Na co si dát pozor při sjednávání smlouvy o zhotovení veřejného osvětlení

Cílem následujícího příspěvku je poskytnout základní přehled témat, která je nutné řešit při přípravě a uzavírání smluv o zhotovení veřejného osvětlení [1] v souladu s novým občanským zákoníkem. Chcete-li, aby smlouva sloužila jako účinný nástroj k vynucení řádného zhotovení díla, jeho zaplacení a veškerých dalších povinností a aby v jejím důsledku nevznikaly zbytečné spory, je třeba dbát na některá základní pravidla.

Obecné otázky a základní zásady

Každá ze smluv uzavíraná ohledně výstavby veřejného osvětlení po roce 2014 se již plně řídí tzv. novým občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 89/2012 Sb. (NOZ). Obchodní zákoník se tak již neuplatní, neboť byl s účinností k 1. 1. 2014 zrušen a nahrazen právě NOZ. Většina smluv o výstavbě, rekonstrukci či údržbě veřejného osvětlení přitom bude v praxi povahově odpovídat smlouvě o dílo, a proto se bude řídit zejména ustanoveními § 2586 až § 2635 NOZ.

Jako každá smlouva se bude i smlouva o výstavbě veřejného osvětlení řídit některými podstatnými zásadami, na kterých je NOZ postaven. Jde např. o tzv. zásadu autonomie vůle, která se projevuje v mnoha směrech. Zejména platí, že téměř veškerá ustanovení NOZ dopadající na uzavírané smlouvy jsou tzv. dispozitivní. To znamená, že zákon sice upravuje některá pravidla, kterými se strany řídí, avšak pouze podpůrně. Jestliže si strany ve smlouvě dohodnou něco jiného, tato ustanovení se nepoužijí a uplatní se svobodná vůle smluvních stran. To neplatí bezvýhradně, neboť některá ustanovení NOZ naopak zůstávají z různých důvodů kogentní (tj. nelze se od nich odchýlit), byť je jich minimum. To je třeba případ § 2629 NOZ, podle kterého k námitce protistrany nelze účinně před soudem uplatňovat vady staveb, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co je mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději do pěti let od převzetí stavby.

Jinou důležitou zásadou, na kterou je třeba v souvislosti s NOZ upozornit, je zásada ochrany slabší strany. Projevuje se v mnoha pravidlech, která mohou mít dopad i na smluvní vztah založený smlouvou o zhotovení veřejného osvětlení v případech, kdy některá ze stran bude mít postavení tzv. slabší strany. Jelikož je podle NOZ za slabší stranu považována vždy osoba, která vzhledem k podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním [2], může být slabší stranou zejména objednatel coby příslušná veřejnoprávní entita.

Typickým pravidlem, které se v takovém případě uplatní, je § 2629 odst. 2 NOZ, podle kterého nelze ujednat zkrácení reklamační doby týkající se skrytých vad, je-li objednatel slabší stranou. K takovému ujednání by se ze zákona nepřihlíželo. Rovněž je třeba zmínit zásadu „pacta sunt servanda“, tj. že smlouvy a sliby se mají plnit, resp. tomu odpovídající výslovně zakotvené pravidlo, že na smlouvy je třeba hledět spíše jako na platné než na neplatné [3]. V souladu s tím je nutné mít na paměti, že soud by se v případném sporu měl vždy snažit najít výklad, podle kterého jakékoliv ustanovení smlouvy z hlediska své platnosti obstojí. Ačkoliv bylo uvedené pravidlo již dříve formulováno v soudní rozhodovací praxi, je možné předpokládat, že v budoucnu budou soudy podle něj postupovat ještě více než doposud.

Při uzavírání smluv, včetně smluv o zhotovení veřejného osvětlení, je třeba mít také na paměti, že na vztah mezi stranami nemusí v daném případě dopadat pouze pravidla vyplývající ze zákona

a z uzavřené smlouvy. Zákon totiž předpokládá, že roli mohou hrát také zvyklosti dodržované v příslušném odvětví nebo obecně [4], popř. i předchozí praxe zavedená mezi konkrétními stranami [5].

Vzhledem k tomu, že při uzavírání smlouvy nemusí být stranám v praxi jasné, jak konkrétně budou taková pravidla vykládána, může být podle okolností vhodné používání takových pravidel ve smlouvě výslovně vyloučit.

