Nejnovější poznatky a zkušenosti z oboru světelná technika: postřehy z kongresu CIE v Jižní Koreji

Příspěvek byl sepsán na základě subjektivního pozorování autora s cílem zachytit, jak by se osvětlování mohlo v následujících letech vyvíjet. Toto pozorování bylo provedeno na konferenci, kterou organizovala mezinárodní komise pro osvětlování International Commission on Illumination CIE. Konference s názvem CIE 2017 Midterm Meeting se konala na ostrově Jeju v Jižní Koreji ve dnech 23. až 25. října 2017. Díky zaměření konference nazvaného Smarter lighting for a better life bylo možné předpokládat, že se většina příspěvků soustředí na téma inteligentních osvětlovacích soustav, které jsou schopny zvyšovat kvalitu světelného prostředí. Ale...

Úvod
Základním impulzem k napsání tohoto příspěvku byla žádost doc. Gašparovského, zda by nebylo možné přiblížit návštěvníkům konference SVETLO 2017 dění na zmíněné akci. Příspěvek se bude zabývat výstupy z jednotlivých přednášek a tím, do jaké míry jsou schopny naplňovat ony hlavní cíle konference. Tedy inteligentnější osvětlení a lepší život, tedy vyšší kvalitu osvětlení. Stejně tak jako v roce 2013, kdy jsem psal podobný příspěvek, se nebudu věnovat náplni a směřováním jednotlivých technických komisí. Tyto informace lze snadno získat z internetu a národních komitétů CIE.

Obr. 1. Zahájení konference – p. Yoshi Ohno, prezident CIE

Před tím, než začnu psát o samotné konferenci, si dovolím upozornit na „podle mého soudu“ velmi významný dokument, který CIE vydala v roce 2016. Jde o tzv. výzkumnou strategii (CIE Research Strategy). Ta je sice také dohledatelná na webových stránkách (http://www.cie.co.at/research-strategy), nicméně velmi hezky popisuje základní nedostatky a potřeby současného osvětlování. Deset nejdůležitějších směrů je rozděleno takto:

– Zdravé osvětlení a nevizuální účinky světla.
– Kvalita barev světelných zdrojů souvisejících s vnímáním.
– Komplexní vyhodnocování oslnění pro různé světelné aplikace.
– Nové kalibrační zdroje pro fotometrii, kolorimetrii a radiometrii.
– Adaptivní, inteligentní a dynamické osvětlení.
– Aplikace nové kolorimetrie CIE 2006.
– Vizuální vzhled: vnímání, měření a metrika.
– Adaptabilní osvětlení.
– Metrologie pro pokročilá fotometrická a radiometrická zařízení.
– Reprodukce a měření 3D objektů.
Je rozděleno, kam se chce CIE ubírat, je popsán základní směr konference, a nezbývá tedy než se podívat na vlastní příspěvky uvedené na konferenci a jejich reálné zaměření.

Vyzvané přednášky

Vyzvané přednášky lze rozdělit do dvou základních kategorií. První kategorie nestojí za zmínku a druhá kategorie je ta, kterou stojí za to reprodukovat, popř. na ni upozornit. V první kategorii jsem si dovolil vynechat osvětlování ledničky a změny barev v ní. U druhé kategorie vyzvaných přednášek byla vybrána některá velmi aktuální témata. Oblast interiérového osvětlování se zaměřila především tzv. Human Centric Lighting. Z těchto přednášek lze vyvodit následující výstupy. Základní přístup k osvětlování jednotlivých zrakových úkolů zůstává podobný a více méně i doporučení na změnu barev světla odpovídají notoricky známému Kruithoffovu diagramu. Co bylo ale velmi zajímavé, a to nejen pro mne, bylo další strukturování požadavků podle ras. Toto téma a jemu příbuzná řešila problematiku, na jaké úrovně a jak kvalitativně osvětlení řídit, nicméně jsem postrádal ohledně inteligentnějšího osvětlování sdělení, na základě jakých impulzů osvětlení řídit, aby doopravdy odpovídalo popsaným požadavkům. V reálných osvětlovacích soustavách je tato problematika velmi zásadní, protože senzory se dominantně nacházejí v úplně jiných místech, než jsou místa vyhodnocovaných zrakových úkolů. Velmi osvěžujícím dojmem působila přednáška Jenifer Veitchové z Kanady, která rozebírala další možnosti rozvoje světelné techniky a dotýkala se kromě jiného i rozdělení fotocitlivých buněk, fotobiologie, energetických bilancí, flickeru a rovněž rozboru toho, co lze dále studovat a v jaké oblasti rozvoje světelné techniky pomáhat.

Standardní přednášky

Standardní přednášky byly rozděleny do několika sekcí:

– Kvalita barev (dvě sekce)
Osm přednášek se dominantně zaměřovalo na posuzování barevných vlastností bílých LED a nutnost přizpůsobit vyhodnocování kvalitativních vlastností.

– Metrologická, fotometrická a radiometrická zařízení (dvě sekce)
Devět přednášek se opět dominantně zaměřovalo na měření vlastností bílých LED. Druhá část přednášek se věnovala goniofotometrickým měřením a jejich automatizaci.

