Recenze příspěvku Ing. Jiřího Sajnera – Trochu z historie ČSN, ale nejen o ní … (pokračování)

Pozn. 15:

Vrátím se k termínu „neopomenutelný účastník“. V zákoně č. 142/1991 Sb. bylo prvním oním „neopomenutelným účastníkem“, zajišťujícím výkon státní správy v oblasti bezpečnosti práce a technických zařízení, a podle mého názoru by mělo být i nyní, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR! Autor druhým „neopomenutelným účastníkem“ má na mysli Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

6.3  V pokračování na str. 25 autor u obou ministerstev klade na začátku prvního sloupce, chybně jen jako otázku, citace: „Otázkou je také to, zda v této problematice by nemělo hrát důležitou roli i ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo práce a sociálních věcí! “ – konec citace. 

Proti tomu kladu otázku já:

Proč byly a měly by být i nyní obě jmenovaná ministerstva neopomenutelnými účastníky?

Odpovídám: z legislativně prostého důvodu, neboť od 8. 1. 1969 už platil a stále platí, již v Pozn. 3 za Vyjádřením 3.3, zmíněný zákon č. 2/1969 Sb. s jeho § 9 a odstavcem (1) – viz zde jeho citace s mým zvýrazněním:

„Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, sociální péči, péči a pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a dětí, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky.“

Platí, stejně tak jako § 13 téhož zákona, s písmeny a) a e) odstavce (1) – viz zde jejich citace s mým zvýrazněním:

„Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro

a)  hutnictví, strojírenství, e l e k t r o t e ch n i k u a elektroniku, pro průmysl chemický a zpracování ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní a oděvní, kožedělný a polygrafický, papíru a celulózy a dřevozpracující a pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad
a
e)  technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví

Pozn. 16:
Jiné zvýraznění u elektrotechniky je proto, že elektrická zařízení jsou zastoupena ve všech odvětvích, pod Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR spadajících.

VII.  Autor se, v souvislosti s překladovými chybami ve vydané ČSN EN 50110-1 ed. 3 z května 2015, zmiňuje v 1. sloupci na str. 26 o „oponentním překladu“, vypracovaném na žádost náměstka ÚNMZ Mgr. Veselého.

Vyjádření 7.:

7.1  Musím upřesnit. ÚNMZ po dohodě s MPO zajistil následně, po naší schůzce s náměstkem ministra Mgr.Karla Novotného, MBA, LLM, konané na MPO 12. 9. 2016, nový překlad EN 50110-1:2013, a to prostřednictvím překladatelské agentury Skřivánek¹⁹⁾.

7.2  Nám (mně, Ing. Sajnerovi a Ing. Valentovi) byla 15. 10. 2016 v 18:30:53 doručena, ze služební adresy: vesely@unmz.cz, osobní e-mailová zpráva s předmětem: nový překlad EN 50110-1,včetně přílohy: EN50110-1{2013}e.doc, tohoto znění, cituji:

„Vážení pánové, dovoluji si Vám s odvoláním na naši domluvu zaslat nový překlad normy EN 50110-1. Uvítáme vaše připomínky. S pozdravem Zdeněk Veselý.“ – konec citace e-mailové zprávy, ve které její pisatel zapomněl uvést, ze kterého roku tato EN je.

7.3  Nežádal tedy náměstek ÚNMZ Mgr. Zdeněk Veselý, ale p. Zdeněk Veselý, a nechtěl „oponentní překlad“, ale „uvítal by naše připomínky“!

7.4  Navíc nic konkrétního k tomu, co na nás p. Zdeněk Veselý skutečně chce, jak zamýšlí s našimi připomínkami ÚNMZ naložit a jak, a už vůbec ne za jakých podmínek. Netušili jsme o jakou „naši domluvu“ by mělo jít. My jsme se, stejně tak jako v případě dvou výše zmíněných příkazních smluv, nabízeli být ku pomoci tomu, kdo měl nový překlad EN 50110-1:2013 provést. Opět nebyla naše nabídka využita. Naše prosba o kontakt s ním nebyla vyslyšena.

7.5  On ten „nový překlad EN 50110-1:2013“ podle toho vypadal. Ať již vypadal, jak vypadal, na to mohou být různé názory; podstatné je to, že ÚNMZ na konečném „návrhu“ KN ČSN EN 50110-1 ed. 3 z 25. 4. 2014, ani podle „nového překladu EN 50110-1:2013“ nic nezměnil a ČSN EN 50110-1 ed. 3 z května 2015 vydal v podobě prvotního překladu (vyhotoveného neznámým překladatelem), jaká je zveřejněna.

Pozn. 17:
Dalo by se říci s trochou sarkasmu, i když by se to mělo vlastně pojmenovat jako „zmařené peníze nás daňových poplatníků“, že ÚNMZ dal překladatelské agentuře Skřivánek vydělat. Tak, jako tomu bylo i v případě zmíněných příkazních smluv. Ty, na rozdíl od „nového překladu EN 50110-1:2013“, nepřinesly a ani z hlediska „Technických připomínek“ nemohly do textu konečného „návrhu“ KN ČSN EN 50110-1 ed. 3 z 25. 4. 2014 přinést nic nového.