Vymezení díla a jeho ceny, účel smlouvy Jednou z nejdůležitějších součástí smlouvy o zhotovení  veřejného osvětlení je vymezení (specifikace) samotného díla. Jde o tzv. podstatnou náležitost smlouvy, bez níž nemůže být smlouva řádně uzavřena. V praxi je třeba této pasáži věnovat zvýšenou pozornost, neboť riziko, že dílo bude vymezeno nejasným, resp. neurčitým způsobem, je poměrně vysoké. V takovém případě by totiž byla smlouva považována za nicotné právní jednání [6].

V tomto smyslu je nezbytný zejména podrobný popis veškerých technických parametrů zhotovovaného veřejného osvětlení (tj. zejména specifikace celé liniové stavby, stožárů, jištění, kabelů, světelných technických parametrů svítidel, jako je např. křivka svítivosti, světelný tok a náhradní teplota chromatičnosti, index podání barev nebo střední doba života světelných zdrojů apod.). Nestačí přitom, že detailní popis díla byl obsahem zadávací dokumentace v rámci výběrového řízení, neboť vymezení díla musí obsahovat samotná smlouva, tj. buď přímo, nebo odkazem na její příslušnou přílohu.

Podstatné je rovněž správně vymezit závazek zhotovitele jako takový, tj. zda je předmětem díla samotné zhotovení, oprava (renovace) či údržba příslušného veřejného osvětlení. V charakteru závazku zhotovitele tkví rozdíl mezi typem smlouvy o dílo a smlouvou kupní. Vzhledem k tomu, že veřejné osvětlení bude mít v praxi zpravidla podobu stavby, bude mít smlouva o uvedených závazcích nejčastěji právě formu smlouvy o dílo s poukazem na § 2587 NOZ.

Vedle vymezení díla je podstatnou náležitostí smlouvy o dílo také cena díla, o níž musí být ve smlouvě pojednáno rovněž. Ta přitom může být stanovena v zásadě několika způsoby. Klasiku představuje cena pevná, která zásadně nemůže být v průběhu provádění díla překročena. To platí i o ceně určené podle rozpočtu.

Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost (např. některý přírodní jev apod.), která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud v souladu s § 2620 odst. 2 NOZ na návrh zhotovitele rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. Chce-li objednatel předejít riziku, že cena bude takto zvýšena, měl by do smlouvy prosadit prohlášení zhotovitele, že na sebe bere nebezpečí změny okolností a toto ustanovení se neuplatní.

Jinou variantou je určení ceny podle rozpočtu s výhradou, že výhradou, že je nezávazný. V takovém případě zákon zvýšení ceny připouští za podmínek podle § 2622 NOZ [7]. S vymezením díla v zásadě úzce souvisí také popis samotného účelu smlouvy. Ten sice není zákonem považován za podstatnou náležitost kontraktu, ale jeho zahrnutí do textu smlouvy lze téměř vždy doporučit. Takovým účelem může být např. zhotovení veřejného osvětlení, které bude zajišťovat dostatečnou bezpečnost na konkrétním přechodu pro chodce, přispěje ke schůdnosti a sjízdnosti pozemní komunikace apod. Uvedení účelu může být důležité zejména v případě sporu týkajícího se vad díla. Může totiž usnadnit výklad smlouvy, pokud jde o sjednané vlastnosti díla jako takového. Platí přitom, že není-li účel ve smlouvě výslovně sjednán, bude při sporech soud vykládat smlouvu podle účelu, který se zpravidla na dílo (veřejné osvětlení) o daných vlastnostech hodí, což může být problematické a do vztahu mezi stranami to může vnést značnou nejistotu.