– Oslnění
Sekce oslnění řešila vyhodnocování rušivého oslnění z pohledu denního osvětlení a také z pohledu stárnutí lidského organismu.

– Osvětlení komunikací (dvě sekce)
Sedm přednášek se netýkalo primárně pouze svítidel, ale také spektrálních a barevných vlastností světelných zdrojů. Velmi zajímavě působil rozbor odrazných vlastností značek i povrchů komunikací. Samostatná část přednášek obsahovala strategie dynamického stmívání osvětlovacích soustav. Ze všech prezentací primárně vyplýval důraz na zvyšování bezpečnosti na komunikacích a úspory ve spotřebě byly oproti bezpečnosti upozaděny.

– Návrh osvětlení v interiérech (dvě sekce)
Sedm přednášek v sekci interiérového osvětlení se převážně koncentrovalo na celkové podchycení světelného prostředí v kontextu základních požadavků na jednotlivé zrakové úkoly (oslnění, rovnoměrnosti, osvětlenosti). Úsporám energie v rámci dynamického (SMART) osvětlení se věnovala pouze jedna přednáška.

– Venkovní osvětlení
Relativně malá sekce venkovního osvětlení se věnovala mezopickému vidění a různým modelům závojových jasů. Zajímavě působil také rozbor vnímání prostoru ve dne a v noci z pohledu jeho bezpečnosti při subjektivním vnímání. Opět lze v této sekci vystopovat dominantní zaměření na viditelnost a bezpečnost, a nikoliv na energetiku, potažmo na smart řízení osvětlovacích soustav.

– Světlo a zdraví
Tato sekce se podle mého soudu zaměřila nikoliv na intenzity záření, ale na energetický význam dopadajícího záření na lidský organismus. Zajímavě působil i příspěvek zabývající se vlivem modrých částí spektra na člověka.

– Vizuální vnímání v rámci interiérového osvětlení
Přizpůsobení jasových poměrů v zorném poli je velmi důležité nejen v místnostech s pevně daným zrakovým úkolem, ale i v prostorech s mnoha zrakovými činnostmi – v různých místech prostoru, popř. s proměnlivým využitím prostoru.

Obr. 2. Přednáška doc. Michala Vika z TU Liberec na téma Development of whiteness formula based on parameters CIECAM02 (posuzování chování bílých odrazných materiálů pod různými druhy světla)

Postery

Postery se dělily na ty s krátkou prezentací a ty bez prezentace. Obecně lze konstatovat, že se přibližovaly již zmíněným tématům. Rozšíření jsem zaznamenal u posterů, které se věnovaly fotobiologické bezpečnosti, měření jasů v HDR režimu, a ještě u dalších posterů, zaměřených na zvyšování bezpečnosti jak v oblasti venkovního, tak vnitřního osvětlování.

Závěry

Z popisu jednotlivých přednášek a jejich zaměření je možné příspěvky věnované inteligentnímu osvětlení počítat na prstech jedné ruky. Tudíž je jich jako šafránu a zavádění jejich závěrů do světelnětechnické praxe bude velmi složité. Také jsem očekával silnou vazbu mezi inteligentním a automobilovým osvětlením. V této oblasti jsem si ale nevšiml jediného příspěvku. Vzhledem k tomu, že technologické možnosti osvětlovacích soustav a jejich cenové hladiny jsou v interiérech i exteriérech na takové úrovni, že se bez nich nové osvětlovací soustavy neobejdou, absence nových podnětů se jeví jako velká škoda a úkol do dalších let.

Z pohledu zvýšení kvalitativních parametrů bylo možné na konferenci vyslechnout spoustu příspěvků. Nicméně nalezení jednotného přístupu k posuzování oslnění či komplexního vyhodnocování osvětlovaného prostoru je též ještě velmi daleko.

Závěrem je však nutné konstatovat, že některé problematiky představené na konferenci jsou velmi zajímavé, lze z nich do budoucna čerpat jak na poli praktických světelných realizací, tak v oblasti dalšího výzkumu.

Za úvahu by také stálo větší personální zapojení účastníků z Čech a Slovenska. Na tomto místě bych si dovolil vyzdvihnout aktivity doc. Ing. Dionýze Gašparovského, PhD., a Mgr. Romana Dubničky ze Slovenska a doc. Ing. Michala Vika, Ph.D., a Dr. Marka Šmída z České republiky.

Poděkování
Článek byl vytvořen s podporou projektů SGS SP2018/117 BroadbandLIGHT – veřejné osvětlení ve SMART City a Analýza viditelnosti účastníků silničního provozu za účelem zvýšení jejich bezpečnosti za soumraku a v noci – Identifikační kód VI2VS/571.

[PROCEEDING of the Conference on Smarter Lighting for Better Life at the CIE Midterm Meeting, 2017. ISBN 978-3-901906-95-4.]

tomas.novak1@vsb.cz

---

Vyšlo v časopise Světlo č. 1/2018 na straně 8.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde.