prvních dnech naše projektová kancelář zajistila položení nehořlavého kabelu v objektu od rozváděče k sanktusníku, který jsme zamýšleli prosvětlit. O dalším nasvětlení byla vedena velmi svízelná jednání. Návrh byl několikrát měněn, musel být upraven podle připomínek odboru památkové péče Útvaru hlavního architekta, odboru životního prostředí, zástupců úřadu městského obvodu. Po mnoha připomínkováních a jednáních byl odsouhlasen projekt, a těsně před realizací osvětlení byl vznesen další požadavek: zaměňte světlomety, nelíbí se nám hranatá tělesa, chceme kulaté světlomety. Jednoduchý požadavek, avšak projektant začíná znovu, tzn. nové výpočty, zkouška nasvětlení.

Návrh architekturního osvětlení vycházel z požadavků:

• decentní nasvětlení budovy,
• umístění světlometů mimo budovu, kromě jednoho svítidla v sanktusníku,
• umístění svítidel na stožárky maximální výšky 4 m,
• umístění stožárů podle konzultace s odborem životního prostředí a památkové péče.

Obr. 8. První zkouška nasvětlení
Obr. 9. Druhá zkouška nasvětlení
Obr. 10. Aktuální architekturní osvětlení kostela

Samotné montáži předcházely zkoušky nasvětlení. Jedna se uskutečnila v průběhu vypracovávání projektu, byla vyzkoušena stopa světlometu na budově, podle zkoušky bylo navrženo odclonění světlometů, aby se zamezil únik světla do okolního prostoru. Druhá zkouška byla nutná těsně před samotnou montáží svítidel, jak již bylo uvedeno z důvodu změny požadavků (obr. 8, obr. 9).

Rozmístění ocelových atypických stožárů je zřejmé z obr. 7. Stožáry bylo třeba umístit mimo soukromé pozemky, respektovat současnou vzrostlou zeleň, novou výsadbu stromů a připomínky odboru památkové péče. Osvětlení je napájeno a ovládáno z nového plastového rozváděče. Pro rozvod pro architekturní osvětlení k jednotlivým stožárům byl zvolen kabel CYKY. Ke svítidlu umístěnému v sanktusníku je přívod z rozváděče veřejného osvětlení k rozvodné skříni kostela kabelem CYKY, v budově kostela je nehořlavý kabel přiveden až ke vstupu do sanktusníku. Svítidlo je pevně uchyceno ve vodorovné poloze na nehořlavé podložce a napojeno na nehořlavý kabel. Vzhledem k použitému kabelu a materiálu, z nějž je kostel postaven, je tento vývod v rozváděči veřejného osvětlení napojen na proudový chránič s nadproudovou ochranou.

Po postavení stožárů a zabudování rozvodů byly za přítomnosti a na základě pokynů projektanta světlomety s konečnou platností nasměrovány. Výsledek mohou čtenáři posoudit na obr. 10.