Další důležitá práva a povinnosti

Smlouva o zhotovení veřejného osvětlení by měla v praxi obsahovat několik dalších více či méně konkrétních práv a povinností týkajících se fáze od uzavření smlouvy do dokončení a předání díla, resp. fází dalších (reklamace vad apod.), tak, aby vztahy mezi stranami byly jasné a aby rizika vzniku případných sporů byla v co nejvyšší možné míře eliminována. Strany by si tak měly upravit např. způsob vzájemné komunikace po dobu plnění závazků ze smlouvy, aby byly vyloučeny případné spory ohledně toho, zda dané oznámení (např. reklamace, odstoupení od smlouvy, různé výzvy apod.) bylo učiněno řádně, a může tedy vyvolávat účinky smlouvou předvídané. V tomto smyslu lze doporučit trvat na povinné písemné formě sdělení a na specifikaci jednotlivých adres (e-mailových, poštovních, popř. kontaktních osob), kam by tato sdělení měla být zasílána. V této souvislosti je třeba upozornit na zákonnou domněnku doby dojití podle § 573 NOZ, podle které se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, resp.  patnáctý pracovní den po odeslání, jestliže byla odeslána na adresu v jiném státě. Uvedené pravidlo má zjednodušit prokazování doručení příslušných sdělení s tím, že strany si jej mohou upravit, popř. vyloučit tak, aby byl nastaven mechanismus odpovídající jejich potřebám.

Rovněž může být v některých případech vhodné, aby strany ve smlouvě upřesnily některé neurčité pojmy vyplývající ze zákona, jako je třeba lhůta „bez zbytečného odkladu“, „přiměřená lhůta“ apod. Například bez zbytečného odkladu musí zhotovitel objednateli oznámit nutnost překročení  rozpočtované částky při určení ceny díla na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že je rozpočet nezávazný [8]. Přiměřenou lhůtu může zhotovitel určit objednateli, je-li k provedení díla nutná jeho součinnost [9]. Podle § 2593 NOZ platí, že zhotovitel musí zajistit v přiměřené době nápravu, jestliže jej objednatel po zjištění, že zhotovitel porušuje svou povinnost, vyzve, aby prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak v této době, může objednatel odstoupit od smlouvy.

Tyto výrazy je vhodné si ve smlouvě konkrétně specifikovat, a to stanovením konkrétní délky lhůt, ve kterých musí strany příslušné právní jednání učinit. Jestliže tak strany ve smlouvě neučiní, určí tyto lhůty v případě sporu soud podle konkrétních okolností případu.

Důležité je také vymezit si ve smlouvě jasná pravidla týkající se kontroly provádění díla objednatelem (tj. zda zhotovitel dílo provádí v souladu se smlouvou a se všemi relevantními technickými parametry stranami sjednanými), tj. např. v jakých fázích provádění díla bude dílo objednatelem kontrolováno a v jakém rozsahu. Podle § 2626 odst. 1 NOZ platí, že stanoví-li smlouva, že objednatel zkontroluje předmět díla na určitém stupni jeho provádění, zhotovitel pozve objednatele ke kontrole. Nepozve-li jej včas nebo pozve-li jej ve zřejmě nevhodné době, umožní objednateli dodatečnou kontrolu a hradí náklady s tím spojené.

Uvedené lze ve smlouvě modifikovat. Podle konkrétních okolností lze doporučit zejména konkretizaci jednotlivých lhůt, resp. doby, kdy lze objednatele ke kontrole pozvat. Odchylně je rovněž možné upravit režim úhrady nákladů spojených s prováděním kontroly, resp. dodatečné kontroly.

Předání a převzetí dokončeného díla a vady plnění

Předpokladem splnění závazku zhotovitele provést dílo je jeho řádné dokončení a předání objednateli. Proces předání a převzetí veřejného osvětlení coby prováděného díla by měl být ve smlouvě rovněž podrobně upraven.

Podle § 2605 odst. 1 NOZ je dílo dokončeno (tj. je splněn první předpoklad splnění závazku zhotovitele), je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Uvedené pravidlo lze ve smlouvě modifikovat a upravit např. přísnější standard dokončení díla, tj. třeba dokončení díla bez jakýchkoliv funkčních vad apod. Lze jej rovněž upřesnit, a to třeba tím, že smlouva bude stanovovat, co se rozumí způsobilostí veřejného osvětlení sloužit svému účelu. Smlouva by v tomto smyslu měla stanovit zejména technické parametry, které musí veřejné osvětlení při předvedení způsobilosti a vyzkoušení funkčnosti splňovat (stran osvětlenosti, jasu nebo rovnoměrnosti osvětlení na silnici apod.). Zde může být vhodné odkázat na příslušné technické normy a vyžadovat soulad s nimi i mimo průjezdné úseky silnic a dálnic v zastavěném území obce, kde jsou normy závazné bez dalšího [10].

