| Jubileum doc. Plcha Dne 16. července tohoto roku oslavil významných 65 let vysokoškolský pedagog doc. Ing. Jiří Plch, CSc.  Po absolvování vyšší průmyslové školy textilní v roce 1956 pokračoval ve studiu na Elektrotechnické fakultě VUT Brno, kde po ukončení a krátké praxi nastoupil jako odborný asistent. V roce 1970 ukončil vědeckou aspiranturu, v roce 1987 se habilitoval. Po dobu šesti let vedl katedru elektroenergetiky. Působí jako soudní znalec v oboru světelná technika, pracuje v předsednictvu národního komitétu pro osvětlování. V roce 1994 byl zvolen předsedou České společnosti pro osvětlování, která významně působí na poli osvětlovací techniky v ČR. Z celé řady publikací a odborných projektů zmiňuji Světelnou techniku, Světelnou techniku v praxi, Léčbu novorozenecké žloutenky modrým světlem, Racionalizaci konstrukčních a kancelářských prací z pohledu světelné techniky, Expertní systémy v osvětlovací technice, projekt osvětlení expozice v areálu Jiřského kláštera, osvětlení Anežského kláštera, osvětlení souboru kostela Na Františku. Osobně se znám s docentem Jiřím Plchem od roku 1964, kdy jsem jako student VUT Brno pod jeho vedením pracoval jako pomocná vědecká síla. Naše spolupráce stále trvá a pevně věřím, že ještě dlouho bude. Za sebe a mnoho spolupracovníků přeji Jiřímu zdraví a duševní sílu do dalších let. prof. Ing. Karel Sokanský, CSc.,
katedra elektroenergetiky VŠB TU FEI Ostrava K tomuto přání se připojuje i redakce časopisu Světlo, děkuje jubilantovi za spolupráci a těší se na zajímavé příspěvky v dalších letech.
Prof. Sokanský-světlonoš Moravy Pro naše světelné techniky se počátek nového století pojí s významnou událostí – svého životního jubilea se dožívá jeden z našich světelných techniků, pan prof. Ing. Karel Sokanský, CSc. Narodil se 27. října 1942 v Ostravě a jeho cesta ke světelné technice byla poněkud zdlouhavější. Po absolvování středoškolských studií na Průmyslové škole elektrotechnické v Ostravě nastoupil ke studiu na Elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, obor užití elektrické energie. Během studia velmi aktivně pracoval jako pomocná vědecká síla ve specializaci elektrické světlo a teplo. Obhajobou se státní závěrečnou zkouškou svá vysokoškolská studia v roce 1966 úspěšně ukončil. Vzhledem ke své profesní orientaci a velmi dobrým studijním výsledkům byl v konkursním řízení přijat jako středoškolský profesor na Průmyslovou školu elektrotechnickou v Ostravě. Jeho pedagogické působení se vyznačuje dokonalým zvládnutím teorie předmětů a její aplikací v průmyslové praxi. V té době se začínala budovat nová Elektrotechnická fakulta na Vysoké škole báňské v Ostravě, kterou aktivně pomáhal budovat i prof. Jiří Brauner, vysokoškolský učitel a vedoucí katedry elektroenergetiky. Zde jubilant ukončil svá vysokoškolská studia.  Po krátké době úspěšně absolvoval konkurs na místo odborného asistenta katedry elektroenergetiky FE VŠB. V roce 1983 ukončil a obhájil disertační práci s názvem Napěťové poměry v elektrických sítích a jejich obecný vliv na světelné zdroje, následující rok byl jmenován docentem. Po roce 1990 se habilitoval a před nástupem nového tisíciletí byl jmenován profesorem. Jeho činnost na zmiňované katedře je mimo jiné zaměřena právě na obor světelné a osvětlovací techniky. Publikuje množství článků z oboru a zaměřuje se na zavádění moderních technologií. Je jedním z hlavních průkopníků v profesním využití výpočetních systémů v osvětlování i v jiných aplikacích. Svoje vědomosti z oboru světelné techniky a osvětlování předává studentům při řešení jejich diplomních projektů, vede mnoho aspirantů. Je hlavním iniciátorem odborné spolupráce s průmyslovými a jinými organizacemi v ČR. Jeho přičiněním se do spolupráce zapojuje většina českých odborníků. Vzniklo množství nově koncipovaných odborných materiálů, jež se vyznačují profesionalitou a nadčasovým obsahem. Do těchto prací se v konkrétní podobě dostávají výsledky získané dlouhodobým výzkumem a srovnávacími měřeními v mnoha průmyslových podnicích. Co se týče odborné činnosti, prof. Sokanský začínal již dříve v někdejší Vědeckotechnické společnosti. Za jeho nejvýznamnější aktivity po roce 1990 lze považovat spoluzakládání nové České společnosti pro osvětlování (ČSO), jež sídlí v Plzni. Stal se předsedou regionální skupiny této společnosti v Ostravě, která pod jeho vedením získala prestižní postavení v naší republice. Kursy osvětlovací techniky pořádané touto skupinou, spojené se společenskými večery, obohacují všechny jejich účastníky. Úspěšně organizuje i mezinárodní konference SVĚTLO v Ostravě. V současné době zastává funkci prvního místopředsedy ČSO. V Českém národním komitétu Mezinárodní komise pro osvětlování CIE je členem předsednictva. V roce 1998 publikoval monografii Volně hořící elektrický oblouk. Byl spoluřešitelem grantového úkolu Expertní systémy v technice osvětlování a dalších. Vybudoval fotometrickou laboratoř na katedře VŠB––TU atd. Tímto výčet jeho odborných činností zdaleka nekončí, v těchto dnech si je jen připomínáme a přejeme, aby mu činorodost vydržela i nadále. K jeho životnímu jubileu našemu příteli, kolegovi – panu prof. Ing. Karlu Sokanskému, CSc., přejeme mnoho světlých zítřků, pevné zdraví, neutuchající elán a životní pohodu do dalších let. Česká společnost pro osvětlování a dále Český národní komitét CIE,
Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení a redakce časopisu Světlo
Vzpomeňme na Ing. Jaromíra Sedláčka Nedávno (5. října) odešel do světelného nebe dlouholetý významný, ale skromný pracovník v československé světelné technice Ing. Jaromír Sedláček. Narodil se 10. listopadu 1911 ve Vídni. Maturoval na reálném gymnáziu roku 1930 a vystudoval Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství v Praze. V roce 1949 absolvoval nástavbový kurs světelné techniky. Pracoval v osvětlovací dílně ve výtopně ČMD Praha, potom v projektové kanceláři firmy Ing. V. Klásek, v licenční kanceláři závodu AVIA v Čakovicích, ve Zkušebně ESČ (pozdější EZÚ) v Praze--Troji, kde se zabýval zkoušením a fotometrováním svítidel, a od roku 1961 až do svého odchodu do důchodu v útvarech světelné techniky podniku Tesla Holešovice. Věnoval se měření osvětlovacích soustav v průmyslu i ve veřejném osvětlení, navrhoval osvětlení a zpracovával normy a doporučení pro osvětlení. K jeho nejvýznamnějším pracím patří Směrnice pro osvětlení poštovních úřadů a přepážek pro ministerstvo dopravy a spojů a spolupráce na vývoji laboratorního nábytku (digestoří) s osvětlením. I v důchodovém věku se aktivně podílel na činnosti klubu důchodců. Vždy se živě zajímal o novinky z oboru a své znalosti a zkušenosti velmi rád předával svým mladším kolegům. jný | 