7.6  Odpověď na otázky, uvedené v Žádosti o informaci z 20. 02. 2017, podle zákona o svobodném přístupu k informacím, v platném znění:

1)  Jaké finanční náklady vynaložil ÚNMZ na zajištění překladu EN 50110-1:2013 a kolik za to vyplatil zpracovateli ČSN EN 5011-1 ed. 3:2015?

2)  Jaké finanční náklady na zajištění a za kolik již revizí překladu EN 50110-1:2013 vynaložil a komu ÚNMZ již do dnešního dne kolik vyplatil?

3)  Jak ÚNMZ, po tom co bylo cestou MPO seznámeno s výsledkem posouzení nového překladu EN 50110-1:2013, v podobě Tabulky přehledu revize nového překladu EN 50110-1:2013 a ukázkou první z pěti částí porovnání textů nového překladu originálu citované EN s textem vydané ČSN EN 50110-1 ed. 3:2015 a s návrhy změn předmětného nového překladu EN 50110-1:2013 a komentáři, rozhodlo a jak takové rozhodnutí odůvodnilo nebo odůvodní?

4)  Jakou částku bude muset ÚNMZ výše jmenovaným (Ing. Melenovi a Ing. Sajnerovi) za posouzení nového překladu EN 50110-1:2013, provedeného na požádání, ze dne 15. 1. 2016, náměstka předsedy ÚNMZ²⁰⁾, jméno není uvedeno, zřejmě vyplatit?

podepsal za ÚNMZ Vedoucí oddělení právního Mgr. Milan Kytlička. Odpověď ÚNMZ byla zveřejněna 28. 4. 2017 na web stránce: http://www.unmz.cz/urad/vyrizene-zadosti-dle-zakona-c-106-1999-sb- kde si ji každý může přečíst.

Pozn. 18:
V rámci mlžení ÚNMZ je jeho odpověď schována v záložce Vyřízené žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb. – Přehled dotazů a dopovědí, za odkazem 12 Překlad normy, bez toho aby, jako to je v jiných případech u tam zmíněných ČSN obvyklé, bylo uvedeno, které to normy (EN 50110-1:2013) se odpověď/překlad týká.

7.7  Až si milí čtenáři odpověď ÚNMZ pozorně přečtete, dejte si tam uvedené částky do souvislostí s počty připomínkujících k „návrhům“ ČSN EN 50110-1 ed. 3, uvedených v tab. 2 Přehled připomínek a připomínkujících k 1. a 2. „návrhu“ ČSN EN 50110-1 ed. 3, s jejich případným členstvím v některých TNK, s tím, že:

a)  K 1. „návrhu“ ČSN EN 50110-1 ed. 3 se z 62 členů TNK 22 vyjádřili jen 4,

b)  k 2. „návrhu“ ČSN EN 50110-1 ed. 3 se vyjádřili opět jen 4 členové a navíc jeden předseda z 62 členů TNK 22,

c) ke konečnému „návrhu“ KN ČSN EN 50110-1 ed. 3 z 25. 4. 2014 se z 62 členů TNK 22 nevyjádřil nikdo,

d)  ÚNMZ na konečném „návrhu“ KN ČSN EN 50110-1 ed. 3 z 25. 4. 2014 ani podle „nového překladu EN 50110-1:2013“ nic nezměnil a ČSN EN 50110-1 ed. 3 z května 2015 vydal v podobě, jaká je zveřejněna.

e)  Stačilo, aby šest členů TNK 22 (Ing. Jaroslav Bárta, Ing. Vincent Csirik, Ing. Bohuslav Kramerius, Ing. Michal Kříž, Václav Macháček a JUDr. Zbyněk Urban), z nichž ani jeden k 1. ani ke 2. „návrhu“ nedal jako člen TNK 22 žádnou připomínku, přispělo, spolu s celou TNK 22, která, jak už víme, slovy Vrchního rady, ředitel Sekce odborných působností ÚNMZ, Z. Veselého, Mgr. – cituji z jeho odpovědi Ad 8.: „jako celek nezpracovává jednotné stanovisko a připomínky k návrhům českých technických norem“, k rozhodnutí ÚNMZ vydat ČSN EN 50110-1 ed. 3 z května 2015.

Vydat i s překladovými pochybeními uvedenými v „novém překladu EN 50110-1:2013“. Překladu provedenému jazykovou agenturou Skřivánek – obchodní firmou Skřivánek, s. r. o., Na dolinách 153/22, 147 00, Praha 4, Podolí, IČO: 60715235, za který ÚNMZ zaplatil 18 546,30 Kč bez DPH!

f)  Zmíněná TNK 22 se vlastně na „tvorbě“ českých technických norem, konkrétně ČSN EN 50110-1 ed. 3 z května 2015, podle uvedeného vyjádření ÚNMZ z 21. 9. 2015, nepodílela – viz text v obr. 6 a zde z něj jen část odpovědi ÚNMZ Ad 8. (viz ilustrace):

g)  Přitom, slovy Vedoucího oddělení právního Mgr. Milana Kytličky: „Neinvestiční prostředky za zpracování návrhu překladu EN 50110-1:2013 činily 28 800 Kč bez DPH. Kromě nákladů na překlad, bylo zpracovateli za projednání, vypořádání připomínek, vypracování konečného návrhu úkolu ve správné šabloně a v souladu s platnými metodickými pokyny pro normalizaci, vyplaceno dalších 9 600 Kč bez DPH.“ – konec citace.

