12 příloha časopisů Elektro a Automa 2011 elektromobilita Konstrukce nabíjecích stanic Nabíjecí stanice v soukromém parkovacím přístřešku nebo v garáži může mít o některé funkce méně. Identifikace zde většinou není třeba, měření elektrické energie slouží především jen pro informaci a musí být ve shodě s cejchovním právem jen podle zvláštních smluv o trakčním proudu.Často je tento systém řešen jako nástěnný – buď se zásuvkou a volným propojovacím nabíjecím kabelem, nebo kabelem, který je na jedné straně pevně připojen k nabíjecí stanici a na druhé straně má konektor pro připojení k vozidlu. Nabíjecí stanice by měla spolehlivě pracovat i při nepříznivých povětrnostních poměrech, jako např. za mrazu nebo přímého slunečního záření. Přes komunikační rozhraní je nabíjecí stanice spojena s informační technikou uvnitř objektu. Vítané jsou také dálková zobrazení dobitého množství elektrické energie na inteligentním telefonu nebo dálkový přístup prostřednictvím dodavatele elektrické energie, který posílá tarifní signály na nabíjecí stanici (obr. 4). Zde se nabízejí k využití systémy s integrovaným webovým serverem, které lze snadno začlenit do IT-struktury, neboť jsou v současné době k dispozici téměř v každé domácnosti. V polosoukromé firemní síti je třeba posuzovat topologii nabíjecí infrastruktury poněkud diferenciovaněji. Zde mohou existovat požadavky na identifikaci a záznam údajů o odběru trakčního proudu v souladu s cejchovním právem. Tento systém může mít kompaktní řízení uloženo např. v centrálním skříňovém rozváděči, ze kterého může být ovládáno více satelitních stanic, které vyžadují již jen menší řídicí inteligenci. Bezpečnou integraci nabíjecí stanice do IT-infrastruktury provozovatele lze řešit např. přes Ethernet – drátově nebo rádiově. Rovněž budou moci satelitní stanice v této konfiguraci komunikovat přes různé vrstvy s řízením v centrálním rozváděči.S Vlastnosti motorových vozidel, jejich součástí a příslušenství, které mohou ovlivnit bezpečnost silničního provozu, jsou v České republice regulovány zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Vozidla lze uvést na trh v České republice pouze poté, co jsou schválena ministerstvem dopravy. Ke schválení stanovených výrobků je nutné předložit osvědčení o homologaci vydané autorizovanými a pověřenými laboratořemi buď v České republice, nebo v zahraničí. Tento článek poskytne základní informace o požadavcích na homologaci elektromobilů.Homologace silničních vozidel na elektrický pohon podle předpisu Evropské hospodářské komise OSN č. ECE 100 je ověřováním vozidel z hlediska jejich konstrukční a funkční bezpečnosti. Vztahuje se na kategorie vozidel M a N s maximální konstrukční rychlostí převyšující 25 km/h, která jsou vybavena jedním nebo více hnacími elektromotory. Motory nejsou trvale připojeny na elektrickou distribuční síť a ani jejich části a systémy vysokého napětí nejsou galvanicky napojeny na vysokonapěťovou sběrnici elektrického rozvodu.Podle předpisu ECE 100 se zkouší např.:– elektrická pevnost,– izolační stav,– ochrana před dotykem živých části,– nabíjecí a vybíjecí vlastnosti.Předmětem zkoušek je i použitý akumulátor, který u elektromobilů představuje nejslabší prvek těchto vozidel. Elektromobil musí být před započetím zkoušek v dobrém mechanickém stavu a musí mít v průběhu poJednotná ustanovení pro homologaci vozidel František Jandura, manažer produktu, Elektrotechnický zkušební ústav, s. p.Posuzování vozidel podle předpisu č. ECE 100sledních sedmi dnů před zkouškou ujeto nejméně 300 km. Po tuto dobu musí být vozidlo vybaveno trakční baterií, která je předmětem zkoušek z hlediska emisí vodíku.Jestliže se baterie používá za teplot vyšších, než je teplota okolí, musí provozovatel dodržovat postup podle doporučení výrobce tak, aby byla teplota trakční baterie udržována v obvyklých funkčních mezích. Výrobce musí být schopen zaručit, že systém tepelné stabilizace trakční baterie není porušen a že kapacita baterie je v předepsaných mezích.Elektromobil je stroj, ve kterém vzniká silné elektromagnetické rušení. Zároveň obsahuje citlivá elektrická zařízení, jejichž funkce může být rušena již poměrně slabým vyzařováním. Proto motorové vozidlo musí odolávat elektromagnetickému rušení přicházejícímu zvenčí a současně nesmí být zdrojem elektromagnetického rušení takové intenzity, aby rušilo provoz elektrických zařízení v okolí. Elektromagnetická kompatibilita elektromobilů pro účely homologace je ověřována podle předpisu č. ECE 10.03 Jednotná ustanovení pro homologaci vozidel z hlediska elektromagnetické kompatibility. Předpis ECE 10.03 stanovuje meze maximálního povoleného vyzařování vozidla i jeho součástí a parametry vnějšího elektromagnetického pole, v němž je vozidlo způsobilé správně pracovat.Homologace je certifikační systém řízený ministerstvem dopravy. V ČR smí být uvedena do provozu na pozemních komunikacích jen vozidla, která vyhovují požadavkům na homologaci jako celku i na homologaci vyjmenovaného příslušenství. Homologace je udělována na základě typové zkoušky výrobků a viditelným důkazem o shodě výrobku s příslušnými předpisy je značka uvedená na obr. Stálost shody výrobků je ověřována kontrolními zkouškami a inspekcemi ve výrobě.Homologační zkoušky se provádějí v laboratořích autorizovaných ministerstvem, které mají právo vydávat příslušná osvědčení o homologaci.Elektrotechnický zkušební ústav, s. p., patří mezi laboratoře, které jsou pověřeny ministerstvem dopravy k vykonávání homologačních zkoušek podle předpisů Evropské hospodářské komise OSN již od roku 1961. Pověření pro zkoušky vozidel na elektrický pohon EZÚ získal v roce 2011.Za léta působení v oblasti homologace EZÚ vybudoval moderně vybavenou laboratoř s kvalifikovaným personálem, který se pravidelně zúčastňuje technických a koordinačních jednání pracovních skupin pro předpisy EHK v Ženevě, a tudíž má k dispozici vždy aktuální informace, které jsou nutnou podmínkou pro kvalitní služby. Poskytováním služeb EZÚ naplňuje svoje heslo:Důvěřujte nám, prověřujeme za vás.http://www.ezu.cz Homologační značka udělovaná v ČR