Praktické zkušenosti s individuálním osvětlováním kanceláří

Standardním postupem v nabídce pronajímatelných kanceláří, co se týče umělého osvětlení, je nabídka takových prostor, které z hlediska osvětlení splňují veškeré požadované normativní parametry. Výsledkem je uniformní, rovnoměrně osvětlená plocha, ovšem bez výrazu a vzruchu – bez podnětů k vyšší výkonnosti, bez snahy o přijatelnější, přátelštější výraz interiéru (obr. 1). To není kritika – to je fakt, který je nutný ke zkolaudování pronajímatelných kancelářských ploch. Pronajímatel ale nezná budoucího uživatele a jeho individuální požadavky.

Obr. 1. Pronajímatelné kancelářské prostory po předání nájemci – Praha 4 - Pankrác

Do takovýchto uniformních ploch pak vstupuje architekt – tedy je-li zadáním nájemce a investora požadavek na vytvoření nového interiéru kanceláří, který bude mít svou tvář, vstřícnost, vizuální a současně praktickou úroveň (obr. 2). V podtextu je jistě lepší pracovní prostředí, kde zaměstnanci podají lepší pracovní výkon, jsou ochotni zde trávit podstatně více času než zákonem stanovenou dobu, současně při nižší fluktuaci. Je zřejmé, že kvalita pracovního prostředí není jediná výhoda, kterou zaměstnavatel může zaměstnanci nabídnout.

Obr. 2. Pronajímatelné kancelářské prostory jako na obr. 1 po zásahu architekta – s vypnutým umělým osvětlením (s přesvětlením přímým osvětlením při jižní fasádě, nutností zatemnění a následným využitím umělého osvětlení převážně stojanovými svítidly s přímo-nepřímou distribucí světla) – Praha 4 – Pankrác

Nutno podotknout, že zadání je obvykle velmi obecné. Hlavním zájmem investora většinou bylo především umístit co největší počet pracovních míst na danou pronajatou plochu (obr. 3). Co se týče konkrétních zkušeností z hlediska navrhování individuálně řešeného umělého osvětlení, je praxe poněkud tristní.

Obr. 3. Půdorys kancelářského patra – kanceláře W.A.G. a. s. ve výškovém objektu ve Varšavě s požadavkem na maximální využití dané plochy a se snahou architekta o vytvoření určitého řádu v uspořádání interiéru se zapojením minimálních a plošně úsporných interiérových prvků členících jinak nehostinný interiér velkoplošných kanceláří; těmito prvky jsou oddíly zeleně – zejména liánovitého druhu s menšími požadavky na světlo, dále transparentní barevné posuvné panely a rovněž umělé osvětlení směřující do těchto dělicích prvků; prostor významně utvářejí stojanová svítidla, která jako jediná distribuují světlo i do horního poloprostoru, čili do kanceláří dopadá měkké odražené světlo od podhledu (legenda – podklady architekta pro korekci, výpočet a upřesnění konkrétní charakteristiky umělého osvětlení světelným technikem)

Umělé osvětlení umožňuje docela jednoduše a bez velkých investic proměnit běžnou kancelář v příjemný, živý prostor. Ten lze pomocí osvětlení individuálně utvářet – nastavovat intenzitu, směr, množství, popř. barvu světla, stejně tak i polohu světelných zdrojů (např. lištový napájecí systém, individuální stojanová svítidla). Lze tak vytvářet světelnou pohodu podle potřeb konkrétního pracovníka, resp. podle účelu konkrétního pracoviště. Rovněž je možné pomocí řízení nebo individuálním ovládáním (vypínáním určitých okruhů či samostatných svítidel) ušetřit elektrickou energii. Pro úpravu umělého osvětlení v rámci vybavení nového interiéru v podobných kancelářích autor záměrně uvádí označení „individuální“, popř. lze také užít „doplňkové“ osvětlení.