VIII.  Autor v prvním sloupci na str. 27 uvádí z § 1 Československé technické normy, zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, odstavec (1), který zde cituji s mým zvýrazněním:

„Československé technické normy (dále jen „československé normy“) určují všeobecně technické věci a stanoví požadavky na výrobky a na technické a technicko-organizační činnosti, pokud je to účelné zejména z hlediska jakosti výrobků, ochrany zdraví a života občanů, bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany, tvorby a ochrany životního prostředí, ochrany majetku a dalších zájmů a pokud nejsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy.“

Vyjádření 8.:

8.1  Autorovi v jeho rozhořčeném zápalu uniklo to podstatné, co bylo v odstavci (1) tohoto zákona napsáno. Bylo v něm řečeno jednoznačně, co Československé technické normy:

–  určovaly: všeobecně technické věci (tj. výrobky, kterých se mají tyto normy týkat)

a co stanovovaly:

–  požadavky na:
a)  výrobky (ony všeobecně technické věci),
b)  technicko-organizační činnosti, pokud je to účelné zejména z hlediska jakosti výrobků, ochrany zdraví a života občanů, bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany, tvorby a ochrany životního prostředí, ochrany majetku a dalších zájmů a pokud nejsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy

8.2  Již tehdy, tj. v roce 1991, nebyly elektrické instalace výrobkem, a proto mělo být tvůrcům zákona č. 142/1991 Sb. zřejmé, že soubor norem třídy ČSN 34 31XX se z Československých technických norem věcně i obsahově vymyká. A jako takový v nich, v soustavě Československých technických norem, obrazně řečeno v takovém „hnízdě“, představoval víc než kopu „kukaččích vajec“.

8.3  Vždyť „Detailní informace o produktu“²¹⁾ – o ČSN 34 3100:1967, v Anotaci říká – viz citace s mým zvýrazněním: „Tato kmenová norma stanoví základní bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních všech druhů a napětí a v jejich blízkosti.“ Tedy zcela něco jiného než citované ustanovení odst. (1) § 1 zákona č. 142/1991 Sb.

Norma sama v první větě 1. odstavce preambule uváděla totéž (viz zde Výřez ze snímku její první strany jako obr. 17):

Obr. 17. Výřez ze snímku první strany ČSN 34 3100:1967

Pozn. 19:
Vše má svoji genezi a nic, říkám já, nezačíná v pondělí tak, jako nezačínal zák. č. 142/1991 Sb.

Jistou „omluvou“ těmto tvůrcům z období „normalizace“ je to, že vlastně v „rámci přestavby“²²⁾ jen „inovovali“ předchozí zákon č. 96/1964 Sb., o technické normalizaci. Když z jeho úvodu vynecháme balast tehdejší rétoriky, je v něm opět řeč o výrobcích!

Pozn. 20:
Jmenovaný zákon totiž navazoval na to, co bylo provedeno s prvními elektrotechnickými Předpisy a normáliemi ESČ z roku 1920 a československými normami vycházejícími pod označením ČSN-ESČ jako důsledek násilného rozpuštění ESČ (Elektrotechnického svazu československého²³⁾) v roce 1951.

Pozn. 21:
Pokud jsem „omlouval“ tvůrce zákona č. 96/1964 Sb., nemohu pominout, jak to bylo s jeho nástupcem, zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.

8.4  Podle mého názoru se už při přípravě a tvorbě zákona o technických požadavcích na výrobky, nepostupovalo důsledně podle legislativních pravidel vlády²⁴⁾, čl. 2. Obecné požadavky na tvorbu právních předpisů, odst. (1).

8.5  Stejně tak důsledně nepostupovalo podle svých kompetencí MPO (podle § 13) a MPSV (podle § 9) a obě ministerstva podle první věty § 27, výše v Pozn. 3 za Vyjádřením 3.3 již zmíněného zákona č. 2/1969 Sb. Zákon jasně říká – citace: „Ministerstva si navzájem vyměňují potřebné informace a podklady.“ Rozhodně se MPO, které je ústředním orgánem státní správy pro: technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví²⁵⁾, mělo podle mého názoru obrátit na MPSV a domluvit se na tom, jak naložit s normami ČSN v oboru elektrických zařízení, dosud upravujícími otázky jejich bezpečného provozu nebo práce na nich, s nimi nebo blízko nich. Kteréžto normy systémově do zákona o technických požadavcích na výrobky evidentně nepatří!

IX.  Autor se na několika místech zmiňuje o zákonu č. 22/1997 Sb. a přitom opomněl včas uvést, že jmenovaný zákon zrušil v § 25 mj. jím uváděný zák. č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění zák. č. 632/1992 Sb., dnem účinnosti 01. 09. 1997.

