Společnost ČEPS zprovoznila dvě nová vedení

Česká přenosová soustava se prodloužila o téměř 180 kilometrů. V září byla do provozu uvedena hned dvě vedení: V410/419 Výškov – Čechy Střed procházející Ústeckým a Středočeským krajem a V458 Krasíkov – Horní Životice vedoucí skrze Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ve třetím čtvrtletí dosáhla společnost ČEPS zisku 1,6 miliardy korun.

V meziročním srovnání jde o mírný pokles asi o 74 milionů korun. Čísla se však vyvíjejí v souladu s plánem zisku roku 2016, který je očekáván o něco nižší než ten loňský.

Dne 30. září vydala společnost ČEPS dluhopisy v celkové nominální hodnotě 500 milionů korun se splatností 5 let a s kupónem ve výši 0,25 % p.a. Emise dluhopisů je kótovaná na Regulovaném trhu Burzy cenných papírů Praha, a.s. Hlavním manažerem a administrátorem emise je Česká spořitelna, a.s.

„Vydání dluhopisů bylo plánované. Souvisí s dlouhodobou strategií společnosti. Obnova a rozvoj přenosové soustavy a potažmo její bezpečný provoz, na kterém nám záleží především, není možný bez efektivního získávání cizích zdrojů potřebných pro financování investičního programu. Úspěšný vstup na dluhopisový trh nám zaručilo i nedávné obhájení vysokého ratingového hodnocení A2 od agentury Moody's,“ říká Jan Kalina, předseda představenstva, ČEPS, a.s.

Ve dvou dnech třetího čtvrtletí (29. 8. a 7. 9.) byl zaznamenán nedostatek regulační energie. Jedná se o elektřinu nutnou pro zregulování odchylky vzniklé v důsledku nerovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Mezi nástroje, které lze využít, patří zejména aktivace podpůrných služeb, nákup regulační energie ze zahraničí nebo havarijní výpomoc ze zahraničí. V uvedených případech čerpala společnost ČEPS havarijní výpomoc od slovenského a polského provozovatele přenosové soustavy. Příčinou bylo současné neplánované odstavení více významných elektrárenských bloků.

Několikrát byl za uvedené období využit přeshraniční redispečink. Problémy se objevily především v září na profilu s Německem, v oblasti 50Hertz. Nejprve byl dvakrát realizován bilaterální redispečink ve výši 150 MW. Následně situace vygradovala ve dnech 12. – 15. září v multilaterální redispečink ve výši až 1800 MW.

„Mezinárodní redispečinky jsou nejnákladnější, často však nejúčinnější nápravná opatření. Právě takzvané multilaterální redispečinky ve směru Rakousko – Česko – severní Německo jsou nejčastějším řešením. Znamená to, že v Rakousku zvýší výkon a v Německu, v oblasti 50Hertz, ho sníží,“ vysvětluje Miroslav Vrba, místopředseda představenstva ČEPS, a.s., zodpovědný za dispečerské řízení.

Podobným situacím by měly do budoucna zabránit transformátory s regulací fáze instalované v rozvodně Hradec u Kadaně. V současné době jsou zde sestaveny tři transformátory, dodávka čtvrtého má zpoždění.

„Stroj neprošel v italském závodě přejímacími zkouškami. Bezpečnost provozu přenosové soustavy je pro nás na prvním místě. Proto i po výrobci PST transformátorů požadujeme přísné testy. I díky tomu jsme výrobní závadu odhalili včas,“ říká Kalina.

Až na základě úspěšných zkoušek bude možné zahájit přepravu strojů do rozvodny.

„Zprovoznění všech čtyř PST transformátorů, což obnáší nejen montáž na místě, ale také společné odzkoušení před samotným uvedením do dispečerského řízení, předpokládáme v první polovině příštího roku,“ dodává Kalina.

Dokončeny byly dvě další stěžejní investice tohoto roku. Obranu proti přetokům z Německa zvýší nové vedení s provozním označením V410/419 mezi transformovnami Výškov a Čechy Střed. Nový, téměř stokilometrový úsek je jedním z nejexponovanějších profilů. Celkové investiční náklady na stavbu nepřesáhly plánovaných 2,75 miliardy korun.

„Přenosy výkonů v české soustavě směřují převážně ze západu na východ, tedy z míst výroby do míst spotřeby. Vedení zajistí jak spolehlivé vyvedení výkonů stávajících, tak i plánovaných zdrojů v severozápadních Čechách,“ uvádí Jan Kalina.

Do provozu bylo uvedeno také vedení V458 propojující transformovny Krasíkov a Horní Životice. Nová linka o délce osmdesáti kilometrů posílí dodávky elektřiny na severní Moravě, důležitá je především pro průmyslové zóny na Ostravsku a Bruntálsku. Náklady na tuto stavbu činí necelé 2 miliardy korun.

„Přestože se již vedení podílí na funkci přenosové soustavy, v příštím roce budou ještě pokračovat dokončovací práce. Teprve poté je možné považovat stavbu za zcela hotovou,“ vysvětluje Kalina.

V období od ledna do září 2016 bylo přeneseno celkem 43 077 GWh elektrické energie.

Tiskové materiály ČEPS