Obr. 4. Standardní interiér kanceláří s klasickým plošným osvětlením 4 000 K je doplněn barevnými a materiálově přívětivými prvky – svislými barevnými paravany difuzně propouštějícími přirozené i umělé světlo, doplněnými plochami demontovatelných příček s povrchem z přírodní dýhy, která je akcentovaná reflektorovým světlem se zdroji 3 000 K – W.A.G. a. s., Praha 4

Konkrétněji: plocha většinou velkoprostorových kanceláří je obvykle vybavena nejlevnějším systémem pravidelně rozmístěného rastru podhledových svítidel skladebně 600 × 600 mm o příkonu 4× 18 W, resp. v současné době LED s příkonem asi 30 W. Takovéto osvětlení je možné buď vhodně lokálně doplnit (např. směrovými svítidly), nebo lépe – v určitých vhodných případech základní svítidla demontovat a nahradit je jiným typem svítidla (designovým, s lepší distribucí světla, směrovým). Doplnění nebo náhrada se provedou spolu s vytvořením půdorysného a hmotového konceptu nového interiéru. To znamená, že běžná pracoviště vyžadují menší úpravy, zatímco zasedací místnosti, kanceláře vedoucích pracovníků, relaxační plochy jsou z hlediska umělého osvětlení upraveny více. Současně se architekt snaží vytvořit takové prostředí, které neosobní výraz běžných kancelářských ploch polidští. Vedle změny rozložení světelného toku jsou žádoucí úpravy i kvality světla světelných zdrojů, resp. kontrastní úprava teploty chromatičnosti. Toto světlo pak může dopadat na vybrané plochy nebo na dominantní prvky, které utvářejí charakter interiéru. Tak může být podpořen povrch pevných výplní montovatelných příček z přírodní dýhy – teplé světlo 3 000 K oproti základnímu osvětlení 4 000 K s co nejvyšším indexem podání barev (obr. 4), mohou to být směrová svítidla svítící z podhledu do skupin zeleně nebo zvýrazňující strukturu povrchu na sloupech a současně intenzivněji nasvětlující přiléhající koberec na podlaze (obr. 5). Variantou je do přisazené stropní elektrolišty vložit malá směrová svítidla, která zdůrazňují třeba textilní draperii nebo barevnost a materiál posuvných stínicích paravanů na vnitřní straně oken (obr. 6 až obr. 10).

 
Obr. 5. Umělé světlo akcentuje tektoniku stavby – Severočeská plynárenská, a. s.,
Ústí nad Labem

Obr. 6. Pohled do jedné z kancelářských prostor firmy Ditherm, a. s., Praha 4 – kombinace plošného rozptýleného osvětlení do horního i dolního poloprostoru o intenzitě 500 lx je doplněna akcentováním lokálních prvků směrovým světlem; protože šlo o progresivní, expandující firmu, sídlící ale v klasickém činžovním domě, součástí výrazu interiéru, který měl vyjadřovat mladistvý nadčasový styl, bylo i zakrytí necitlivě nahrazených běžných špaletových oken, plastovými s plastovými parapetními deskami; použití vnitřních stínicích materiálů s velkým rozptylem světla opticky rozšíří vlastní okno s parapetem na celou jemně zářící velkou plochu, tudíž o menším jasu, než by měl samotný okenní otvor, tam dopadá intenzivní světlo odrazem z protější fasády; toto zastínění je zvýrazněno individuálními směrovými svítidly, které nejen působí intenzitou svého úzkého světelného svazku, ale zároveň zvýrazňují strukturu a materiál ploch, na něž dopadá umělé světlo – speciální světelně transparentní závěsovina v kombinaci s jemně vlnitým přírodně eloxovaným hliníkovým plechem, který svým povrchem rozláme dopadající směrové paprsky reflektorového svítidla

Záměrem současně vždy byla možnost, aby si zaměstnanci mohli sami vypínači a stmívači podle potřeby nastavit individuální osvětlení, které bude pro ně vhodné podle roční doby, momentální meteorologické situace, podle času a rovněž na základě momentální situace a nálady.