Z autorova textu: „Do roku 1997 technickou normalizaci tedy upravoval zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb.“ v 1. sloupci na straně 27, připojeného za citací odst. (2) § 3 Závazná ustanovení československých norem tohoto zrušeného zákona, to čtenáři uniká.

Vyjádření 9.:

9.1  Zákon č. 22/1997 Sb. v odst. (4) § 4 České technické normy stanoví v jeho jedné větě, že:

„Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech.“

Pozn. 22:
Tuto větu je třeba číst a rozumět jí v duchu tohoto zákona o technických požadavcích na výrobky. Duchem každého zákona je to, o čem ten zákon je. Sám jeho název napovídá, že je o technických požadavcích na výrobky, a stvrzuje to i svým obsahem. Právník by to vyjádřil dozajista pregnantněji.

Pozn. 23:
Soubor norem třídy ČSN 34 XXXX, jako původní české technické normy, představoval do dnů jejich zrušení, opět obrazně řečeno, víc než kopu „kukaččích vajec“, tentokrát „v soustavě českých technických norem, vymezených § 4 odst. (2) zákona o technických požadavcích na výrobky, písmeny a) až b):
a)  původní české technické normy,
b)  evropské či mezinárodní normy přejaté překladem a
c)  evropské či mezinárodní normy přejaté v původním jazyce nebo přejaté schválením k přímému používání.

9.2  Protože, jak se uvádí ve všech posledních změnách jednotlivých norem z tohoto souboru, jsou tyto dnem 31. 12. 2005 plně nahrazeny ČSN EN 50110-1 z listopadu 2003. Protože tato norma byla přejata překladem evropské normy EN 50110-1:1996, stala se ČSN 34 3100 spolu se svými přidruženými normami jen jinak zbarvenou kopou „kukaččích vajec“, podstrčenou tentokrát do soustavy českých technických norem, vymezené v § 4 odst. (2) zákona o technických požadavcích na výrobky, podle písmene b).

9.3  Protože původní české technické normy, bavíme se o normách třídy ČSN 34 XXXX, mimo jednu dosud platnou přidruženou normu: ČSN 34 3112:1971, již neexistují, tak i ČSN EN 50110-1 ed. 3 z května 2015 je jako evropská norma EN 50110-1:12013 přejatá překladem rovněž „kukaččím vejcem“ podstrčeným opět podle písmene b) § 4 odst. (2) zákona o technických požadavcích na výrobky, do soustavy českých technických norem.

9.4  Ona jím byla po krátkou dobu²⁶⁾ i ČSN EN 50110-1 ed. 3 z ledna 2014, jako evropská norma EN 50110-1:2013, tentokrát přejatá schválením k přímému používání. Tehdy byl v obálce s názvem a označením normy v českém jazyce, vložen text anglického originálu uvedené EN.

Pozor!

Víte milí čtenáři, pod jakým názvem byla tato ed. 3 z ledna 2014, oproti ed. 3 z května 2015, vydána a je dodnes uvedena na ČSN on-line, jako norma zrušená?

Budete se divit: Činnost na elektrických zařízeních – Část 1: Obecné požadavky.
Anglický název: Operation of electrical installations – Part 1: General requirements se nezměnil!

No comment!

   Malé odbočení k ČSN EN 50110-1 z listopadu 2003

Netuším, čeho si byly zpracovatel ČSN EN 50110-1 z listopadu 2003, tehdy to byla obchodní firma Medit, spol. s r. o., Erbenova 2, 772 58 Olomouc, IČO: 47682248, a dalších šest osob a TNK 22 a TNK 97 vědomy, když do textu změny Z9:11.2003 ČSN 34 3100:1967 byla vložena informace, že tato norma bude dnem 31. 12. 2005 „zcela nahrazena“ normou ČSN EN 50110-1 z listopadu 2003 (viz obr. 18 jako 1. Výřez ze snímku 1. strany této změny) před opravou Opr. 1:12/2004: 

Obr. 18. 1. Výřez ze snímku 1. strany změny Z9:11.2003 ČSN 34 3100:1967 před opravou Opr. 1:12/2004

 Vysvětlivka: Opr. 1:12/2004 text na obr. 18 ze změny Z9:11.2003 vypustila.

a současně s další informací o tom, že se text 3. a 4. odstavce úvodního ustanovení (preambule) ČSN 34 3100:1967 (viz obr. 19) jako výřez ze snímku 1. strany této normy:

Obr. 19. Výřez ze snímku 1. strany ČSN 34 3100:1967

nahrazuje novým zněním (viz obr. 20) jako 2. Výřez ze snímku 1. strany změny Z9:11.2003 ČSN 34 3100:1967, po opravě Opr. 1:12/2004, kdy bylo vloženo (na obr. 20 zvýrazněné slovo „nebo“).