Důležité bude rovněž vymezit, jakým způsobem bude plnění parametrů způsobilosti ověřováno, zda k tomu bude docházet na základě měření nezávislého odborníka, zda a jaké osoby se takového ověřování budou účastnit apod. V konkrétním případě může být praktické dohodnout si způsob vyzkoušení a ověření vlastností veřejného osvětlení nestranným odborníkem tak, aby se předešlo případným sporům. V této souvislosti by strany měly současně upravit, kdo a v jakém rozsahu bude hradit náklady na takové posouzení. Smlouva by měla také podrobně specifikovat, jaké manuály a  jiné materiály k ovládání zařízení budou objednateli poskytnuty.

Předání a převzetí by měly být následně dokumentovány příslušným protokolem, jehož formu i náležitosti by měla smlouva, např. odkazem na přílohu, upravovat. Veškerá uvedená pravidla by měla být ve smlouvě upravena také pro jednotlivé fáze díla, připustí-li smlouva, aby byly přejímány jeho jednotlivé části (tj. např. vybraných úseků silnic se zhotoveným veřejným osvětlením apod.).

Kapitolou samou pro sebe je režim vad díla [10]. Vadou se rozumí jakýkoliv nedostatek díla oproti stavu sjednaného ve smlouvě [12]. V této souvislosti se uplatní i již zmíněný účel smlouvy, tj. typicky bude třeba považovat dílo provedené zhotovitelem za vadné, jestliže se v důsledku různých nedostatků nezvyšuje bezpečnost a sjízdnost a schůdnost pozemní komunikace, kde mělo být veřejné osvětlení používáno. I problematiku vad lze ve smlouvě ve značné míře při zachování základních zásad upravit po svém, a to zejména stanovením konkrétních reklamačních lhůt [13], definováním nedostatků, které budou za vady považovány, nebo vymezením reklamačních nároků při jejich zjištění.

Závěrem

Přípravě smlouvy o zhotovení veřejného osvětlení je třeba věnovat náležitou pozornost, a to nejenom ohledně pasáží naznačených v tomto článku. Je zapotřebí připravená smlouva může  efektivně bránit vzniku mnoha případných sporů mezi stranami a tím jim šetřit zbytečně vynaložené náklady na jejich řešení.

Literatura a pozn.:

[1] Resp. smluv o údržbě či opravě veřejného osvětlení. Pro zjednodušení bude v tomto článku používán zásadně pojem smlouva o zhotovení veřejného osvětlení.

[2] Viz § 433 odst. 1 NOZ, podle kterého: „Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.″

[3] Viz § 574 NOZ, podle kterého „na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.″

[4] Viz § 558 odst. 2 NOZ, podle kterého: „V právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež  nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.″

[5] Viz § 545 NOZ, podle kterého: „Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. j. zákon č. 531/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.″

[6] Viz § 553 odst. 1 NOZ, podle kterého: „O právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.″

[7] Viz § 2622 odst. 1, podle kterého: „Byla-li však cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se v případě rozpočtu s výhradou nezaručené úplnosti při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud.″

[8] Viz § 2622 odst. 2 NOZ, podle kterého: „Zhotoviteli zaniká nárok na určení zvýšení ceny podle odstavce 1, jestliže neoznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost.“

[9] Viz § 2591 NOZ, podle kterého: „Je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.″

[10] K podrobnějšímu rozboru problematiky závaznosti technických norem ve veřejném osvětlení srov. SEQUENS, T. – NOVÁKOVÁ P. – HAMRAN R.: Normy ve veřejném osvětlení z pohledu práva. Světlo, 6/2012, s. 49.

[11] NOVÁKOVÁ, P. – MIKULA, O. – SEQUENS, T.: Jak postupovat při vadném zhotovení veřejného osvětlení. In: Sborník z Kurzu osvětlovací techniky XXXI, září, 2014, s. 112.

[12] Srov. § 2615 odst. 1 NOZ, podle kterého: „Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.“

[13] Jak ovšem bylo uvedeno výše, u staveb se uplatní omezení § 2629 NOZ.