Obr. 7. Kancelář vedoucího pracovníka se sníženou hladinou hlavního, podvěšeného osvětlení a se zvýrazněním doplňkového osvětlení (směrová svítidla s úzkým rozložením světelného toku a minimalistické závěsné svítidlo nad jednacím místem)

Obr. 8. Detail plechového posuvného paravanu – eloxovaný perforovaný vlnitý plech propouštějící přirozené denní světlo, ale i odrážející a lámající paprsky reflektorového umělého osvětlení

Výsledky nebyly dobré. Individuální osvětlení se postupem času přestalo používat, neboť nadřízení ve snaze ušetřit elektrickou energii doplňkové osvětlení iniciativně vypínali (pozn.: neplatí u všech zde prezentovaných firem). Potom se i zaměstnanci obávali jakékoliv manipulace s osvětlením. Konec tomuto doplňkovému osvětlení mnohdy učinila nutná výměna zdrojů – zdroje typu halogenová žárovka, popř. halogenidové výbojky ukončily svou životnost a již nebyly obnoveny. Majitel, resp. zaměstnavatel byl spokojen, protože ušetřil…

 
Obr. 9a. Zasedací místnost firmy Ditherm, a. s. nejprve v pracovní atmosféře při plném přímém i nepřímém osvětlení, včetně reflektorového – hlavní osvětlení je tvořeno podvěšenými lineárními svítidly s regulovatelnou intenzitou světelného toku při směrování UP/DOWN, dále se skrytými liniemi v uskočeném podhledu při bočních stěnách
Obr. 9b. Tatáž zasedací místnost při osvětlení pouze doplňkovým osvětlením – toto osvětlení se využívá pro neformální debatu po ukončení oficiální části jednání, při recepcích, výročních akcích apod.

Obr. 10. Detail interiéru kancelářských prostor – i při základním osvětlení přímo-nepřímé stropní podvěšené osvětlovací soustavy lze při vhodné kombinaci materiálových a barevných prvků docílit příznivé světelné a barevné skladby; výsledkem je pozitivně psychicky působící prostor, přínosný pro vysoký výkon zaměstnanců

Podobnou anabázi zažily i jiné systémy založené např. na kombinaci stmívání hlavních lineárních podvěšených svítidel s přímo-nepřímým svícením (UP/DOWN) a doplňkového reflektorového směrového osvětlení třeba do oněch draperií (které mají i svou akustickou úlohu). Po několika letech jsou standardem naplno svítící podvěšená svítidla a současně jsou zcela vypnuty reflektorové směrové zdroje. Individuální ovládání osvětlení se tedy z autorovy praxe jeví (pozn.: u jiných investorů a uživatelů může být situace jiná – autor textu nechce zevšeobecňovat) jako kontraproduktivní zejména tehdy, jestliže vedení firmy tlačí na úspory elektrické energie. Doplňková svítidla často nebyla instalována vůbec, což při denním světle v určitých případech na výtvarný záměr v interiéru nemělo přílišný dopad (k členění interiéru byly použity poloprůsvitné zavěšené dělicí desky z pískovaného perspexu, které výborně rozptylují světlo – jsou-li nasvíceny; v opačném případě jsou vizuálně mrtvé (obr. 11).

Obr. 11. Z úsporných důvodů nebylo instalováno doplňkové osvětlení, které mělo prosvětlovat transparentní materiál zavěšených paravanů – bez prosvětlení působila modrá barva téměř jako černá

Bylo tedy třeba jít jinou cestou. Je-li vhodné zadání, bylo možné interiér kanceláří vybavit dvěma okruhy stropních svítidel. Jeden okruh zajišťující asi dvě třetiny požadované maximální osvětlenosti, používaný např. i při podmračeném počasí. Ten doplňuje zbývající počet svítidel, která se využívají k docílení požadované osvětlenosti 500 lx. Uvedená soustava již bývá ovládána praktičtěji, podle skutečných požadavků zaměstnanců (obr. 12).

