O mediánové osvětlenosti denním světlem
2. 1. 2019 | doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D. | www.svetlo.info
Největším problémem stavební světelné techniky je nestálost oblohy jako zdroje denního světla. Stav oblohy se neustále mění v závislosti na roční a denní době a podle aktuálních atmosférických podmínek. Tyto změny probíhají velmi rychle a s velkou dynamikou. Jejich předpověď ani na několik příštích minut není možná. V současné době existují dvě metody, jak se s touto nepříjemnou skutečností částečně vyrovnat: metoda minimální osvětlenosti (např. podle [1]) a metoda osvětlenosti mediánové, kterou zavádí nová EN 17037 Daylight of buildings [2]. Adverbium částečně bylo v minulé větě použito proto, že ani jedna z obou metod není dokonalá. Název mediánová osvětlenost autor tohoto článku navrhuje jako překlad anglického median illuminance. Termín osvětlenost „mediánní“ či „mediální“ by totiž budil nevhodná spojení směrem ke sdělovacím prostředkům.
Obr. 1. Průmyslová hala osvětlená světlíkem zaskleným rozptylným materiálem; přímé sluneční světlo je rozptýleno a významně se podílí na osvětlení haly
1. Metoda minimální osvětlenosti
Jako kritérium metoda používá činitel denní osvětlenosti D (%) stanovený při modelovém stavu zatažené oblohy v zimě [1]. Uvedený model neuvažuje polohu slunce na obloze a vyznačuje se nezávislostí na světových stranách. Jas tohoto modelu oblohy se mění jen v závislosti na výškovém úhlu nad terénem způsobem, který je definován normou. Činitel denní osvětlenosti je definován jako podíl osvětlenosti E (lx) ve sledovaném místě v interiéru a současné horizontální exteriérové osvětlenosti Eh (lx), tj. osvětlenosti vodorovné roviny celou oblohou.
Užitečnou vlastností zatažené oblohy v zimě hje skutečnost, že
(pokračování)
Celý článek čtěte ZDE
Vyšlo v časopise Světlo č. 6/2018 na straně 44.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.