Stanovisko CIE k riziku vyvolanému modrým světlem – duben 2019
9. 6. 2019 | Ing. Vladimír Dvořáček | ČNK CIE | www.cie.co.at
Stanoviska CIE jsou schválena správní radou CIE, reprezentovanou řediteli všech divizí CIE (orgány vykonávající vědeckou činnost CIE), po předchozí dohodě s příslušnými technickými výbory.
Toto stanovisko uvádí do kontextu užívání termínu „riziko vyvolané modrým světlem“ se současnou pozicí CIE k dané problematice. Opakovaně ujišťuje, že osoby nejsou běžně vystavovány riziku překročení mezinárodně dohodnutých mezních rizikových hodnot modrého světla od zdrojů bílého světla pro všeobecné osvětlení. Nicméně varuje před nesprávným používáním modrých světelných diod, např. v hračkách používaných hlavně malými dětmi.
Ve sdělovacích prostředcích se objevila řada zpráv o ohrožení lidského zdraví v důsledku expozice světlem ze zdrojů, jakými jsou světelné diody, odkazujících se na termín „riziko vyvolané modrým světlem“ (blue light hazard – BLH). Nesprávně je tento termín používán i pro popis rizika poškození zraku a vlivu na celkovou pohodu.
Termín „riziko vyvolané modrým světlem“ by se měl používat pouze v případech fotochemického nebezpečí pro tkáně sítnice oka (fotomakulopatie), zpravidla spojovaného s díváním se do intenzivních zdrojů světla, jakými jsou slunce nebo svařovací oblouk. Slovo „modrý“ je zahrnuto do tohoto termínu proto, že riziko fotochemického poškození je závislé na vlnové délce, s maximem v modré části spektra optického záření v intervalu 435 až 440 nm. Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP) uveřejnila pokyny pro expoziční limity [1] a „funkci charakterizující riziko vyvolané modrým světlem“ jako veličinu závislou na vlnové délce. CIE normalizovala tuto funkci jako součást normy CIE S 009:2002 Fotobiologická bezpečnost světelných zdrojů a osvětlovacích soustav, v současné době publikované jako IEC 62471:2006/CIE S 009:2002 [2]. Neexistují žádné důkazy jakýchkoliv negativních účinků na zdraví lidí v důsledku jejich náhodné expozice optickým zářením s limitními hodnotami.
Světelné zdroje včetně světelných diod, které emitují především bílé světlo, obsahují část světla s vlnovými délkami v dávkách odpovídajících riziku vyvolanému modrým světlem. Světelné zdroje, které jsou „studenější“, resp. s vysokou teplotou chromatičnosti, budou pravděpodobně obsahovat větší podíl modrého světla než světelné zdroje, které jsou „teplejší“ neboli mají nižší teplotu chromatičnosti. Skutečně mezní riziková dávka modrého světla od žárovek a od světelných diod pro všeobecné osvětlení je pro podobné teploty chromatičnosti podobná. Praktická hodnocení ukazují, že limity rizikových dávek modrého světla nepřekračují žádné rozumně předvídatelné podmínky použití. Navíc limity ozáření jsou často nižší než při obvyklém pozorování modrého nebe.
Je rovněž důležité uvažovat expozici očí v praxi [3]. Bylo publikováno množství studií s příslušným mediálním dopadem, které zmiňují negativní účinky světelných zdrojů s bílým světlem. Většina těchto studií však odpovídá neobvyklým podmínkám zahrnujícím:
− dlouhou dobu expozice,
− vysokou teplotu chromatičnosti světelných diod (tj. velmi velká modrá složka),
− expozice významně překračující limity ICNIRP,
− upevnění světelného zdroje,
− použití nočních živočišných modelů nebo lidských buněk in vitro.
Je důležité si uvědomit, že světelný zdroj s bílým světlem emitující modré světlo na úrovních blízkých rizikovým limitům by měl velmi vysoký jas vyvolávající rušivé oslnění a pohled na takový zdroj by byl pokládán za neobvyklé chování.
