20 příloha časopisů Elektro a Automa 2012 perspektivy bydlení Konstrukce budovy jako předpoklad pro její inteligenci Je-li budova správně navržena a zkonstruována, dokáže si v jisté míře udržet příjemné mikroklima navzdory výkyvům počasí. Naopak u špatně navržené či zkonstruované budovy, s řadou stavebních závad, nemůže ani složitý řídicí systém dostatečně snížit náklady na provoz či vytvořit příjemné prostředí. Řídicí systém si totiž nedokáže poradit s plísní, vznikající ve vlhkých místech, s velkými tepelnými ztrátami v důsledku závažných tepelných mostů, s nežádoucí průvzdušností obálky (kdy např. nepříjemně táhne od oken), s vysokou hlučností apod. I v případě inteligentní budovy tedy musíme hledět především na její správný návrh a stavební provedení. Řídicí a další systémy inteligentních budov pak lze považovat za „nástavbu“, která nemůže suplovat stavební chyby či špatný návrh budovy, pouze nabízí komfort a efektivnost ovládání, kterých by jinak nebylo možné dosáhnout.Posuzování budov s pomocí termografie Několik desetiletí praxe ukázalo, že jednou z nejužitečnějších měřicích metod při posuzování konstrukce budov je bezdotykové měření teploty (teplotních polí) obálky pomocí infračervené termografické kamery (IČT kamery, často zjednodušeně označované názvem „termokamera“). Měření IČT kamerou (pokud je správně provedeno a korigováno) poskytuje informaci o rozložení povrchové teploty budovy v interiéru a exteriéru. Na základě toho pak lze usuzovat na vady a poruchy stavební konstrukce. V praxi se nejčastěji setkáváme se těmito závadami budov: bodové a lineární tepelné mosty, tepelné mosty v místě předsazených konstrukcí a stropů, špatná izolace ostění a nadpraží, promrzání od základové části objektu (špatné izolování soklové a základové části), vlhkostní problémy (úniky vody, zatékání, kondenzaci difundující vlhkosti v konstrukci, případný vznik plísní), netěsnosti v izolaci, průvany apod. S pomocí další mědit směrodatný závěr, je třeba řešit správný výběr měřicí techniky, dodržet vhodné podmínky měření a fundovaně interpretovat výsledky. Splnění žádné z těchto tří podmínek není jednoduché, vyžaduje zkušenosti a technické znalosti. Významné je především dodržení správných podmínek měření a správná interpretace výsledků. Proto je třeba zajistit odbornou průpravu technika, který měření provádí. V této aplikaci termografie se od něj očekává nejen znalost pozemního stavitelství a konstrukce staveb, ale také základů obecné teorie měření, měření teploty a souvisejících fyzikálních zákonů.Příklady z praxe V praxi se nejčastěji vyskytují bodové a liniové tepelné mosty, netěsnosti, nedostatečná izolace soklové části a problémy s vlhkostí. Z obr. 1a a obr. 1b jsou patrné detaily infiltrace chladu konstrukcí okna. Posouzení závažnosti jednotlivých problému je pak podmíněno zkoumáním dalších skutečností (okrajových podmínek měření, stavební dokumentace, sondáží do zdiva apod.).Závěr Chyby při návrhu a realizaci stavby mohou zapříčinit částečnou i úplnou nefunkčnost systémů, od nichž očekáváme „inteligentní chování“. Je proto vhodné posoudit, zda daná stavba nevykazuje některou z více či měně obvyklých závad. Dnes již lze říci, že tradičním pomocníkem při posuzování staveb je termografie, která umožňuje poměrně rychle bezdotykově změřit rozložení povrchové teploty obálky budovy a při správné interpretaci upozornit na závady.S Konstrukční předpoklady pro inteligenci budovy Ing. Jan Sova,Workswell s.r.o., Centrum termografie Všeobecně se přijímá předpoklad, že inteligenci poskytuje domům jejich řídicí systém, který účelně řídí celou elektroinstalaci a zajišťuje uživatelům příjemné prostředí a tepelnou pohodu při minimální spotřebě energie. To ovšem platí, pokud je budova správně navržena a postavena, což mnohdy nebývá pravda. Řídicí systém si neporadí s průvanem, s vlhkými zdmi a s plísní. Článek seznamuje s možnostmi termografie, techniky, která dokáže zviditelnit tepelné pole vyzařované budovou a odhalit závady stavby.řicích a výpočetních technik pak lze posuzovat i některé normové požadavky na konstrukci stavby, tj. nejčastěji s požadavky danými normou ČSN 73 0540-2, ale i dalšími.Princip a průběh měření Obálka budovy, stejně jako každý jiný objekt s teplotou vyšší než absolutní nula, vyzařuje podle Planckova vyzařovacího zákona elektromagnetické záření všech vlnových délek (tzv. tepelné záření). Jeho příčinou je termický pohyb elektricky nabitých subatomárních a atomárních částic, z nichž je objekt složen. Na základě množství vyzářené energie v jednotlivých částech spektra lze pak usuzovat na povrchovou teplotu obálky. Např. IČT kamery s mikrobolometrickým polem (typ nejčastěji používaný v praxi) měří energii elektromagnetického záření v rozsahu vlnových délek přibližně 7 μm až 14 μm.Tepelné záření je IČT kamerou zaznamenáváno z různých směrů a úhlů a pomocí optiky promítnuto na 2D detektor. Ten s pomocí další elektroniky zaznamená dopadající záření v podobě obrazu – termogram. Ten při správné interpretaci informuje o rozložení teploty na povrchu měřeného objektu.Při každém bezdotykovém měření teploty vstupuje do hry mnoho faktorů, které ovlivňují přesnost měření a interpretovatelnost výsledků. Aby výstup měření s pomocí IČT kamery byl hodnotný a bylo z něj možné poříObr. 1. a) Pohled na část okna, b) Detailně zviditelněné tepelné poměry na témž okně ukazují průnik chladu konstrukcí okna a)b)