26. generální zasedání Mezinárodní komise pro osvětlování CIE v Pekingu

V polovině letošního roku se ve dnech 4. až 11. července 2007 v Pekingu uskutečnilo 26. generální zasedání Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE). První tři dny byly věnovány odborné konferenci. Její program byl rozdělen do osmi bloků, v rámci kterých bylo předneseno 100 přednášek a bylo prezentováno více než 200 posterů. V rámci druhé části zasedání, ve dnech 9. až 11. července, jednaly jednotlivé divize a technické komise CIE, které řeší konkrétní problematiku z jednotlivých oblastí světelné techniky.

Generálního zasedání se za Českou republiku zúčastnili Dr. M. Šmíd (předseda ČNK CIE, divize 2), doc. Ing. M. Vik, Ph.D. (divize 1), prof. Ing. K. Sokanský, CSc., Ing. T. Novák, Ph.D., a Ing. P. Žák, Ph.D. (divize 5). Aktivní účast české delegace byla zajištěna posterem s názvem Obtrusive light in Czech Republic (Rušivé světlo v České republice) od prof. Ing. K. Sokanského, CSc., a Ing. T. Nováka, Ph.D.

V prostorách kongresového centra, kde se zasedání konalo, byla instalována doprovodná výstava světelné techniky, které se účastnili téměř výhradně čínští výrobci svítidel, světelných zdrojů a měřicí techniky. Mezi nejzajímavější exponáty patřily např. indukční výbojky s příkonem 400 W od firmy JK Lighting, uliční svítidla pro LED a měřicí přístroje pro komplexní fotometrická měření svíticích diod (LED). V rámci doprovodného programu byla zorganizována prohlídka nočního osvětlení Pekingu, návštěva Letního paláce, Velké čínské zdi a několika dalších památek.

 

Bezesporu zajímavým zážitkem při návštěvě Číny je setkání s čínskou kuchyní, která nabízí pestrý výběr smažených jídel, všudypřítomné taštičky (s masem, zeleninou nebo kartonem ), bochánky nebo smažené nudle. V některých pekingských restauracích a tržištích narazíte i na neobvyklé pokrmy jako žáby, šneky, kobylky, bource, štíry nebo cikády. Při cestě mimo Peking se styl kuchyně mění podle směru, kterým se vydáte. A přibude ještě jedna zkušenost. V Číně lze názorně zakusit, co se skrývá pod pojmem „jazyková bariéra“, a to nejen u mluveného, ale i psaného jazyka. Angličtina zpravidla selhává již v samotném hlavním městě. Mimo něj se až na výjimky stává nepotřebným intelektuálním závažím, místo kterého cestovatel postupně začíná využívat jiné části těla, které nejsou primárně určeny ke komunikaci. Opravdovým existenciálním zážitkem se v centru milionového města může stát kombinace střevní příhody a jazykové bariéry, zakončená šokujícím setkáním s veřejným záchodem a jeho dočasnými uživateli.

Jedním z výrazných znaků mohutného rozvoje Číny je obrovská stavební aktivita. Starší šedivá a nudná paneláková zástavba z počátků budování socialismu se nahrazuje „moderní“ zástavbou ze skla, betonu a ocele. Města nenávratně mění nejen svůj vzhled, ale i měřítko. Původní nízká zástavba, charakteristický rys čínských měst, se ruší nebo mizí v lese sterilních výškových budov. Tempo je šílené. Zdá se, že rychlost vývoje neumožňuje jakoukoliv racionální zpětnou kontrolu a společnost se s nově přicházející situací nestačí vyrovnávat a vstřebávat ji. Památky a zbytky historické zástavby měst se stávají izolovanými ostrůvky v umělém železobetonovém porostu moderní doby.

Čínská krajina a příroda je různorodá jako čínská kuchyně. Pokud bychom chtěli charakterizovat stav krajiny v současné Číně, bylo by snad možné jako příměr použít dnešní čínskou společnost. Při putování Čínou si člověk všimne obrovských rozdílů v životním stylu i úrovni lidí žijících ve městech a na venkově. Stejně tak velké rozdíly jsou v dnešní čínské krajině. Na jedné straně je to krajina zasažená a devastovaná průmyslovou výrobou, na druhé straně je to nedotčená panenská příroda. Jestliže člověk nedisponuje dostatkem času na cestování, zpravidla se setká s krajinou, která se nachází někde mezi popsanými situacemi, přesněji řečeno s krajinou zasaženou turismem. Velkým zážitkem je cestování po posvátných horách a pohořích s taoistickými a buddhistickými kláštery. Dramatické horské hřebeny, plující mraky, strmé útesy s osamocenými borovicemi, vycházející slunce a gong z taoistického kláštera, to vše prostoupeno klidem. Takové prostředí vyvolává v člověku pocit, jako by se odpoutal od reálnéhosvěta a přiblížil se světu nadpozemskému. Tento jedinečný zážitek zpravidla trvá do chvíle, než posvátný klid protne ostrý řev přicházejících turistů, kteří si vyšli otestovat, z kterého že to místa je nejlépe slyšet ozvěna.