Architektura zahalená světlem

 

 

Nový showroom německé firmy Leonardo příznačně nazvaný Glass Cube vyrostl v sousedním Německu. Na ploše přesahující tisíc metrů čtverečních skrývá čistá skleněná stavba neuvěřitelně bělostný prostor protkaný buněčnými spoji. Budova byla postavena na okraji vestfálského města Bad Dribung a autorem projektu je kancelář 3deluxe. V organismu stavby sklo symbolizuje kůži a tvoří předěl mezi fiktivním a reálným prostředím. Charakteristické organické tvary se promítly i do návrhu chodníku, který obklopuje stavbu. Sochařsky tvarovaný interiér zářící čistotou je vytvořen z čistě fluidních tvarů. Zákazníci, kteří tyto prostory navštíví, se mohou posadit ke stolkům z corianu a do křesel z bílé kůže. Samotná stavba svou koncepcí propojuje interiér s exteriérem tak, že má návštěvník pocit, že uvnitř je venku a naopak. To, co tvoří neopakovatelnou atmosféru této stavby kromě organických tvarů, je světlo. Ať už je denní, nebo umělé.

Důležité pro zdařilé řešení světelného konceptu z hlediska psychologického působení na člověka jsou kategorie vnímaní. Tři základní kategorie – světlo pro vidění, světlo pro pohled a světlo pro dojem – se vracejí k Američanovi Richardu Kellymu, pionýru světelného projektování. Zkušenost ukazuje, že koncepce osvětlení jsou vnímány jako zdařilé, příjemné a úspěšné, pokud v nich lze najít všechny tři prvky ve vyváženém poměru. Všechny tři typy osvětlení se staly i zde základem návrhu.

Většina svítidel v předváděcí místnosti je zabudovaná do podhledu tak, aby nerušila dojem z architektury. Svítidlo zde není jen designovým prvkem, ale nástrojem pro zvláštní účely použití. Je tu především proto, aby vytvářelo určitý typ osvětlení, který zaručí požadovanou světelnou scénu. Předmět a světlo mají vzájemný vztah, a tak bylo nutné najít svítidlo, které vyhovuje. Na první pohled působí svítidla stejným dojmem, protože mají identický design. To, co je však rozlišuje, je část, která běžnému návštěvníkovi zůstává skryta. A to je reflektor. Podle jeho tvaru a povrchu je svítidlo schopno generovat světelný paprsek do požadovaného směru a v potřebné difuznosti. Ať již je to osvětlení stěn šikmými svítidly typu „wallwasher“, směrovými „directional“ a nebo přímými svítidly typu „downlight“. Kombinace různého směrového světla je schopna vytvořit kontrasty, které lidskému oku připadají atraktivní. A právě modelace je velmi důležitá pro zvolený univerzálně bílý prostor.

 

Světelný koncept zdůraznil tektoniku stěn použitím šikmých svítidel. Díky dokonalému a rovnoměrnému osvětlení stěna působí lehce, téměř nehmotně. To umožňuje dosáhnout efektu vyzařování světla, které vychází zevnitř ven. Tento princip první použil americký architekt Richard Kelly ve foyeru slavné Seagram Building v New Yorku od Miese van der Roheho. Důraz na osvětlení stěn dává pozorovateli dojem většího prostoru a zároveň osvětlené stěny redukují kontrast mezi popředím a pozadím. Jedním z důležitých kritérií pro svítidla typu „wallwasher“ je poskytnutí rovnoměrného osvětlení stěny a úhel clonění. Od stěn odražené difuzní světlo osvětlí nepřímým světlem místnost a je možné ho částečně využít i jako základní světlo. Předpokladem je asymetrické rozložení svítivosti svítidla. Musí být nastaveno tak, aby vyhovovalo vzájemné poloze mezi vertikální stěnou a pozicí svítidla. Efektivní úhel clonění pro zapuštěná svítidla potom zlepšuje vizuální komfort. V některých místech svítidla osvětlují stěny výšky až 11 m. K osvětlení byla zvolena svítidla od společnosti Erco Lighting. Jde o typ Lightcast lens wallwasher HIT-CE 70W. Ze stejné „rodiny“ bylo vybráno směrové osvětlení, a to typy Lightcast directional a Lightcast downlight.

 

Součástí showroomu je i předvádění nových produktů a koncepce řešení firemních obchodů. Zde se osvědčily zapuštěné lištové systémy, které zaručují maximální flexibilitu. K osvětlení byly použity světlomety typu Optec, které vytvářejí zdůrazňující osvětlení. Mají různé rozložení svítivosti, a tak jimi lze svítit úzkým, ale i širokým světelným svazkem. Jako zdroj byla použita halogenidová výbojka.

 

V celkové koncepci osvětlení si autoři pohráli i s barevnými akcenty. Důležitou roli zde hrály šifónové závěsy a jejich transparentnost. Dynamické osvětlení, které umožňuje měnit barvy, vytváří zajímavý akcent díky zadnímu svícení, které podtrhuje změnu barevných nálad.

 

Fascinující organickou architekturu netvoří jen samotná stavba, ale i její bezprostřední okolí. Betonová síť chodníku, která protíná travnatou plochu, byla doplněna zdůrazňujícím osvětlením úzkoúhlými světlomety Grasshopper.

 

Kreativní koncepce osvětlení začíná myšlenkou. Cesta od myšlenky ke skutečnosti trvá dlouho a vyžaduje mnoho přesvědčování. Světlo je více než médium, které člověku umožňuje vnímat věci. Je to právě světlo, které dává různým prostorům neopakovatelnou individuální atmosféru, a proto je práce se světlem umění. Investice do kvality osvětlení jsou tudíž účelné, a to jak z hlediska ekonomického, tak i ekologického. Je-li osvětlení pečlivě vyprojektováno a jsou-li použity kvalitní výrobky, optimálně podtrhuje architekturu – a nejen ji. Krátce řečeno, s inteligentním vyprojektováním a kvalitními osvětlovacími nástroji vznikají řešení, která při nízkých provozních nákladech uspokojují veškeré estetické, funkční a ekologické požadavky tak, jak je tomu i v případě Leonardo Glass Cube.