Obr. 20. 2. Výřez ze snímku 1. strany změny Z9:11.2003 ČSN 34 3100:1967, po Opr. 1:12/2004

Pozn.: Ve slovním spojení: nebo toto normou je třeba toto normou rozumět ČN 34 3100:1997

Komentář 5: K malému odbočení

1.  Zpracovatel změny Z9:11.2003 ČSN 34 3100:1967, Medit, spol. s r. o., s IČO: 47682248, včetně jeho šesti spolutvůrců, dvou TNK (22²⁷⁾ a 97²⁸⁾) a pracovníka Českého normalizačního institutu, nevěděli, že „osobám“ v pracovně právním vztahu (postupně přejmenovaným na „pracovníky“ a nakonec na „zaměstnance“) se nevydávají „nařízení“, ale pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?²⁹⁾

Pozn. 24: Pro zvídavé a pro poučení o tom, co byla Medit, spol. s r. o., s IČO: 47682248 a co je se stejným IČO správně označená Medit, spol. s r.o., „v likvidaci“, doporučuji zadat si uvedené IČO do: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz

Pozn. 25: Použití podmiňovacího způsobu: „Je-li potřeba mimořádných opatření … vypracuje provozovatel místní provozní bezpečnostní předpisy …“ znamená de facto přiznání, že už ČSN EN 50110-1:2003 nepostihovala vše, co ČSN 34 3100:1967 a k ní normy přidružené obsahovaly. Holedbavé vyjádření, že: „ČSN EN 50110-1 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních z listopadu 2003, dnem 31. 12. 2005 zcela nahradí ČSN 34 3100 z 1967-02-09“, vzalo zasvé.

Současně z toho logicky plyne, že:
a)  Uváděný zpracovatel ČSN EN 50110-1:2003, Medit, spol. s r. o., s IČO: 47682248 si toho byl vědom,
b)  a ti, co tvrdili, že soubor norem třídy ČSN 34 XXXX je zastaralý a neaktuální, „vařili z vody“.

2.  Jestliže ČSN EN 50110-1:2003 byla zrušena k 01. 7. 2007, a normy k ČSN 34 3100:1967 přidružené byly, stejně jako kmenová norma sama zrušeny 31. 12. 2005, tak těm provozovatelům, kteří to vše vzali vážně, nezbylo na vydání: „…všech příkazů a nařízení pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních … v souladu s normou ČSN EN 50110-1 a ČSN 34 3100“, moc času. Natož, aby zvážili, zda v dané situaci (do které je, slušně řečeno, „situace“ dostala) potřebují: „pro zajištění ochrany osob vypracovat mimořádná opatření“. Podle toho je dnešní „situace“ taková, jaká je. A k dokonalosti ji dovedl slavný „Outsourcing“! O tom samostatně až později na téma Hranice pracovišť.

X.  Autor v závěru na str. 27 až 28:

1.  Uvádí, cituji: „Postupem času, postupnou změnou zákonů, jsme se tedy dostali do situace, že Česká technická norma není obecně závazná.“ a konstatuje, cituji: „ Znamená to, že ani ČSN EN 50110-1 ed. 3 není obecně závazná.“

2.  Klade otázku, cituji: „Jak tedy postupovat s ohledem na tuto skutečnost?“ a předkládá svůj názor a současně 4 příklady jako možné odpovědi na položenou otázku, cituji:
„Závaznost nebo doporučení normy nebo její části, může podle mého názoru, vyžadovat např.:

  1.  Právní předpis, pokud by stanovil přímo či nepřímo povinnost řídit se technickými normami.

  2.  Smlouvy mezi jednotlivými subjekty, s přesným vymezením, které dokumenty, či jejich části, budou považovány za závazné.

  3.  Pokyn nadřízeného (v rámci činností u provozovatele) – respektováním vypracovaných bezpečnostních předpisů vydaných v návaznosti na požadavky zákoníku práce či jiných právních předpisů.

  4.  Rozhodnutí správního orgánu (např. dotčený orgán státní správy v územním řízení dle Stavebního zákona).

Vyjádření 10.:

10.1  Že Česká technická norma není obecně závazná, to je v pořádku. Opakuji, že Zákon číslo 22/1997 Sb. je o technických požadavcích na výrobky nejen nadpisem. Zákon v § 1 Předmět úpravy, písmeno a) upravuje – viz citace s mým zvýrazněním:

„…způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, (dále jen „oprávněný zájem“)“,

10.2  Zákon o technických požadavcích na výrobky není direktivně o technických požadavcích na jejich bezpečnost. V opačném případě by byl brzdou už v samotném procesu technického vývoje výrobků.

Zákon říká jasně, v odrážkách 1. a 2. písmene h) § 2 Základní pojmy, co technickými požadavky na konkrétní výrobek rozumí. Autor je do příspěvku neuvedl, a tak zde uvádím já, co se technickými požadavky na výrobek rozumí konkrétně citací s mým zvýrazněním: 

–          odrážky 1.

„technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků“

–          a odrážky 2.

„jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu.“ – konec citace.

10.3  Zákon o technických požadavcích na výrobky stejně tak jasně v § 3 a v § 4 (které autor uvedl ve 2. sloupci na str. 27) uvádí, co to jsou technické předpisy a technické dokumenty a co české technické normy. Nebudu je zde, až na první větu odstavce (1) § 4, opakovat.

Zde je ta první věta s mým zdůrazněním, citace:

„(1) Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Věstník Úřadu“).“ – konec citace.

Komentář 6

            Otázka:
Proč je mnou zdůrazněno, že: „Česká technická norma je dokument …vytvořenýpodle tohoto zákona“?

