Víc než jen vidění – robot HERB používá končetiny k tomu, aby lépe poznal předměty ve svém okolí

Asistenční robot HERB (Home-Exploring Robot Butler) dokáže na základní úrovni rozpoznat předměty ve svém okolí s pomocí strojového vidění. Pokud ale zapojí taktilní data, využije více informací, které jsou o předmětu k dispozici – jeho umístění, velikost, tvar a informaci o tom, zda lze předmět zdvihnout. Robot pak může dále rozvíjet a korigovat své dosavadní porozumění předmětům, říkají vědci z Robotic Instiutute na Cernegie Mellon University.

Proces nazvaný Lifelong Robotic Object Discovery (LROD) umožňuje robotům vybaveným končetinami aby data z kamery pro strojové vidění kombinovali s s nevizuálními informacemi. HERB tak prozkoumal více než 100 předmětů v laboratoři uzpůsobené tak aby připomínala domácí prostředí, která obsahuje předměty jako jsou počítačové monitory, rostliny nebo jídlo.

Běžně výzkumníci postupují tak, že vytvoří digitální obrazy předmětů a nahrají je do paměti robota, který je pak zpětně rozpoznává. S implementací LROD ale robot může předměty dále zkoumat a poznávat nové. S rostoucí zkušeností pak robot postupně zlepšuje své znalosti o předmětech a zaměřuje se na ty, které jsou důležitější pro cíl jeho činnosti – pomáhat lidem plnit úkoly jejich každodenního života.

Na první pohled se robotu může jako předmět zdát vše na záznamu z jeho kamery. Když ale obraz okolí zhodnotí svou dosavadní zkušeností, snadno rozpozná co se jej jako předmět týká a co ne. HERBova definice předmětu zní, že předmět je to, co lze zdvihnout – předmět je tedy definován svou funkcí, v tomto případě jak sloužit jako asistivní prostředek. Tak jak se mění aktuální potřeby a situace, v nichž se robot nachází, ale také možnosti, vystupují jako důležité vždy jiné předměty. HERB například v současnosti nemá ruce, aby mohl zvednout list papíru, ale až jednou končetiny získá, naučí se listy papíru rozlišovat jako předměty.

Počítá se s tím, že v budoucnu budou roboti jako je HERB přistupovat na internet nebo do obrazových galerií, aby si své poznání předmětů ještě více rozšířili.

O tom jak si robot poradil například s ananasem a sáčkem pečiva zapomenutými v laboratoři si můžete přečíst ZDE.