Na celém světě v současnosti běží více než 1300 demand-response programů

Programy výroby elektrické energie optimalizované s ohledem na aktuální poptávku (demand-response), jejichž cílem je zajistit stabilitu energetických sítí uplatněním nástrojů, bránícím tomu, aby poptávka nepřerostla nabídku elektrické energie, jsou ve Spojených Státech nabízeny zákazníkům po několik desítek let. V posledním desetiletí však výrobci a distributoři energie začali využívat nové technologie a postupy k tomu, aby řízení poptávky posunuli na další stupeň a nabídli skutečně sofistikované systémy. Podle poslední zprávy poradenské společnosti Navigant Research na světě běží 1350 takovýchto programů, 95 % z nich pak v Severní Americe.

„Demand-response vykazuje v severní Americe silný růst, ale vzrůstající nasazení jsme zaznamenali také v jiných regionech, zvláště v Evropě a tzv. Asia Pacific regionu“ říká Senior Research Analyst z Navigant Research, Mariane Hedin. Mnoho zemí v těchto oblastech vykazuje zvýšenou aktivitu v souvislosti s vytvářením podmínek pro nasazení demand-response systémů, nebo rozšiřováním stávajících.

Demand-response programy nabízejí příležitost k tomu, aby zákazníci spoluurčovali stav sítě tím, že omezí či přesunou svou spotřebu ze špiček do méně zátěžových částí dne, a to zejména v reakci na jednotkové ceny měnící se v závislosti na denní době, nebo jiné formě úprav ceny za odebranou energii. Demand-response programy používají provozovatelé sítí jako nástroje k vyrovnání nabídky a poptávky.

Programy mohou snížit cenu elektřiny na velkoobchodních trzích a tak následně snížit i ceny pro koncové odběratele.

Zapojení zákazníků do demand-response programů předpokládá nabídku sazeb v závislosti na čase jako např.: 

• podle denní doby (time-of-use), 
• s ohledem na špičky (critical peak pricing), 
• dynamické ceny (real time) 
• zpětné odměny za omezení spotřeby v určité denní době (critical peak rebates).

Také zahrnuje programy přímé kontroly zátěže, které dovolují distributorům zapínat a vypínat klimatizační jednotky a ohřívače vody výměnou za finanční kompenzaci jejich majitelů.

Podle cílů lze rozlišit 4 základní druhy demand-response spadá modelů: 

• využití výrobních kapacit, 
• řízení nákladů na energii, 
• doprovodné služby 
• obchodování s energiemi.

Využívání kapacity a řízení nákladů má největší zastoupení, pokud budeme posuzovat množství programů. Obchodování s energiemi a doprovodné služby reprezentuje jen 25 programů s celkovými investicemi méně než 1 % všech prostředků vynaložených na demand–response služby.

Celou zprávu naleznete ZDE

Tiskové materiály Navigant Research, doplněno informacemi z http://energy.gov/
Foto: Wikimedia Commons, autor: J JMesserly