            Odpověď:
To proto, aby bylo zřejmé, že norma ČSN EN 50110-1 ed. 3 z května 2015 není českou technickou normou vytvořenou podle tohoto zákona, ale byla, jak jsem již výše uvedl ve Vyjádření 9.3, „do soustavy českých technických norem“³⁰⁾ jako evropská norma přejatá překladem EN 50110-1:2013, podstrčena jako „kukaččí vejce“!

10.4  Zákon o technických požadavcích na výrobky zavedl pojem „Posuzování shody“ a v § 12 odst. (1) říká, že Vláda nařízeními stanoví, podle písm. a), že – cituji s mým zvýrazněním:

„výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda (dále jen „stanovené výrobky“); ministerstva a jiné ústřední správní úřady mohou výjimečně a ve veřejném zájmu, například pro odstraňování důsledků havárií nebo živelních pohrom, rozhodnout, že po dobu trvání tohoto veřejného zájmu konkrétní výrobek se nepovažuje za stanovený výrobek.“ – konec citace;

a podle odst. (3), že – cituji s mým zvýrazněním:

„Vláda upraví nařízením pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků³¹⁾, v závislosti na jejich technické složitosti a míře možného nebezpečí spojeného s jejich užíváním, podmínky pro uvádění výrobků na trh, popřípadě do provozu, nebo pro jejich opakované použití, zahrnující postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody (dále jen „postupy posuzování shody“), a to konkretizací nebo kombinací jednotlivých postupů posuzování shody.“ – konec citace. 

Pozn. 26:
Jednotlivé postupy posuzování shody uvádí jako příklady zejména v navazujících odrážkách a) až j).

Proč to zde zdůrazňuji? Proto, aby bylo zřejmé, že ČSN EN 50110-1 ed. 3 z května 2015 se do soustavy českých technických norem, podle § 4 odst. (2) písm. b) zákona o technických požadavcích na výrobky, nehodí. Proto ten můj příměr s „kukaččím vejcem“.

Nehodí se proto, že „elektrická instalace“ není výrobkem podle uvedeného zákona o technických požadavcích na výrobky. Uvádí se rovněž „do provozu“, ale k tomu, aby do něj mohla být uvedena, slouží výchozí revize, jako „sui generis“ postup posuzování shody elektrické instalace, ale podle ČSN a podle jiného právního předpisu než podle zákona o technických požadavcích na výrobky, ale podle vyhlášky č. 73/2010 Sb.³²⁾

Pozn. 27:
Už dávno před zákonem o technických požadavcích na výrobky existovaly pro posuzování shody příslušné ČSN, konkrétně ČSN 34 3810:1961³³⁾, ČSN 34 3800:1967³⁴⁾, stále platná ČSN 33 1500:1990³⁵⁾, ČSN 33 2000-6-61:1994-02³⁶⁾, ČSN 33 2000-6-61 ed. 2:2004-04³⁷⁾, do 01. 6. 2019 platná ČSN 33 2000-6 ze září 2007³⁸⁾ a současná ČSN 33 2000-6 ed. 2 z března 2017³⁹⁾.

10.5  Na autorovu otázku: „Jak tedy postupovat s ohledem na tuto skutečnost?“, rozuměno s obecnou nezávazností české technické normy. Odpovídám, aby mně bylo rozuměno, ve vztahu k možné snaze přes „právní předpis“ uzákonit ČSN EN 50110-1 ed. 3 z května 2015 jako normu závaznou přímá cesta nevede! Do takové slepé uličky bychom se neměli pouštět.

10.6  K první větě navazujícího odstavce za uvedenou otázkou a k 1. příkladu, cituji: „Závaznost nebo doporučení normy nebo její části, může podle mého názoru, vyžadovat např.:

Právní předpis, pokud by stanovil přímo či nepřímo povinnost řídit se technickými normami. – konec citace;

uvádím:

a)         Zákon o technických požadavcích na výrobky si, ve vztahu k výrobkům poradil. Na kterých výrobcích měl zákonodárce „oprávněný zájem“, viz § 1 odst. (1) písm. a), vtělil do něj harmonizované technické normy a určené normy.

b)         Již na začátku jsem ve Vyjádření 2.1 napsal, že jsem soubor norem třídy ČSN 34 XXXX pokládal, již od jeho vzniku, s hodně s autorem za nejkvalitněji a nejuceleněji propracované, nikoliv předpisy,ale za soubor kvalifikovaných doporučení (nikoliv příkazů). V této souvislosti jsem se zmínil o zákoníku práce z roku 2006⁴⁰⁾.

Ve vztahu k technickým normám si zákonodárce poradil také nepřímým odkazem. To, když v § 349, odstavci (1) uvedl – cituji v tomto směru podstatné části jeho textu: „Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou … technické normy … pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.“ – konec citace. 

Pozn. 28:
Tvrdit, že současná podoba ČSN EN 50110-1 ed. 3 z května 2015 je souborem „kvalifikovaných“ doporučení, si do doby, než budou v ní obsažené překladové chyby odstraněny, nedovolím. 

10.7  K Příkladu 4. – cituji: „ Rozhodnutí správního orgánu (např. dotčený orgán státní správy v územním řízení dle Stavebního zákona“ – konec citátu, mám výhradu.

