Renovace osvětlení Petřínské rozhledny v Praze

Dominanta Prahy nyní mění své zabarvení lusknutím prstu. London Eye v Londýně, Empire State Building v New Yorku, CN Tower v Torontu, Sony Center v Berlíně, Bosporský most v Istanbulu, Petřínská rozhledna v Praze. To je jen pár příkladů městských dominant, které umějí měnit barvu svého osvětlení. K čemu ale barevné osvětlení? A pokud ano, tak jaké? Podle čeho barvu světla vybírat?

Příležitostí k tomu, aby městské monumenty změnily svou podobu, je stále více. Pravidelně si totiž připomínáme nejrůznější svátky – státní i církevní, světové dny, bavíme se různými festivaly a loni v listopadu jsme pravděpodobně vůbec poprvé vyjádřili, že nám není jedno, co se ve světě děje – v reakci na události v Paříži vysvícením trikolory na monumentech ve většině světových metropolí. Přitom zrovna poslední zmíněný příklad byl realizován velmi narychlo: osvětlení Petřínské rozhledny se změnilo přes noc (nebo přesněji, jak je v profesi světelných techniků mnohem častější, přes den). Změna přitom není složitá, neboť díky LED svítidlům často stačí stisknutí jediného tlačítka.

Obr. 1. Slavnostní rozsvícení na den sv. Patrika roku 2015

Petřín barevně?

K tomu, aby také Petřínská rozhledna uměla měnit své zabarvení, vedla dlouhá cesta. V první řadě je třeba si uvědomit, že Praha je velmi přísně střežena památkáři, neboť se nachází v památkové rezervaci UNESCO, a že rozhledna je nepřehlédnutelná při nočním pohledu na Pražský hrad.

Proto bylo pro základní světelný koncept přikročeno k použití vyzkoušené kombinace teplého a studeného bílého světla. Původní představu o tom, že bílé světlo bude vytvářeno za pomoci RGB svítidel, bylo nutné po provedení světelných zkoušek opustit. Opět se prokázalo, že barevná svítidla neumějí „vyrobit“ krásné bílé světlo, ale že produkují podivně narůžovělé bílé cosi... Naopak perfektních výsledků bylo dosaženo při použití světlometů s bílým světlem, ovšem stále zde zůstával požadavek na možnost barevného svícení.

V praxi lze tento požadavek splnit v principu dvěma způsoby:

1. Vytvořit dvě osvětlovací soustavy, jednu bílou, jednu barevnou. Toto řešení má ovšem několik nevýhod, např. pozice svítidel jsou navzájem v kolizi.
2. Použít svítidla, která v sobě kombinují jak bílé, tak barevné světlo. Tato svítidla bývají podle typu označována jako RGBW (W – White; bílá), popř. RGBWA (A – Amber; oranžová), nebo jako velmi atraktivní kombinace RGBWWCW (WW – Warm White; teple bílá, a CW – Cold White; chladně bílá).

Obr. 2. a) London Eye, b) Empire State Building,
c) CN Tower v Torontu, d) Sony Center
v Berlíně, e) Bosporský most

U Petřínské rozhledny byly dopředu přesně stanoveny pozice svítidel s teple bílou, která měla osvětlovat spíše dolní část věže, a svítidel s chladně bílou, která dokreslují horní část věže. Varianta svítidel RGBWWCW by v tomto případě byla spíše na překážku, protože na rozdíl od RGB je u WWCW části světelný výkon menší při svícení pouze WW či pouze CW, a proto by věž byla méně osvětlena bílým světlem než barevným.

Obr. 3. Petřínský vrch s rozhlednou

Svítidla

Specifické požadavky na svítidlo splňuje světlomet Philips ColorKinetics ColorReach (obr. 4) upravený tak, že polovina svítidla je vybavena teple bílými LED a polovina barevnými RGB. Tyto světlomety jsou použity k osvětlení spodní části věže a pro vrchní jsou použity stejné, ovšem s polovinou chladně bílých LED a s polovinou barevných RGB. Nedocenitelnou předností tohoto světlometu se opakovaně ukazuje možnost nastavit světelný kužel dodatečně po instalaci, a to dokonce pro každou polovinu svítidla zvlášť. Totéž svítidlo tak lze používat jako širokoúhlý i úzkoúhlý světlomet a pro každou z obou variant zvolit jinou barevnou kombinaci vyzařovaného světla. Pozorovatelna a vrcholové antény nad pozorovatelnou jsou osvětleny lineárními svítidly ColorGraze (obr. 5) – opět ve variantě RGBW.