Rovněž osvětlení s velmi vysokou teplotou chromatičnosti je vnímáno většinou lidí jako nepříjemné a nepohodové, především pro osvětlení v domácnosti. Je známo, že při běžném režimu je člověk krátkodobě vystaven vysokým osvětlenostem a může zažít mnoho takových expozicí denně. Nicméně akumulace takových dávek během dne nezpůsobí překročení limitních hodnot.
Zatímco CIE má za to, že riziko vyvolané modrým světlem se netýká zdrojů bílého světla používaných pro všeobecné osvětlení, dokonce ani zdrojů s obohacenou modrou složkou, opatrnost je namístě v případech, které nastávají po mnoho dnů s kontinuální expozicí optickým zářením s úrovní blízkou limitním hodnotám rizikového modrého světla. Skutečně je nutné se takovým expozicím vyhnout. Taková expozice není pravděpodobná u zdrojů bílého světla, ale může se vyskytnout u zdrojů, které primárně emitují modré světlo. Mělo by být rovněž známo, že používání zdrojů s primárně modrým světlem se týká případů ozařování očí dětí. Přestože rizikové expoziční limity modrého světla nejsou překročeny, takové zdroje mohou být pro děti oslňující. Proto se nedoporučuje používat modré indikační zdroje u hraček a jiných přístrojů, s nimiž mohou děti přijít do styku. Jsou-li zdroje modrého světla v takových výrobcích použity, je nutné rizikový limit modrého světla snížit faktorem 10. To je dokonce ještě důležitější pro světelné zdroje zářící ve fialové a daleké fialové oblasti. Existují i tvrzení, že expozice modrým světlem může v závislosti na věku vést k makulární degeneraci sítnice. Taková tvrzení jsou ovšem v současnosti spekulativní a nejsou podpořena recenzovanou literaturou.
Termín „riziko vyvolané modrým světlem“ nesmí být používán v souvislosti s narušením cirkadiánního rytmu nebo poruchami spánku. CIE si však uvědomuje, že existuje veřejný zájem o nevizuální účinky modrého světla na lidské zdraví a již dříve k němu vydala stanovisko [4]. Jeho aktualizace bude vydána řádným postupem při respektování např. nové mezinárodní normy CIE S 026:2018 [5].
Překlad: Ing. Vladimír Dvořáček,
místopředseda ČNK CIE
Literatura:
[1] ICNIRP. ICNIRP Guidelines on Limits of exposure to incoherent visible and infrared radiation. [Směrnice ICNIRP o limitních expozicích inkoherentním viditelným a infračerveným zářením]. Health Physics. 2013, 105(1), 74–96. Dostupné také z: www.icnirp.org
[2] IEC 62471:2006/CIE S 009:2002. Photobiological safety of lamps and lamp systems (bilingual edition)/Sécurité photobiologique des lampes et des appareils utilisant des lampes. [Fotobiologická bezpečnost světelných zdrojů a osvětlovacích soustav].
[3] SLINEY, David H., Rolf BERGMAN a John O’HAGAN. Photobiological Risk Classification of Lamps and Lamp Systems—History and Rationale. [Fotobiologické riziko od světelných zdrojů a osvětlovacích soustav – historie a současnost]. LEUKOS. 2016, 12(4), 213–234. DOI: 10.1080/15502724.2016.1145551. ISSN 1550-2724. Dostupné také z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/15502724.2016.1145551
[4] CIE Position Statement on Non-Visual Effects of Light – Recommending Proper Light at the Proper Time. [Stanovisko k nevizuálním účinkům světla – doporučení správného světla ve správný čas]. June 28, 2015.
[5] CIE S 026/E:2018. CIE System for Metrology of Optical Radiation for ipRGC-Influenced Responses to Light. [Systém metrologie optického záření na měření odezvy vnitřně světlocitivých gangliových buněk sítnice].
Vyšlo v časopise Světlo č. 3/2019 na straně 5.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.