 
Obr. 12. Vzhledem k umístění kanceláří v objektu, jehož okna v ukázaných prostorech směřují do historického náměstí Dačic, bylo nemyslitelné uplatnit tradiční lineární osvětlovací tělesa (zejména přisazená, ale i podvěšená zářivková svítidla), proto byla navržena svítidla, která koncepčně navazují na tradiční závěsná svítidla – lustry; jsou však instalována závěsná svítidla, která z úsporných důvodů vyzařují světelný tok jen do dolního poloprostoru, zdroji jsou kruhové kompaktní zářivky; investorem byla zrušena tvarově shodná svítidla, ale s LED zdroji, bylo rovněž zrušeno navržené nepřímé svícení do odkrytého krovu budovy (původně zakrytého podhledem) i stmívání svítidel, které by regulovalo světelný tok podle příspěvku denního osvětlení

Je třeba poznamenat, že obvyklá byla snaha architekta navrhnout stmívatelné soustavy svítidel. Často však byly tyto soustavy zavrženy – z důvodu ceny. Stmívatelná svítidla jsou investičně náročnější – ovladač stmívání a navazující elektronika stmívatelného svítidla jsou dražší než obyčejný vypínač v kombinaci s nestmívatelným svítidlem. Mnohdy i tato základní regulace byla proto zavržena.

Další variantou je instalace stojanových svítidel. Ta buď doplňovala standardní plošné rovnoměrné osvětlení podle normy – tzn. osvětlenost 500 lx, nebo tvořila jediné instalované osvětlení. V prvním případě je možné použít svítidla svítící jen do horního poloprostoru, ve druhém případě je třeba zvolit svítidla s přímým i nepřímým světelným tokem. Stojanová svítidla byla dispozičně umístěna vždy ke skupině pracovních sestav stolu (dvě až čtyři pracoviště). Ve všech případech byla navrhována stojanová svítidla svítící do dolního i horního poloprostoru – tím byla prosvětlena rovina podhledu, který jinak zůstával relativně tmavý – osvětlen byl jen druhotným dopadem světla. Stojanová svítidla zřetelně zlepšila poměry jasů zejména roviny podhledu v interiéru kanceláří. Z architektonického hlediska jde o prvek, který vhodně člení kancelářskou plochu jak svým tělem, tak světelným tokem, který rozzáří lokální plochu jinak neosvětleného podhledu. Toto odražené světlo je pro pracovníky daleko příjemnější než pouze přímé osvětlení (obr. 13). Z hlediska investičního ale nejde o nejlevnější řešení.

Obr. 13. Kancelářské prostory firmy GEMA, a. s. – individuální interiér umístěný v bývalé tovární hale, kde je umělé osvětlení tvořeno pouze stojanovými svítidly, která svítí do horního i dolního poloprostoru; ve vysokém industriálním prostoru jsou svěšeny akustické panely (zde v kombinaci čtvercového a obdélníkového půdorysu), které jsou pro akustickou pohodu výškově diferencovány; do tohoto prostorově rozlámaného podhledu jsou vložena stojanová svítidla, které distribuují 60 % světelného toku do horního poloprostoru; počet a umístění stojanových svítidel jsou takové, že pro pracovní plochu není třeba instalovat další svítidla; toto difuzní osvětlení je v navazujících plochách doplněno reflektorovými svítidly s velmi úzkým rozložením světelného toku 6°; tato svítidla zvýrazňují vertikální tektoniku původního i vestavěného prostoru (stojanová svítidla s teplotou chromatičnosti 4 000 K, směrová svítidla s úzkým rozložením svítivosti kontrastně 3 000 K)

Zmíněná verze byla úspěšná, protože každé svítidlo mělo svůj vypínač a zaměstnanci mohli tato svítidla individuálně ovládat. Při vyšším pracovním výkonu tak bylo vhodné (a subjektivně potřebné) zvýšit hladinu osvětlenosti více než na normou stanovených 500 lx (podobně by fungovala stolní svítidla samostatná pro každé pracoviště, popř. třeba individuální svítidla ukotvená např. v paravanu pracovních stolů – takových svítidel musí být větší počet a nevhodně zabírají pracovní plochu na stole). Investorům byla nabízena svítidla vybavená senzory – ať už senzory intenzity světla (stmívání), nebo senzory přítomnosti. Protože pořizovací cena takto vybavených svítidel mnohdy činila až dvojnásobek běžného vybavení, většinou byla takováto verze odmítnuta.