Obr. 4. Svítidlo Philips ColorReach

Zajímavostí je, že antény nejsou osvětleny nově, ale pravděpodobně se při údržbě na toto osvětlení v minulosti zapomnělo (viz článek ve Světle č. 02/2003). Svítidla v pozorovatelně díky svému profilu běžného návštěvníka Petřínské rozhledny nijak pohledově neruší, a dokonce při provozu neoslňují. Všechna použitá svítidla jsou instalována se zvláštním ohledem na konstrukci věže. Pro každou pozici byly vyvinuty dodatečné konstrukce, které minimalizují invazivní zásahy do konstrukce a lze je v případě potřeby poměrně jednoduše demontovat.

Obr. 5. Svítidlo Philips ColorGrazev

Řízení osvětlení

Řídicím protokolem osvětlovací soustavy je DMX, u architekturních svítidel již obvyklý. Díky tomu je možné propůjčit kontrolu nad osvětlením třetím stranám, což lze využít např. při událostech, jako jsou festivaly světla. Nechme se překvapit, zda vznikne další Kinterův maják (světelná instalace na Signal festivalu 2013 – Lighthouse of Prague) nebo Kavanova medúza (světelná instalace na Signal festivalu 2015 – Medusa) a zda světla na rozhledně přijdou vhod.

Ovšem DMX není příliš výhodný pro správu osvětlení, protože zpětně neposkytuje informace o tom, v jakém stavu se svítidla nacházejí. Tento problém řeší systém správy architekturního osvětlení Philips ActiveSite. Ten využívá nadstavbu nad protokolem DMX a poskytuje kompletní údaje o osvětlovací soustavě. Lze tak zjistit informace obvyklé u DALI, navíc např. provozní teplotu svítidel a nebo spouštět různé světelné scény, získávat e-mailové notifikace či provozní údaje jako počet odsvícených hodin, spotřebu elektrické energie apod.

ActiveSite je cloudový systém, který lze zobrazit v klasickém webovém prostředí. Spravovat osvětlení je možné jak na PC, tak na tabletech či mobilních telefonech. Díky tomu může mít každý  proprovozovatel osvětlovací soustavy kontrolu nad svítidly doslova v kapse, přitom není třeba řešit ani hardwarové vybavení, ani konektivitu.

Obr. 6. Petřínská rozhledna – vlevo před renovací, vpravo po renovaci

Provozní náklady

Vzhledem k tomu, že jde o renovaci osvětlení, lze přiblížit provozní hledisko LED osvětlovací soustavy. Výbojková osvětlovací soustava měla příkon 13,67 kW, nová má maximální příkon 7,424 kW. Maximální výkon se ale v praxi nepoužívá, protože při bílém osvětlení pracují svítidla pouze s polovinou LED (s bílými), a při barevném svícení dokonce jen s jednou nebo dvěma třetinami  barevných LED, proto je možné odhadnout, že příkon klesl o 70 %.

Lze se těšit ...

Přestože změna barvy světla Petřínské rozhledny je dnes otázkou stisknutí tlačítka, bude i nadále rozhledna svítit barevně jen při výjimečných událostech.

V minulosti se lidé mohli těšit na den sv. Patrika (17. 3.), oslavy vstupu ČR do EU (1. 5.) nebo na 17. 11. – Den boje za svobodu a demokracii. Těšme se, co přinese rok 2016. Petřínská rozhledna byla také v přímém přenosu v televizním vysílání (odpočet rozsvícení rozhledny při tzv. Greeningu) a objevila se i v rekapitulaci České televize v pořadu „Rok 2015 v jedné minutě."

Největším nepřítelem světelných tematických show nakonec stále zůstává nepříznivé počasí.

O autorovi návrhu osvětlení
Jaroslav Smetana začal v roce 2007 tvořit své první designy osvětlení a od roku 2008 se zabývá návrhy osvětlení převážně pro sakrální památky, ale i pro novostavby. Je specialista na 3D modelování objektů, na aplikace světelného návrhu na model a na 2D vizualizace do reálné fotografie. Od roku 2003 pracuje ve společnosti ELTODO (e-mail: smetanaj@eltodo.cz).

Philips partnerem výstavy Od plamene k LEDu
Philips Lighting zve ve spolupráci s Národním technickým muzeem na výstavu Od plamene k LEDu, která probíhá od 16. února do 4. září 2016. Rozsáhlá výstava je věnována významu světla pro člověka a historickému vývoji využívání světelných zdrojů. Výstava nejen zasazuje světlo do fyzikálních souvislostí, ale především představuje všechny etapy evoluce světelných zdrojů – od plamenných petrolejových a plynových lamp až po klasické žárovky a světelné diody LED, a to včetně tzv. slepých uliček výzkumu, tedy světelných zdrojů, které se nikdy masově nerozšířily.

---

Článek v elektronické listovací verzi časopisu Světlo č. 2/2016 naleznete zde.