Je toto motivace k udržení výroby?

Vláda opakovaně deklaruje, že dělá vše pro to, aby podniky motivovala k udržení výroby na maximální možné úrovni za stávajícího stavu. Určitě by to bylo záslužné, kdyby slova přešla v činy a podpora se na podnikatele hrnula ze všech stran, hlavně ze státní kasy. Jak si ale vysvětlit, že vláda rozhodla o podpoře odložením nájmu? To tedy budou platit majitelé nemovitostí, nikoliv stát!

Nebo jinak: bylo řečeno, že vláda zajistí bezúročné půjčky. Ty však zřejmě nejsou pro každého. Na program Covid I s připravenými pěti miliardami korun přišlo 3 220 žádostí, k 21. 4. 2020 jich bylo zatím uspokojeno 200, a tím vyčerpáno 700 mil. Kč. Velké procento žádostí bylo odmítnuto a žadatelé nevědí proč. Do programu Covid II bylo připraveno 20 miliard Kč a z téměř 6 tisíc žádostí zatím uspělo jen 250. Peníze vyčleněné do programu Covid pro Prahu byly vyčerpány do 10 minut poté, co byl spuštěn příjem žádostí. Čas v tomto případě jsou nejen peníze, ale i záchranné lano pro udržení firem při životě.

Druhým významným problémem je „nemocnost“ zaměstnanců. To slovo je úmyslně v uvozovkách. Tento ukazatel se za normálního stavu (tedy např. za první dva měsíce 2020) pohyboval mezi 5 až 7 % a od poloviny března vylétl na úroveň 25 až 27 % (viz graf). Vysvětlení je nasnadě: byly zavřeny školy a o děti se přece někdo musí postarat. Ale proč to, sakra, musí být právě zaměstnavatelé, kteří tohle zaplatí? Naši firmu ATAS tato záležitost jen za polovinu března přišla bez pár korun na 900 tisíc Kč a přislíbená, tedy zatím nevyplacená, podpora je 28 tisíc Kč (opravdu nejde o chybu v řádech!).

A bude ještě hůř. Zvýšení podpory při ošetřování člena rodiny (OČR)! Ne že to budou další náklady pro firmy, tentokrát je ponese stát, ale zkusil jsem spočítat, jaký rozdíl v čisté mzdě bude mít rodič na OČR, když se bude starat o potomka a když bude chodit do práce. Vyšlo mi, že příjem z ošetřovného bude oproti běžné čisté mzdě, počítané z průměrné mzdy ze 4. Q. 2019 (tj. 36 144 Kč/měs), nižší o pouhých 1 303 Kč! Takhle malý rozdíl přece nemotivuje zaměstnance, aby se co nejdřív vrátili do práce! A bez zaměstnanců se nedá vyrábět. Zejména bez dělníků, kterých je přes 90 % z počtu těch, co chybí.

Opravdu bude ošetřovné až do zahájení příštího školního roku? Musí být i pro rodiče dětí ve věku 11 až 13 let? To jsou otázky, které zásadním způsobem rozhodnou, jak dlouhý bude rozjezd průmyslu po období koronavirovém. A nejen to. Zásadním způsobem ovlivní i to, kolik firem má šanci přežít!

Ing. Otto Daněk
předseda představenstva ATAS elektromotory a.s.,
místopředseda Asociace exportérů