Z toho vyplývá, že záleží především na managementu, který určí charakter využívání kanceláří. Záleží i na druhu vykonávané činnosti v kancelářích, na charakteru směřování celé firmy. Zatímco např. v účetnické firmě lze předpokládat minimum požadavků na individualizaci interiéru, u kreativních složek, kde je pracovní doba plovoucí s přesahem do nočních hodin, je individualizace nejen umělého osvětlení zcela žádoucí.

Obr. 14, obr. 15. Pohled do vstupních a komunikačních ploch v pojetí současného trendu interiéru kancelářských prostor – W.A.G. a. s., Praha 4 – vedle půdorysného a hmotového členění je patrný významný vliv grafického a světelného designu ve výrazu interiéru těchto prostor; je-li nutné zachovat stávající podhled s vyústkami VZT, koncovými body EPS a dalšími zařízeními v podhledu, je to právě umělé osvětlení, které poměrně jednoduchou formou se snadným napojením na dosavadní rozvody dokáže vytvořit požadovanou atypickou atmosféru

V současnosti je trendem vyvolat v kancelářském interiéru pocit domácího, přívětivého prostředí s množstvím jiných než pracovních ploch. Vznikají tak enklávy s relaxačními funkcemi (odpočinkové, sportovní funkce, posilovny, plochy pro setkávání a vzájemnou komunikaci), dále např. boxy pro telefonování, s lenoškami, přírodní zelení či vodními prvky. Používají se hojněji výtvarná díla, kvalitní interiérové designové prvky, technicky náročnější prvky kancelářského nábytku (např. zdvihací stoly elektricky ovládané), akustické materiály apod. To vše je jistě potřebným zkvalitněním v pojetí kancelářských ploch. Současně je třeba konstatovat, že je to systém, který je investičně, provozně a plošně podstatně nákladnější. Může to ale být výhodná investice, protože investice do zaměstnanců je jedna z nejlepších – současně s velkou návratností. Porovnají-li se náklady na pronájem kancelářských ploch, náklady na energie a náklady na pracovní sílu, s převahou jsou náklady na pracovní sílu nejvyšší. Je proto logické, že zaměstnavatel pro svou nejcennější investici – pro zaměstnance – vytváří nejlepší pracovní podmínky, tzn. i odpovídající kvalitu osvětlení. Tedy má-li zájem, aby pro něho zaměstnanci pracovali dlouhodoběji.

Je to zároveň příležitost vestavět nejen nový interiér, ale i navrhnout individuální způsoby umělého osvětlování (obr. 14 až obr. 16), kdy se svítidla a jejich světlo mohou stát významnými prvky interiéru.

Obr. 16. Perspektivní nadhled do výseku interiéru kancelářského patra W.A.G., Praha 4 – vizualizace znázorňuje pouze výraz v doplňkovém, umělém osvětlení (bez plošného základního osvětlení), zdůrazňuje význam dodatečného osvětlení nad pracovními plochami stojanovými svítidly s důrazem jak na lokání světelné směrové prvky reflektorového působení, tak na designově tvarované prvky, jsou navržena typová i individuálně tvarovaná svítidla s distribucí světla nejčastěji do obou poloprostorů

Pracovník v takové firmě získává za odpovídající výkon, vedle jiných zaměstnaneckých výhod, i kvalitnější a zdravější pracovní prostředí. Světelná pohoda tak může být i jedním z parametrů, kterým bude majitel ovlivňovat úroveň svých zaměstnanců. Obráceně – zaměstnavatel může tímto způsobem vyjádřit, jak si váží výkonných pracovníků, kterým chce vytvořit co nejpříznivější a inspirativní podmínky pro jejich činnost.

Tak jako se na vyšší úroveň dostává vybavení interiéru (designovým návrhem interiéru počínaje), tak se zkvalitňuje i umělé osvětlení. Z předchozího textu je patrné, že individuální ovládání osvětlení z různých důvodů selhává. Prostor tudíž dostávají řízené systémy, které jsou automaticky ovládány – pomocí čidel reagují na intenzitu vnějšího přirozeného osvětlení a regulují úroveň smíšeného osvětlení (spolu s dalšími systémy v budově – zastínění, vytápění, chlazení, větrání). Dále reagují na přítomnost zaměstnanců na pracovištích, přičemž svítidla komunikují mezi sebou tak, aby při nižší obsazenosti pracovišť nepotemněl okolní prostor (a tím se zabránilo vzniku nevhodného poměru jasů v interiéru). Řízený systém ale není samospasitelný. Může se stát, že při jasném počasí budou okna zcela zastíněna, současně se bude uměle svítit. Protože je chlazení energeticky náročnější, je finančně lepší zatemnit a svítit než odtemnit a chladit. Přispěje toto řešení dlouhodobě k vyšší výkonnosti, potažmo snad k lepší kondici (zdraví) zaměstnanců?

Kanceláře – vstupy, recepce

Jedním z míst, kde lze v interiéru kanceláří uplatnit i design svítidel, jsou vstupní partie firemních prostor. Světelná pohoda je základem řešení a design vlastních svítidel pak je určitou nadstavbou, kterou investor může vyjádřit svůj vztah k firmě, k zaměstnancům a také k zákazníkům, resp. partnerům (obr. 17, obr. 18).

Obr. 17, obr. 18. Recepce kanceláří firmy Ditherm, a. s., Praha 4, revitalizace interiéru vstupní haly, svítidla Flos, Brokis – design svítidel je dominantní – jsou stmívatelná, resp. směrovatelná, v prostoru individuálně umístitelná – recepce je v méně přirozeně osvětlené části domu, při jihozápadní fasádě domu, takže umělé osvětlení a stmívání svítidel hrají významnou roli

Designová svítidla ovšem nepatří k levným položkám při zařizování interiéru. Může se zde kalkulovat v desítkách tisíc korun mnohdy za kus. Zároveň je ale možné uvažovat obráceně – za desítky tisíc korun lze obvykle pořídit jeden typový, běžný recepční pult, slušnou podlahu v recepci, jednu až dvě kvalitní kancelářské židle pro recepční – všechny tyto položky jsou však obvyklé. Když nebude vytvořena příznivá světelná atmosféra, mohou být tyto položky vnímány pouze okrajově, klient je nezaregistruje.

Jsou ale i případy, že právě design svítidla může být tím hlavním výtvarným a zároveň technickým prvkem, který na sebe upoutá pozornost a stane se rovinou, která navodí úroveň interiéru – přeneseně úroveň firmy.

Autor se domnívá, že možnost individualizovat umělé osvětlení, včetně korekce přímého denního osvětlení, bude stále důležitější spolu s poznáním vlivu osvětlení na psychiku, na výkon pracovníků, také na výdrž pracovního nasazení a na lidské zdraví obecně. Už proto, že systém vnějšího zastínění v koordinaci s umělým osvětlením (myšleno kvalitním umělým osvětlením) je energeticky (finančně) méně náročný než klasický systém chlazení, větrání, resp. klimatizace.

Autor textu vychází ze svých dlouholetých zkušeností, které mohou být diametrálně odlišné od zkušeností jiných architektů a projektantů, od zadání jiných investorů a uživatelů. Proto text možná klade více otázek než odpovědí.

autor prezentovaných interiérů: Ing. arch. L. Sekal, A.A.L.S.
foto: L. Sekal, P. Janžura,
vizualizace: M. Hořínek
svítidla: iGuzzini, Flos, Brokis, Halla,
design: M. Cucinella, E. & R. Bouroullec, L. Koldová
světelný technik většiny interiérů: AST, s. r. o., Ing. J. Pavelka

---

Vyšlo v časopise Světlo č. 3/2019 na straně 6.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.