Doporučení čehokoliv, tedy i normy, nemá „závaznost“ a právní předpis s „doporučením“ snad ani nepracuje, natož aby z doporučení normy udělal závaznost. Navíc v územním řízení podle stavebního zákona⁴¹⁾ se neposuzuje konkrétní způsob provedení stavby, o tom se jedná až ve stavebním řízení.

Územní řízení⁴²⁾ je procesem, ve kterém se posuzuje, zda je možné navrhovanou stavbu daného typu i s jejími vlivy na okolí umístit do daného území a také zda je stavba v souladu s územně plánovací dokumentací (se zásadami územního rozvoje a územním plánem obce).⁴³⁾

XI.  Autor uvádí dále v závěru na str. 28, za otázkou z konce 3. sloupce strany 27, cituji: „Jaké by mohlo být, s ohledem na tuto situaci, optimální řešení?, odpověď:

„ Podle mého názoru by stačila jednoduchá úprava zákona č. 22/1997 Sb., v aktuálním znění.“ – konec citací.

11.1  V odpovědi míněná „jednoduchá“ úprava § 4, odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., v aktuálním znění, ať mně autor (můj dobrý kamarád Jirka) promine, by byl pokus opravit neopravitelné. Neopravitelné z pohledu toho, slušně řečeno, co „přinesl “ tzv. „Rozborový úkol“⁴⁴⁾, hrobař souboru našich norem třídy ČSN 34 XXXX. 

11.2  Nehledě na to, že by se rozvrátilo to, co zákonodárce zamýšlel zákonem o technických požadavcích na výrobky přinést. Chtěl, aby pro: „výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem“, byla stanovena jasná pravidla, za jakých podmínek je možné takové výrobky uvést na trh a do provozu. To se povedlo a Pravidla s velkým P, která, opět zdůrazňuji pro výrobky, úspěšně v praxi fungují.

Pozn. 29:
Oproti tomu, porovnej si milí čtenáři Pravidla podle zákona o technických požadavcích na výrobky s „pravidly“, za jakých podmínek podle vyhl. č. 73/2010 Sb. (podle jejího § 3 Bližší podmínky bezpečnosti zařízení⁴⁵⁾, uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce) je možné uvést do provozu „vyhrazená elektrická technická zařízení“ a s jakou účinností tato pravidla (s malým p) podle zmíněné vyhlášky pracují.

Závěr

Jako není u konce snaha lidstva poznat nekonečnost vesmíru, nemůže být u konce ani snaha napravovat to, co se napravit dá. Napravit se dá každé lidské dílo, neboť je vždy tvořeno jen lidmi.

Napravovat přebírané evropské a mezinárodní normy je složité, chce to práci nejen jazykově a odborně vzdělaných, ale hlavně těch, co jsou ochotni se na takovém lidském díle podílet.

Milí čtenáři, jsem dalek toho, abych Vás jakkoliv zavazoval podílet se na něm. Vím, že všichni máte „svých starostí dost“ a „vyzbrojit“ se na tuto cestu není lehké!

O jedno bych Vás přece poprosil. Snažme se každý napravovat to, co napravit můžeme a k čemu máme prostředky. Prostředky, které existují a jsou nám (zatím) dostupné. Zmiňoval jsem zákon o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb.

Je ještě jeden způsob. Většina nás občanů se zúčastňuje voleb poslanců a senátorů. Když už nemáte možnost jít osobně za tím, koho jste každý z Vás volil a on uspěl, napište mu. Pište, co se Vám líbí i nelíbí a jste-li přesvědčeni, že by to mohl být právě on, kdo by přispěl k nápravě věcí veřejných.

Máte k tomu, už dnes dvě příležitosti.

První je snaha SUIP a ESČ opravit neopravitelné: Vyhlášku o vyhrazených elektrických technických zařízeních „novým“ Rozdělením VETZ dle vyhl. č. 73/2010“.

Druhou je z dílny SUIP návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení (z 12/2016), který předpokládá zrušenízákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce č. 174/1968 Sb.

Protože každá „ryba smrdí od hlavy“, tak v obou příležitostech by Vaše angažovanost mohla přinést ovoce. Vždy zbývá naděje, a kdo ji ztrácí, upadá do jedovaté pasivní bezmoci, šířící se dál jako mor.

Nejen k naději Vám přeji úspěch a děkuji Vám za Vaši trpělivost, která Vás dovedla číst až sem.

