Holografické displaye možná již brzy v chytrých telefonech
Pohled na stereoskopický 3-D display vyžaduje jistý zácvik. Když se díváte na skutečné předměty, mozek očekává, že oblast, kam oko zaostřilo odpovídá prostoru, 
kde je umístěn skutečný předmět. Abyste však viděli stereoskopický 3D předmět, je každému oku předložen jiný obraz, oči se sice dívají na něj, ale vidění ostří až v místě někde za ním, kde mozek očekává že je předmět umístěn. To může být - zejména ze začátku - poměrně náročné.
Hologramy mají oproti stereoskopii tu výhodu, že promítají světlo přesně tam, kam se zaměřuje zrak. Světelné paprsky zasáhnou oko stejně, jako kdyby přicházely ze skutečného předmětu v prostoru. Hologramy navíc fungují ze všech úhlů pohledu, a k jejich prohlížení nepotřebujete žádné speciální brýle. Doteď byl tento typ displayů velmi složitou záležitostí, která vyžadovala velké projektory a obrazovky. Nyní ale společnost Ostendo představilo produkt, který je příslibem, že holografické displaye – (správně by měly být nazývány jako „displaye se světelným polem“, budou do několika let dostupné i v kapesních zařízeních jako jsou mobilní telefony.
Na výstavě akci Display Week v červnu Ostendo předvedlo výsledek své devítileté práce – řadu osmi QPI (Quantum Photonic Imager) chipů zapojených do společné sítě. Z ní se promítaly tři zelené otáčející se kostky – každá na jiné prostorové úrovni. Téměř každý display vysílá světlo, to se však šíří všemi směry. Naproti tomu QPI usměrňuje světlo do velmi rovného paprsku před tím, a tak může různými směry vysílat různé obrazy. 3D obrázky z QPI od Ostenda jsou tak viditelné z 2500 různých perspektiv.
Každý z 1 milionu pixelů v malém QPI chipu se skládá z červené, zelené a modré micro-LED vrstvy. Pixely mají stranu velkou mezi 5 a 10 mikrometry. Modulací proudu do jednotlivých vrstev může každý pixel vysílat jakoukoliv barvu v tenkém přesně zaměřeném paprsku. Několik vertikálních nosičů vln pak koriguje směr světla. S procesorem pod každým pixelem šetří zařízení energii a rozkládá celkovou výpočetní zátěž, což je důležité pro složité objekty, které musejí být naráz generovány a promítány pro sledování ze stovek různých perspektiv.
Aby byl tento efekt světelného pole možný, je vlastně potřeba směstnat velké množství pixelů na velmi malou plochu, říká Martin Banks, profesor optometrie a vědy o vidění na Kalifornské univerzitě v Berkeley, který displaye se světelným polem využívá pro výzkum vidění. Banks pomohl Ostendu s grantovou přihláškou tím, že popsal možnosti a výkon QPI chipů. O této technologii hovoří jako o velice slibné, protože využívá malé zařízení s nízkým příkonem, které může generovat velké množství vysoce koncentrovaných světelných pixelů.
Banks uvádí, že výzvou je zde zejména geometrie displaye jako takového. Výroba mikročoček, které se umisťují před pixely světelného pole je obtížné, protože tvary a pozice musejí být zobrazovány ve správných úhlech. S tolika perspektivami, které je třeba vytvořit, může být problémem také rozlišení, říká Gordon Wetzstein, výzkumník z MIT Media Lab, který se zabývá otázkami objemu dat a rozlišení. podle něj je skutečně těžké dostat do obrazů ve světelném poli a nebo multipohledové projekce větší rozlišení. Pokud chcete mít 10 možných pohledů, je každý z nich v 10 krát menším rozlišení než ýchozí zobrazení. Wetzstein vyvíjí software, který by výpočet jednotlivých pohledů více integroval, aby byly 3D displaye méně výpočetně náročné a přitom nemusely obětovat mnoho ze svého rozlišení.
3D displaye budou podle Bankse novou revolucí v oblasti zobrazování. Ale veřejnost je nepřijme, pokud nebudou mít dostatečně dobré podání barev a vysoké rozlišení. To nyní není možné při zachování rozumných nákladů. Banks ale věří, že ne později než za 3 roky to možné bude.
Původní zpráva IEEE Spectrum
Obrázek: Sam Hodgson pro Wall Street Journal
Více na www.ostendo.com