Continental: autonomní mobilita bude v dohlednu stejně běžná jako ABS nebo ESC

Společnost Continental volá po systematické integraci prvků autonomní jízdy do sériově vyráběných vozidel. Komplexnost technologie podle společnosti vyžaduje úzké propojení mezi dodavateli systémů a výrobci vozidel. Jako zástupce dodavatelů systémů pro automotive segment Continental uvádí, že je dobře připraven začít se podílet na standardizaci automatizované osobní přepravy a autonomní mobility. Řekl to vedoucí výzkumu automobilové elektroniky společnosti Continental, Christian Senger na konferenci Zulieferer Innovativ 2013 na BMW Welt v Mnichově 1. července tohoto roku.

Jednou se systémy pro autonomní jízdu stanou stejně běžnými jako ABS nebo jako stabilizační systém ESC, ale posun k plně automatizovaným vozidlům nemůže nastat přes noc - je ještě stále mnoho otázek, které je zde třeba vyřešit. Posun k automatizaci bude třeba provést zaváděním menších dílčích prvků, které budou postupně sdružovány do komplexnějších celků, až nakonec vyústí v možnost plně automatizované jízdy.
Takovýto vysoce komplexní úkol mohou podle Continentalu zastřešit a koordinovat pouze velcí systémoví dodavatelé. Vedle elektrifikace pohonů automobilů je podle Sengera automatizace jejich pohybu po vozovce nepochybně největším úkolem automobilového průmyslu pro následujících 10 až 15 let. Nejvyšší úroveň spolehlivosti systémů je jednou z neoddiskutovatelných podmínek, které musejí integraci prvků autonomní jízdy provázet. Toho bude možné dosáhnout pouze tehdy, jestliže výrobci automobilů a dodavatelé systémů vytvoří užší aliance pro výzkum a vývoj. Společné aktivity Continentalu a BMW na tomto poli toho mohou být dobrým příkladem.

Postupná implementace

Na zavádění prvků autonomní jízdy do vozidel je možné pohlížet také jako na postupný rozvoj asistenčních palubních systémů. Ty jsou dnes již masově využívány. Systematická práce s údaji o chování řidiče tak postupně směřuje k cíli v podobě plně autonomní jízdy. Od roku 2016 budou částečně automatizované systémy pomáhat řidičům v tzv. stop & go situacích na dálnicích, například v kolonách v rychlostech do 30 km/h. Tento první krok samozřejmě nezbaví řidiče odpovědnosti za soustavné sledování dopravní situace. Systém by se však mohl dále rozvinout a do roku 2020 být schopen z větší části převzít řízení vozidla.

Automatizované řízení v rychlostech také nad 30 km/h pak dovolí řidičům, aby se v čase, který by jinak strávili řízením, věnovali jiným činnostem, například čtení zpráv. Na jakémkoliv stupni automatizace však řidič musí být schopen kdykoliv převzít řízení vozidla. To nebude třeba až s nástupem plně automatických systémů, které by udržení stávajícího tempa vývoje měly být k dispozici do roku 2025. Odhaduje se, že na dálnicích by se v té době měla být vozidla schopna se samostatně pohybovat rychlostmi do 130 km/h.

I tehdy však když vozidlo dosáhne požadovaného sjezdu z dálnice, bude si muset řidič vzít řízení zpět, i když by vozidlo díky systémům, kterými bude vybaveno, mohlo v jízdě pokračovat. Až budou v roce 2025 plně automatizované systémy k dispozici, budou totiž pravděpodobně stále omezeny na použití na dálnicích. Pokud řidič po sjetí z dálnice nezareaguje na výzvu, aby převzal řízení, uvede se vozidlo do bezpečného stavu samo - sníží rychlost a zastaví.

Nasazení automatizovaného řízení bude vyžadovat ještě dlouhý expertní výzkum

Automatiozované řízení je jedním z ústředních témat pro strategii mezinárodních dodavatelů automobilových systémů. Dnes více než 1300 specialistů společnosti Continental pracuje na základech automatizovaného řízení, včetně systémů asistence pro řidiče, jako je Adaptive Cruise Control a Emergency Brake Assistance. Na výzkum a vývoj další integrace automatizace vydá Continental v roce 2013 100 milionů dolarů.

Continental sám sebe chápe jako jednoho z hlavních dodavatelů asistenčních systémů pro výrobce automobilů. Od spuštění prvního projektu v roce 1999 (tehdy to bylo pro Mercedes třídy S) společnost realizovala více než 100 projektů pro výrobce automobilů na celém světě. Continental získal také řadu zkušeností při výrobě a návrhu displejů a uživatelských rozhraní pro ovládání a systémů pro management energií v pohonných jednotkách. Strategický výzkum a vývoj je tak koordinován s ohledem na jednotlivé subsystémy potřebné pro autonomní jízdu.

Ve spolupráci se sítí partnerů na poli informačních a komunikačních technologií se tak Continental cítí mít možnost holistického přístupu k automatizaci jízdy a může těžit z několika let vývoje na poli automatizace. V roce 2011 například jako součást evropského výzkumného projektu HAVEit společnost vyvinula vysoce automatizovaný asistenční systém pro jízdu v kolonách a v oblastech prací na silnici, který může posloužit jako příklad komplexního automatizovaného řešení určitého typů dopravních situací.

Kromě působení ve výzkumných projektech (AKTIV, DARPA, Urban Challenge) společnost provedla na počátku roku 2012 dvoutýdenní zátěžový test technologie v předvýrobním stadiu (close to produiction) v Nevadě v USA. Přes 15 tisíc mil převážně automatizované jízdy bylo ujeto na veřejných komunikacích (podrobnosti ZDE). V prosinci 2012 povolil Nevadský Department of Motor Vehicles Contionentalu používat na území státu pro účely testů vozidla vybavená systémem automatizované jízdy. Continental je prvním dodavatelem technologií pro automotive segment, který toto povolení obdržel.

Výzkumné partnerství s BMW

V lednu 2013 podepsaly Continental a BMW group dohodu o spolupráci na výzkumu a chtějí společně vyvinout vysoce automatizované systémy pro jízdu vozidel po dálnici. Projekt poběží do konce roku 2014. Během těchto dvou let bude postaveno několik prototypů testovacích vozidel vybavených systémy pro autonomní jízdu. Výzkumné prototypy pak budou nabídnuty k testování také vybraným zástupcům veřejnosti, kteří budou pro testování vyškoleni. Testy budou zahrnovat analýzu funkčnosti jízdních systémů v předprodukčním (close-to-production) stavu. Testy proběhnou na německých dálnicích a v některých jiných zemích EU.

Legislativa je co se týče uvedení na trh rozhodující

Spolehlivost systému je základním technickým požadavkem pro nasazení automatizované jízdy. Bezpečnost silničního provozu na nejyyšší úrovni je tak nevyhnutelnou podmínkou a základem, na něž musí brát automatizace jízdy ohled. To konkrétně znamená naprosto bezchybnou architekturu, která udrží vozidlo v bezpečném stavu i v případě, že dojde k nenadálé situaci. Avšak spolehlivá architektura není jediným faktorem, který určí, kdy budou systémy spuštěny. Také zákonodárci budou hrát klíčovou roli v tom, kdy a jak budou autonomně řízená vozidla uvedena na trh. Vytvořena totiž bude muset být legislativní osnova pro jejich provoz. 

Foto a text: tiskové materiály Continental
www.continental-corporation.com