Zdraví Vás a pevné zdraví Vám všem přeje Váš

Ing. Jaroslav Melen

V Trutnově 20. 11. 2017 16:33

---

Stručně o autorovi recenze 

Jaroslav Melen se narodil 27. dubna 1943 ve Velkém Oseku (okres Kolín). Po maturitě na Střední průmyslové škole strojnické v České Lípě vystudoval v roce 1967 Elektrotechnickou fakultu ČVUT Praha – obor elektrické stroje a přístroje. Poté nastoupil do zaměstnání v Severočeských chemických závodech v Lovosicích, kde pracoval jako technolog – revizní technik elektro až do roku 1969. Jeho dalším zaměstnavatelem byl Krajský ústav národního zdraví v Ústí nad Labem, kde se ve vedoucí funkci technicko-inspekční služby věnoval revizím a bezpečnosti práce ve zdravotnických zařízeních. Aby získal vyšší předpoklady pro tuto činnost, absolvoval v roce 1973 postgraduální studium na ČVUT v Praze, obor technika prostředí, specializace bezpečnost práce. V roce 1978 nastoupil jako inspektor u Inspektorátu bezpečnosti práce pro Severočeský kraj, se sídlem v Ústí nad Labem, a tuto činnost zde vykonával až do roku 2000. Od května roku 2000 až do 31. ledna 2002 pracoval jako ředitel odboru inspekce v ČÚBP Praha. V roce 1991 byl Ing. Jaroslav Melen jmenován Krajským soudem v Ústí nad Labem soudním znalcem pro obor bezpečnost práce – zvláštní specializace v elektrotechnice.

Ing. Jaroslav Melen se v průběhu let významnou měrou zasloužil o rozvoj a zkvalitnění bezpečnosti práce v oblasti elektrických zařízení. Je například autorem vynálezu AO 252 756 Zapojení pro signalizaci vodivého spojení v řídicích obvodech na kostru pracovních strojů (1989) a spoluautorem dalšího vynálezu (AO 265 078) na podobné téma z roku 1990. Je autorem množství realizovaných podnětů ke změnám a úpravám ČSN, významná je jeho autorská a publikační činnost, a také spoluautorství softwarových produktů, které se zabývají preventivní údržbou elektrických zařízení i na programech pro revizní techniky a projektanty věnující se vnějším vlivům působícím na elektrická zařízení.

Ing. Jaroslav Melen se věnoval až donedávna také vzdělávací praxi, a to především jako pořadatel a přednášející na seminářích a přednáškách v oblasti bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci a revizí elektrických zařízení, které byly určeny zejména pro revizní techniky, projektanty a ostatní odborníky v elektrotechnice.

Činnost Ing. Jaroslava Melena je obecně oceňována širokou elektrotechnickou veřejností.

Ing. Josef Košťál, šéfredaktor časopisu ELEKTRO

---

¹⁹⁾https://www.skrivanek.cz/ 

²⁰⁾Jak jsem výše uvedl, nebyli jsme požádáni náměstkem předsedy UNMZ, ale požádal nás p. Zdeněk Veselý. 

²¹⁾Viz: https://csnonline.unmz.cz/Detailnormy.aspx?k=2637 

²²⁾Pro dříve narozené: V březnu 1989 o ní mluvil i Miloš Jakeš, který byl v letech 1987–1989 generálním tajemníkem ÚV KSČ. 

²³⁾Elektrotechnický svaz československý měl svého předchůdce, kterým byl od roku 1904 Spolek českých elektrotechniků. 

²⁴⁾Úplné znění legislativních pravidel vlády je dostupné na: https://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/dokumenty/legislativni-pravidla-vlady-91209/ 

²⁵⁾Viz § 13 odst. (1) písm. e). 

²⁶⁾Do dne jejího zrušení 01. 6. 2015. 

²⁷⁾Elektrotechnické předpisy.

²⁸⁾Elektroenergetika.

²⁹⁾Viz § 273 odst. (2) Zákoníku práce (starého, z r. 1965) a § 349 odst. (2) Zákoníku práce (nového, z r. 2006). 

³⁰⁾Viz rovněž již výše uvedené ustanovení § 4 odst. (2) písm. b) zákona číslo 22/1997 Sb. 

³¹⁾Stanovené výrobky jsou konkretizovány v nařízeních vlády vydaných k provedení zákona č. 22/1997 Sb. Např. pro elektrická zařízení nízkého napětí to je Nařízení vlády č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh. 

³²⁾Ač si o ní můžeme myslet cokoliv, já nic pozitivního. 

³³⁾Směrnice pro provádění revizí elektrických zařízení a hromosvodů.

³⁴⁾Elektrotechnické předpisy ČSN. Revize elektrotechnických zařízení a hromosvodů.

³⁵⁾Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení.

³⁶⁾Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 6: Revize. Kapitola 61: Postupy při výchozí revizi.

³⁷⁾Elektrické instalace budov – Část 6-61: Revize – Výchozí revize.

³⁸⁾Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize.

³⁹⁾Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize. 

⁴⁰⁾Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 

⁴¹⁾Zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění.

⁴²⁾Viz Díl 5 zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

⁴³⁾Podrobněji viz: http://frankbold.org/poradna/kategorie/uzemni-a-stavebni-rizeni/rada/uzemni-rizeni 

⁴⁴⁾RU/0784/04): Porovnání ČSN EN 50110-1 Obsluha a práce na elektrických zařízeních a připravované evropské normy prEN 50110-1 se souborem norem ČSN 34 3100 až 91 Elektrotechnické předpisy, bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních, s přihlédnutím na stávající legislativní návaznosti. 

⁴⁵⁾„zařízení“ – legislativní zkratka vyhl. č. 73/2010 Sb. pro vyhrazená elektrická technická zařízení podle § 6b zák. č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů.